Ministerstvo financí Alena Schillerová (ANO) slibuje číšníkům a servírkám snazší cestu k hypotéce i vyšší důchody. Pomoci k tomu má osvobození spropitného od daně z příjmů a zavedení elektronické evidence tržeb. Banky i daňoví experti ale upozorňují, že realita může být výrazně složitější. Kýžený plán se tak vůbec nemusí naplnit. Podle některých odborníků navíc stát sleduje ještě jiný cíl, než oficiálně přiznává.
Podle Aleny Schillerové tvoří spropitné v gastronomii běžně 30 až 50 procent příjmů zaměstnanců. Přesto dosud často zůstávalo mimo oficiální evidenci. Nyní se stát chystá zavést daňovou výjimku, díky které se mají dýška dostat na světlo mimo šedou ekonomiku. V rámci elektronické evidence tržeb, která by měla začít fungovat od ledna, se má spropitné evidovat spolu s hlavní tržbou. Dýška do výše 7 procent celkového měsíčního příjmu restaurace ale nemají podléhat dani z příjmů ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
„Chceme, aby zaměstnanci v gastronomii měli legální příjem, který jim pomůže například při získávání úvěrů nebo hypoték,“ říká ministryně Schillerová.
V daňovém přiznání dýško nenajdete
Právě argument o snadnějším získání hypotéky však podle odborníků nemusí být tak jednoznačný. „Potvrzení o zdanitelných příjmech vůbec neobsahuje kolonku pro osvobozené příjmy ze zaměstnání. Zajímalo by mě, jak banky přistoupí k situaci, kdy zaměstnanec řekne: Mám hrubý příjem 30 tisíc korun a k tomu 15 tisíc korun osvobozeného spropitného,“ upozorňuje Kristián Červinka, Tax Controversy Manager společnosti Apogeo.
Ministerstvo financí podle něj nemůže bankám nařídit, jak mají takové příjmy posuzovat. „Vždy bude záležet na metodice konkrétní banky,“ pokračuje Červinka.
Že se kolonka spropitné v daňovém přiznání servírek a číšníků neobjeví, potvrdilo Ekonomickému deníku i ministerstvo financí. „Příjmy osvobozené od daně se do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádějí, neboť nepodléhají zdanění,“ uvedla Karolína Oehmová z tiskového odboru ministerstva.
Opravdu pomůže při hypotéce?
Ekonomický deník se proto na názor na novinku zeptal i bank. Ty přiznávají, že jasno v tom, jak s dýšky naloží, není. „Samotné osvobození příjmu od daně automaticky neznamená, že jej banka započítá při posuzování úvěruschopnosti. Pro nás je klíčové, aby byl příjem věrohodně doložitelný, pravidelný a dlouhodobě udržitelný,“ říká Lukáš Kropík z České spořitelny.
Právě v dlouhodobé udržitelnosti spropitného může být ale háček. Protože se jedná o dobrovolnou platbu zákazníků, jeho výše se může každý měsíc lišit. Navíc pokud se spropitné nezobrazí v dokumentech, z nichž banky běžně vycházejí, může být jeho uznání složitější.
Mohlo by vás zajímat
„Vzhledem k tomu, že ještě nebyla přijata finální podoba zákona, tak v tuto chvíli nelze stanovit přesný způsob dokládání příjmu ze spropitného,“ říká Tereza Ryšanová z Moneta Money Bank. Ta platí na českém trhu za tu, která si dokáže poradit i s příjmy, které jiné banky neuznávají. Podle Ryšanové chce Moneta hledat i cesty, jak spropitné při žádosti o hypotéku zohlednit.
Teoreticky by mohlo jít příjem z osvobozených dýšek doložit například potvrzením zaměstnavatele. Přístup bude ale záviset na finální podobě legislativy i interních pravidlech jednotlivých bank. Podle Kropíka bude patrně podobný tomu, jak už dnes banky zohledňují například diety profesionálních řidičů.
Zároveň jsou ale banky skeptické k tomu, jak moc mohou dýška příjem klienta ovlivnit. „Bonitu klienta posuzujeme komplexně a vycházíme především ze stabilních a dlouhodobě doložitelných příjmů. Pokud bude příjem ze spropitného transparentně evidovaný a bude možné prokázat jeho pravidelnost, mohl by u některých klientů bonitu mírně zlepšit. Nelze však očekávat, že by sám o sobě významně měnil rozhodování o schválení hypotéky nebo jiného úvěru,“ uvedl Kropík.
Ministerstvo: Spropitné bude na mzdovém listu
Hlavním dokumentem, z nějž bude možné výši osvobozeného spropitného vyčíst, bude podle ministerstva financí mzdový list zaměstnance. Jenže ten je interním dokumentem firmy. Banky se tak k němu automaticky dostat nemusí. Sama výše osvobozeného spropitného bude navíc omezená. Pokud restaurace vykáže tržby jeden milion korun, pak sedm procent představuje 70 tisíc korun, které může zaměstnavatel rozdělit jako osvobozené spropitné mezi všechny číšníky a servírky v zaměstnaneckém poměru.
Snazší to bude s dýšky přesahujícími 7procentní limit. V tomto případě už půjde o zdanitelný příjem. Ten se má standardně vykazovat v daňovém přiznání či potvrzení o příjmech mezi příjmy ze závislé činnosti. „Navržená úprava tak podporuje transparentní zachycení příjmů ze spropitného a jejich zohlednění při posuzování příjmové situace zaměstnanců, například pro účely poskytování úvěrů či hypoték,“ tvrdí Karolína Oehmová z ministerstva financí.
Vyšší důchod? Podle expertů nikoliv
Ministerstvo argumentuje také tím, že zaměstnanci budou mít díky legálnímu spropitnému vyšší oficiální příjmy. To podle Schillerové může pozitivně ovlivnit i výši jejich budoucího důchodu. Ani zde ale podle Kristiána Červinky není efekt jistý.
„Pokud jde o osvobozený příjem, nebude vstupovat do základu pro výpočet důchodového pojištění. Takže jim to ani v důchodu nepomůže,“ upozorňuje daňový poradce.
Obává se proto, že motiv státu ke zmíněnému „vytažení dýšek z šedé zóny“ je jiný. „Domnívám se, že hlavním důvodem, proč to stát dělá, je snaha získat data o výši spropitného. Pokud stát v budoucnu osvobození zruší, bude mít k dispozici data, díky nimž může začít kontrolovat, kde spropitné je a kde není,“ míní Červinka.
EET přinese hlavně administrativu
Návrat EET vláda zdůvodňuje očekávaným zvýšením daňových příjmů. Podle Červinky však bývají podobné odhady nadhodnocené. „Pokud má někdo tržby milion korun a měl by odvádět 21 procent DPH, stát si může říct, že by do státní pokladny mělo připadnout 210 tisíc korun. Jenže dosáhnout milionového obratu bez nějakých nákladových vstupů není jednoduché,“ popisuje Červinka. Pokud má podnik například marži 30 procent, tak teprve z této části vzniká skutečné DPH odváděné státu.
Navíc je podle něj potřeba odečíst ještě provozní výdaje nebo investice, ze kterých vzniká nárok na odpočet. „Domnívám se tedy, že efekt bude spíše menší. Z tohoto pohledu přinese EET spíše administrativní zátěž,“ tvrdí Červinka.
Rozporuplný obraz o přínosech elektronické evidence tržeb dávají i závěry Nejvyššího kontrolního úřadu z minulé etapy jejího zavádění. Ten při prověrkách zjistil, že systém elektronické evidence tržeb, který v Česku fungoval v letech 2017 až 2019, reálně pomohl doměřit na daních 652 milionů korun. To představuje v celkových daňových příjmech státu jen malou kapku v moři. Úřad také dlouhodobě poukazoval na neúměrné náklady na provoz systému a skutečnost, že přínosy zaostávaly za původními odhady. To nakonec spolu s pandemií koronaviru přispělo k úplnému zrušení EET od ledna 2023.
