Účet za elektřinu do budoucna neovlivní jen to, kolik energie lidé či firmy spotřebují. Vliv bude mít také načasování spotřeby. Spotřebu v době s vysokou cenou elektřiny totiž zatíží nový příplatek, určený na financování záložních zdrojů energie. Jeho výše však zatím zůstává nejistá.
Za vším je pravidlo, které se objevilo v podmínkách státní podpory v unijní Dohodě o čistém průmyslu. „Nejméně 90 % nákladů na kapacitní mechanismus musí být přiděleno spotřebitelům na základě jejich spotřeby během nejméně 1 % a nejvýše 5 % hodin (nebo obchodních intervalů) s nejvyšší cenou,“ uvádí Evropská komise v pravidlech podpory.
Kdo zaplatí těch 75 až 150 miliard?
O co se tady hraje? Po plánovaném odstavení uhelných elektráren nastane potíž se zajištěním náhradních zdrojů energie. Česká vláda – minulá i ta současná – proto chtějí podpořit vznik nových plynových či paroplynových elektráren. Jejich úkolem bude vyrábět nedostatkovou elektřinu v zimním období či v ranní a večerní špičce spotřeby. Odhadované náklady na nový podpůrný režim se pohybují od 75 do 150 miliard korun. Tento interval se objevil v nedávném rozhodnutí Evropské komise o schválení kapacitních mechanismů v Česku.
Nabízí se otázka: Kdo tento nemalý účet zaplatí? Podle nových pravidel státní podpory v zemích EU, známých v odborných kruzích pod zkratkou CISAF, to mají být spotřebitelé elektřiny. Platit mají podle toho, kolik odebírají v době, kdy je spotová cena energie nejvyšší. Čistě matematicky vychází, že cena elektřiny by v těchto pěti procentech nejdražších hodin měla vzrůst o 1000 až 2000 korun za megawatthodinu.
Takové selektivní zdražení elektřiny, omezené na 438 hodin v roce, bude téměř jistě motivovat podniky i domácnosti k omezení či přesunu spotřeby do jiných časů s cílem ušetřit. „Přesně k takovému chování by měly kapacitní mechanismy motivovat. Vede to k rovnoměrnějšímu rozložení poptávky v čase a v důsledku ke snížení cen ve spotřebních špičkách a zvýšení energetické stability přenosové soustavy,“ reagoval mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tadeáš Provazník.
Pro připomenutí: Distribuční společnosti postupně instalují u odběratelů „chytré“ elektroměry, které umožní zavádění dynamických ceníků. Nejen velcí spotřebitelé typu průmyslových podniků, ale už i domácnosti dostanou možnost ovlivnit výši účtu za elektřinu správným – nebo také nevhodným – načasováním spotřeby.
Zdražení by nastalo tak jako tak
Energetický expert Michal Macenauer z brněnské poradenské firmy EGU se domnívá, že negativní dopad do cen elektřiny bude minimální. „Pokud by se neplatily tyto náklady, platili by spotřebitelé vyšší náklady přímo v ceně elektřiny. Soustava ty zdroje bude potřebovat a náklady se prostě do konečných cen tak jako tak musí dostat,“ říká Macenauer. Bez nových plynových elektráren by se česká energetika musela spolehnout na drahé záložní zdroje typu dieselagregátů. Nebo bychom museli dovážet drahou elektřinu v odběrové špičce ze zahraničí.
Také podle názoru ředitele pro legislativu Svazu energetiky ČR Bohuslava Čížka se podpora nových plynových elektráren ve výsledku vyplatí. „Nezbytnost kapacitních mechanismů je objektivní a vychází i z mezinárodních analýz zdrojové přiměřenosti. Tento nástroj má zajistit, aby byla v soustavě k dispozici dostatečná výrobní nebo jiná flexibilní kapacita pro chvíle, kdy ji bude systém potřebovat, a je tedy klíčový pro bezpečnost dodávek,“ uvedl Čížek.
Náklady na kapacitní mechanismus zůstávají nejisté. Určí je až výsledek aukcí, ve kterých stát vybere nejvhodnější nabídky investorů na stavbu nových elektráren. Stejně tak zůstává nejistá legislativa upravující fungování kapacitních mechanismů. Ministerstvo průmyslu zkouší příslušnou změnu prosadit jako „přílepek“ k novému stavebnímu zákonu. Ten prošel 10. července třetím čtením ve sněmovně a teď čeká na projednání v senátu.
Podmínky souhlasu
Jak Ekonomický deník informoval v minulém týdnu, Evropská komise schválila pravidla české státní podpory pro kapacitní mechanismy. „Jedná se o první kapacitní mechanismus schválený podle rámce Dohody o čistém průmyslu, který Komise přijala v červnu 2025,“ uvedla ve zprávě pro média.
Český podpůrný mechanismus má fungovat po dobu nejvýše patnácti let. S jeho startem se počítá od listopadu roku 2030. Má být technologicky neutrální, Česko jej tedy nesmí omezovat výhradně na podporu plynových elektráren. Ministerstvo průmyslu již připravuje vyhlášení aukce, ve které vybere nejvýhodnější nabídky na stavbu nových elektráren.
