Celkový stav právního státu v Evropské unii se sice zlepšuje, ochrana novinářů a nezávislost médií ale čelí rostoucímu tlaku. Itálie má problémy s reformou ochrany novinářských zdrojů a vlivu politiků na veřejnoprávní televizi. Ještě tvrdší kritice čelí Slovensko, kde se zhoršilo vyšetřování korupce na nejvyšších místech. Mezi kandidátskými zeměmi je na tom nejhůře Srbsko, kde úřady nedokážou zabránit útokům na pracovníky médií, konstatuje zpráva Komise.
Nejnovější zpráva Evropské komise o dodržování zásad právního státu pokrývá širokou škálu oblastí. Od nezávislosti soudů až po boj proti korupci. Jako klíčové měřítko dodržování zásad demokracie vyniká dodržování svobody a nezávislosti médií.
Komise konstatovala, že celkový trend v oblasti dodržování zásad právního státu je v celém bloku pozitivní. Jmenuje ale některé hříšníky. Země jako Itálie a Slovensko mají problémy, pokud jde o svobodu tisku. Z kandidátských zemí, které jednají o přistoupení k Unii, je na tom nejhůře Srbsko.
Fenomén náhubkových žalob
Brusel zdůraznil, že mnoho evropských vlád přijímá konkrétní opatření k řešení fenoménu strategických žalob proti účasti veřejnosti (SLAPP), kterým se také přezdívá „náhubkové žaloby“. Jde o právní kroky, které mají zastrašit a umlčet kritiky politiků, korporací nebo vlivných jednotlivců.
Komise také vyjádřila obavy ohledně koncentrace vlastnictví médií a redakční nezávislosti veřejnoprávních společností. Politický vliv na veřejnoprávní média zůstává v několika zemích přetrvávajícím problémem.
Itálie se musí polepšit
Zpráva konstatuje, že Itálie neudělala „žádný pokrok“ v reformě ochrany novinářských zdrojů. Bruselská exekutiva vyzvala Řím, aby zajistil ochranu svobody tisku a novinářských zdrojů a zřídil nezávislý orgán pro dodržování lidských práv v souladu se zásadami Organizace spojených národů.
Pokud jde o veřejnoprávní televizi RAI, došlo ve srovnání se zprávou z roku 2024 k mírnému pokroku. „RAI uvedla, že zpoždění při jmenování předsedy představenstva nemělo dopad na její činnost. Některé zúčastněné strany považovaly patovou politickou situaci a neschopnost dosáhnout konsensu jako příklad nedostatků současných pravidel při ochraně před riziky nepatřičného vlivu,“ konstatuje zpráva.
Evropská komisařka pro digitální suverenitu Henna Virkkunenová zdůraznila, že ochrana nezávislosti evropských veřejnoprávních médií je základním pilířem evropského nařízení o svobodě médií (EMFA).
Slovensko: Omezený pokrok
Také Slovensko patří mezi unijní země, které se musí zlepšit. Bratislava podle zprávy musí udělat více pro ochranu nezávislosti soudů, novinářů a veřejnoprávních médií. Země také neudělala významné pokroky v boji proti korupci a zajištění transparentního legislativního procesu.
Podle Komise se schopnost slovenských orgánů odhalovat, vyšetřovat a stíhat případy korupce na nejvyšších úrovních „dále zhoršila“. Zpráva rovněž kritizuje chování slovenského generálního prokurátora, který ruší rozhodnutí policie a státního zastupitelství.
Brusel proto vyzval Bratislavu, aby se v případech vyšetřování korupce zlepšila. Zpráva také konstatovala „omezený pokrok“ v opatřeních na ochranu bezpečnosti a pracovních podmínek novinářů.
Srbsko jako nejhorší kandidát
Hodnocení Komise se týká také kandidátských zemí, kde zásady právního státu a svobody médií zůstávají klíčovými měřítky na cestě k členství v evropském bloku. Konkrétně zmiňuje Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko.
Právě posledně jmenovaná země vychází ze srovnání nejhůře. Podle zprávy se v zemi bezpečnost novinářů zhoršila, přibyly případy fyzického napadení, vyhrožování, zastrašování a projevů nenávisti. Srbské úřady nedokážou podle Komise místní novináře ochránit. Jen v minulém roce došlo nejméně k 38 policejním útokům na novináře. Brusel kritizuje Bělehrad také za to, že v zemi nefunguje nezávislý mediální regulátor.
