Evropský blok zažil okamžik, který se do historie zapíše jako mimořádný milník. Poprvé po více než dvaceti letech se v jediný den posunuly vpřed hned čtyři kandidátské státy najednou. Ukrajina a Moldavsko otevřely klíčový klastr zaměřený na zahraniční politiku, bezpečnost a obranu. Pro Kyjev, který se již přes čtyři roky hrdinně brání ruské agresi, má tento krok obrovskou symbolickou i praktickou váhu. Potvrzuje totiž jeho budoucí roli v evropské bezpečnostní architektuře.

Unie zažila den, který se v její historii pravděpodobně nebude opakovat často. Čtyři kandidátské země se naráz výrazně posunuly vpřed na cestě k členství. Ukrajina, Albánie, Moldavsko i Černá Hora. Naposledy se takový maraton rozšiřování konal před více než dvěma desetiletími.

Kyjev přitahuje pozornost

Největší pozornost přitahuje Ukrajina. V Bruselu zahájila další blok přístupových rozhovorů. Tentokrát se zaměří na oblast mimořádného významu v souvislosti s válkou s Ruskem. Na zahraniční politiku, bezpečnost a obranu. Moldavsko učinilo stejný krok, zatímco Albánie začala uzavírat první kapitoly jednání. A Černá Hora pokračuje už k cílové čáře.

„Dnes je superúterý pro rozšiřování EU,“ napsala komisařka pro rozšiřování Marta Kosová. Řekla, že je to první den po více než 20 letech, kdy se ve stejný den konaly čtyři přístupové konference. „Tento okamžik se musí proměnit v konkrétní výsledky,“ zdůraznila.

Ukrajina otevírá bezpečnostní blok

Pro Kyjev má otevření dalšího vyjednávacího bloku zvláštní význam. Takzvaný Klastr 6, neboli „vnější vztahy“, zahrnuje dvě oblasti, které se dotýkají samotného postavení Ukrajiny v Evropě. První kapitola se týká vnějších vztahů EU, včetně obchodní politiky, mezinárodních závazků a rozvojové spolupráce.

Druhá se zaměřuje na zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku Unie. Tato část jednání má silnou symbolickou váhu. Ukrajina se brání ruské agresi již více než čtyři roky a její vojenské zkušenosti se staly jedním z důvodů, proč je její budoucí role v Evropě tak důležitá.

„Budoucí bezpečnostní architektura našeho kontinentu je bez Ukrajiny nepředstavitelná,“ řekla Kosová po otevření tohoto přístupového bloku. Dodala, že se Ukrajina stala „vojenskou velmocí se schopnostmi, kterým se jen málo jiných národů může rovnat“. „Evropská obrana musí na těchto zkušenostech stavět,“ upřesnila.

Kyjev: Reformy pokračují vpřed

Ukrajinská vláda zdůraznila, že evropská integrace pokračuje navzdory vnitropolitickým změnám. Místopředseda vlády Taras Kačka uvedl, že ani přístupový proces, ani provádění reforem nejsou ohroženy. Reagoval tím na politické změny v Kyjevě, kde prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal premiérku Julii Svyrydenkovou a zahájil rozsáhlou rekonstrukci vlády. Pro její odvolení už také hlasovala většina ukrajinských poslanců.

„Proces přistoupení Ukrajiny probíhá bez jakýchkoli přerušení. Nevidíme žádné větší překážky pro proces přistoupení,“ řekl Kačka novinářům.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy je zahraniční politika jednou z oblastí, kde se Kyjev již výrazně přiblížil k evropským standardům. „S hrdostí mohu říci, že v uplynulých letech jsme dosáhli 99% úrovně sladění zahraniční politiky Ukrajiny se zahraniční politikou EU,“ uvedl. Velvyslanci EU povedou další jednání o tom, zda otevřít další skupiny přístupových rozhovorů.

Čtyři skupiny zbývají

Ukrajina nyní otevřela druhou ze šesti tematických skupin, které pokrývají celkem 33 kapitol. První skupina se začala projednávat v červnu. Zabývá se základními oblastmi: demokracií, právním státem a reformou soudnictví. Je to skupina, která se během přístupových jednání jako první otevírá, a také jako poslední, která se uzavírá.

Kyjev má před sebou ještě čtyři další oblasti. Patří mezi ně vnitřní trh, konkurenceschopnost, životní prostředí, energetika, doprava, zemědělství a politika soudržnosti. Některé z těchto oblastí by se mohly ukázat jako politicky mnohem obtížnější. Několik členských států se již nyní obává dopadu ukrajinského zemědělství a konkurence na evropský trh.

Mohlo by vás zajímat

Evropská komise nicméně tvrdí, že je technicky připravena na další pokrok. „Vše je připraveno k otevření všech klastrů. Co nejdříve,“ řekla Kosová deníku The Kyiv Independent. Rychlost dalších kroků bude záviset na členských státech Unie a na irském předsednictví.

evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová. Foto: Evropská komise

Pokrok na Balkáně

Ačkoli se pozornost soustředila hlavně na Kyjev, rozšíření Evropy je mnohem širší proces. Moldavsko otevřelo stejný blok jako Ukrajina, který zahrnuje vnější vztahy, bezpečnost a obranu. Pro obě země má tento krok velký geopolitický význam, protože jejich evropské ambice probíhají v náročném bezpečnostním prostředí.

Albánie mezitím učinila další krok v jiné fázi procesu. Začala uzavírat jednotlivé kapitoly. To znamená, že Brusel již v některých oblastech potvrdil, že se země dostatečně přizpůsobila unijním pravidlům. Mezi kandidátskými zeměmi je Černá Hora nejdále. Uzavřela další kapitoly a nyní má dokončeno 18 kapitol jednání. Více než polovinu z celkového počtu.

Milník, nikoli cílová čára

Přístupové rozhovory nejsou jednorázovým vyjednáváním, ale dlouhou řadou menších kroků. Kandidátská země musí postupně prokázat, že její zákony, instituce a ekonomika splňují standardy Evropské unie. Každé otevření a uzavření jednotlivých oblastí vyžaduje souhlas všech členských států.

„Superúterý“ tedy nebylo dnem, kdy by se Ukrajina nebo jiní kandidáti náhle přiblížili k členství. Byl to však důležitý signál, že se po letech opatrnosti rozšiřování EU opět dostává do centra pozornosti.