Poslední zpráva, kterou poslal své ženě, zněla jako předtucha. O několik hodin později přestal odpovídat. Za dva dny jeho manželka objevila na videu kolujícím po sociálních sítích pět mrtvých vojáků. Jednoho z nich poznala podle tetování na ruce. Podle agentury AFP nejde o ojedinělý případ. Ukrajina tvrdí, že ruské jednotky od začátku invaze popravily stovky válečných zajatců.
Ljudmyla Dubnycká dodnes nezapomněla na poslední zprávu od svého manžela Andrije. Napsal jí, že jejich skupinu s největší pravděpodobností zajmou ruští vojáci. Poté už se neozval.
O dva dny později na sociálních sítích narazila na video, které podle agentury AFP zachycovalo pět mrtvých ukrajinských vojáků ležících v zamrzlé kaluži zbarvené krví. Jedno z těl poznala podle tetování kříže na ruce. Patřilo jejímu manželovi.
Andrij Dubnyckyj patřil podle Kyjeva mezi stovky ukrajinských válečných zajatců, kteří přišli o život po zajetí od začátku ruské invaze v roce 2022.
Naděje na záchranu se změnila v tragédii
Andrijovi bylo pouhých pětadvacet let. Zahynul v únoru 2024 během ústupu ukrajinských jednotek z Avdijivky, která tehdy patřila k nejtvrdším bojištím na východě Ukrajiny.
Voják 110. brigády utrpěl při ústupu zranění. Na své pozici zůstal spolu s pěti spolubojovníky, z nichž čtyři byli rovněž zranění. Přesto stále věřili, že se jim podaří dočkat evakuace.
Když 15. února telefonoval své ženě, jeho hlas zněl úplně jinak než obvykle. „Byl nesmírně nervózní a plakal,“ řekla sedmadvacetiletá Ljudmyla agentuře AFP.
Ani v této chvíli ale oba nepřestávali myslet na budoucnost. Povzbuzovali se představou, že až válka skončí a znovu se setkají. Narodí se jim syn, který doplní jejich malou dceru.
O několik hodin později jí Andrij poslal zprávu, že jejich skupinu nejspíš zajmou ruští vojáci. Pak komunikace skončila.
Mohlo by vás zajímat
Podle videa, které následně zveřejnila ukrajinská média, vedl jeho spolubojovník Ivan Žytnyk videohovor se svým příbuzným právě ve chvíli, kdy k němu přišel ruský voják a přikázal mu složit zbraně.
Za další dva dny Ljudmyla objevila na ruských sociálních sítích video s pěti mrtvými vojáky. Podle tetování okamžitě poznala svého manžela.
Vyšetřování začalo, případ ale nezůstal osamocený
110. brigáda následně potvrdila smrt několika svých vojáků včetně Andrije Dubnyckého a Ivana Žytnyka. Současně obvinila ruské jednotky z porušení dohody, která měla zajistit jejich evakuaci.
Ukrajinská prokuratura poté zahájila vyšetřování případu jako zastřelení neozbrojených ukrajinských válečných zajatců.
Podle ukrajinských představitelů však nejde o výjimečný incident. Vyšetřovatelé uvedli, že od roku 2023 začal počet podobných případů výrazně narůstat.
Andrij Atamančuk z kanceláře ukrajinského generálního prokurátora, který má vyšetřování poprav zajatců na starosti, agentuře AFP řekl: „Vyplývá to z ruské politiky, která takové zločiny fakticky podporovala a umožňovala, přičemž velitelé následně vydávali příslušné rozkazy.“
Počty případů se liší, jde ale o stejný trend
Moskva tato obvinění dlouhodobě odmítá. Ukrajinské i mezinárodní instituce přesto evidují rostoucí počet případů, které podle nich ukazují na stále častější zabíjení ukrajinských válečných zajatců.
Zpráva OSN zveřejněná na konci června uvádí 129 ověřených případů poprav ukrajinských válečných zajatců. Organizace už loni upozornila na výrazný nárůst těchto případů.
Podle Andrije Atamančuka zahájila ukrajinská prokuratura od roku 2022 celkem 116 trestních řízení, která se týkají zabití 306 ukrajinských vojáků. Současně ale zdůraznil, že skutečný počet bude podle všeho podstatně vyšší.
Odlišná čísla uvádějí také ukrajinské zpravodajské služby. Jeden z jejich představitelů agentuře AFP pod podmínkou anonymity řekl, že evidují více než 900 zabitých vojáků při více než 340 incidentech od začátku rozsáhlé ruské invaze.
Podle něj však ani toto číslo nepředstavuje úplný rozsah všech případů. Odhaduje, že zachycuje přibližně čtvrtinu až dvě pětiny skutečného počtu.
Ukrajinští představitelé vysvětlují rozdíly v údajích odlišnou metodikou. Prokuratura pracuje pouze se zdokumentovanými a prokázanými případy, zatímco zpravodajské služby získávají informace rychleji přímo od jednotek na frontě i z dalších zdrojů.
Ženevské úmluvy chrání vojáky od okamžiku kapitulace
Podle Ženevských úmluv získává voják status válečného zajatce okamžikem, kdy se jednoznačně vzdá. Od té chvíle mu mezinárodní humanitární právo zaručuje ochranu.
Ukrajinské zpravodajské služby zároveň tvrdí, že významnou roli při šíření podobných praktik sehrála ruská Wagnerova skupina. Ta podle nich po svém nasazení vytvořila prostředí, které podobné popravy normalizovalo. Poukazují přitom na skutečnost, že Wagnerci verbovali také vězně odsouzené za násilné trestné činy.
Podle ukrajinských vyšetřovatelů představuje zastřelení zajatců nejčastější způsob jejich usmrcení.
Jako jeden z nejznámějších případů připomínají video z roku 2023, na němž ruský voják zastřelil ukrajinského zajatce krátce poté, co zvolal: „Sláva Ukrajině!“
Vyšetřovatelé podle AFP prověřují také případy mimořádně brutálních zabití, včetně stětí, jejichž záběry se objevily na ruských sociálních sítích.
Vyšetřování komplikuje fronta
Vyšetřování podobných případů naráží podle ukrajinské prokuratury na řadu překážek. Největší problém představuje omezený přístup do oblastí, kde boje pokračují nebo pokračovaly.
Dosud ukrajinské soudy odsoudily pět ruských vojáků, z toho dva v nepřítomnosti, uvedl Andrij Atamančuk.
Ani přes složitost vyšetřování neztrácí naději, že se jednou podaří přinést rodinám obětí alespoň část spravedlnosti. „Chtěl bych jednou rodinám předat alespoň jména těch, kteří zabili jejich blízké,“ řekl.
Pro vdovu by ani jméno vraha nic nezměnilo
Pro Ljudmylu Dubnyckou by však ani odhalení konkrétního pachatele nepřineslo úlevu. „Nevím, jak by mi mohlo ulevit, kdybych jednou zjistila, kdo to udělal,“ řekla agentuře AFP.
Ruské úřady na žádost AFP o vyjádření k uvedeným obviněním nereagovaly. Moskva dlouhodobě odmítá obvinění z válečných zločinů a naopak obviňuje z jejich páchání ukrajinské síly.
