Dvanáct evropských zemí se zapojilo do projektu, který může změnit podobu aliančního odstrašení. Za deset let chtějí investovat desítky miliard dolarů do zbraní schopných přesných úderů na stovky, v některých případech i tisíce kilometrů daleko.
Co přesně stojí za novou iniciativou a proč ji spojenci spojují i s proměnou amerického přístupu k evropské obraně?
Dvanáct zemí slibuje miliardové investice do hlubokých přesných úderů
Koalice dvanácti evropských partnerských zemí vedená Velkou Británií se zavázala během příštího desetiletí investovat 50 miliard dolarů do vývoje nových schopností pro hluboké přesné údery. Cílem iniciativy je posílit odstrašení Severoatlantické aliance.
Koalice spustila projekt s názvem Deep Precision Strike Capability Investment Initiative ve středu během summitu NATO v turecké Ankaře.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že nová iniciativa představuje další důkaz toho, že spojenci „přebírají větší odpovědnost“ za silnější a více evropsky zaměřenou alianci.
Resort zároveň uvedl, že mnohamiliardový balík zaměřený na zbraně dlouhého dosahu má v budoucnu přinést nejmodernější zbraně, které bude mít NATO k dispozici.
Podle britského ministerstva mají tyto systémy dokázat zasahovat cíle vzdálené nejméně 300 kilometrů a v některých případech i více než 2 000 kilometrů, přičemž mají zachovat vysokou přesnost zásahu.
Hluboké a přesné údery
Vedle Velké Británie tvoří koalici také Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Turecko. Ve společném prohlášení země uvedly, že jejich iniciativa souvisí mimo jiné s proměnami amerického přístupu k evropské obraně. „Zejména si uvědomujeme potřebu zvýšit naše schopnosti hlubokých přesných úderů, a to také v reakci na nedávné změny v amerických silách,“ uvedly státy.
Podle zúčastněných tvoří tyto schopnosti nedílnou součást obranných plánů NATO. „Abychom odradili protivníka, musíme ukázat sílu prostřednictvím důvěryhodných schopností, jako jsou hluboké přesné údery, které se zaměřují na obranu a zabránění vojenské výhodě protivníka,“ stojí ve společném prohlášení.
Evropa potřebuje vyrábět, ne jen oznamovat plány
Velikost plánované investice označil evropský analytik raketových systémů Fabian Hoffman na sociálních sítích za „velké peníze“. Zároveň ale upozornil, že samotné oznámení nestačí. „Evropa musí začít vyrábět rakety, ne titulky. Počkám, dokud nebudou zadány objednávky a nebudou známé harmonogramy, než začnu být nadšený,“ uvedl.
Britské ministerstvo obrany pak následně pro portál Breaking Defense upřesnilo, že finanční prostředky podpoří celou řadu zbraní pro hluboké přesné údery.
Mohlo by vás zajímat
Na národní úrovni se Velká Británie podle resortu zavázala vyčlenit 3 miliardy liber (přibližně 4 miliardy dolarů) během příštích čtyř let na vývoj a výrobu dálkových zbraní v rámci nově oznámeného obranného investičního plánu.
Británie vyvine nové střely s evropskými partnery
Mezi významné projekty, na kterých Velká Británie spolupracuje s evropskými partnery, patří program Stratus. Jde o budoucí střelu s plochou dráhou letu, kterou Británie vyvíjí společně s Francií a Itálií. Ta má nahradit zbraně Storm Shadow vyráběné společností MBDA. Podle plánů mají vzniknout dvě varianty systému.
Jedna má využívat konstrukci založenou na stealth principech, druhá má být vysokorychlostní verzí. Po zavedení do služby mají být střely určeny k ničení nepřátelských lodí a systémů protivzdušné obrany.
Další část spolupráce probíhá mezi Velkou Británií a Německem v rámci programu Deep Precision Strike. Ten má přinést stealth a hypersonické zbraně schopné zasahovat cíle na vzdálenost více než 2 000 kilometrů. Jejich zavedení do služby se podle plánů očekává ve 30. letech tohoto století.
Přestože se program zaměřuje především na pozemní systémy, počítá také s průzkumem možností leteckých a námořních variant.
Britská armáda se zapojuje do programu střely s dosahem 500 kilometrů
Vedle evropských programů se Velká Británie zapojuje také do programu Precision Strike Missile (PrSM) společně s Austrálií a Spojenými státy. Podle informací portálu Breaking Defense tato mise směřuje k tomu, aby britská armáda získala supersonický balistický prostředek schopný zasahovat cíle na vzdálenost až 500 kilometrů.
Program tak doplňuje širší evropské úsilí o rozvoj schopností dlouhého dosahu, které mají posílit možnosti spojenců v rámci NATO.
Střely i odpalovací systémy
Nová dvanáctičlenná evropská koalice pro hluboké přesné údery navazuje na další mnohonárodní iniciativu. V úterý během fóra obranného průmyslu na okraji summitu NATO zahájily Dánsko, Francie, Itálie, Norsko, Turecko a Velká Británie projekt s názvem Ground-Based Precision Strike Capabilities High Visibility Project.
Tento samostatný alianční program má podle vyjádření NATO prozkoumat vývoj nových schopností hlubokých přesných úderů včetně nových odpalovacích zařízení a raket.
Aliance upozornila, že opakovaným problémem v oblasti hlubokých úderů zůstává nedostatečná kompatibilita a interoperabilita mezi systémy jednotlivých spojenců, která ovlivňuje také výrobní kapacity. NATO zároveň uvedlo, že válka na Ukrajině ukázala rostoucí význam hrozby dálkových úderů a potřebu pružnějšího přístupu k vývoji a zavádění těchto schopností.
Ukrajina ukázala význam dálkových zbraní
Britské ministerstvo obrany při oznámení investičního závazku připomnělo také zkušenosti z války na Ukrajině. Podle resortu ukrajinské systémy dlouhého dosahu ukázaly, že moderní zbraně tohoto typu mohou přinést zásadní změny na bojišti.
Právě zkušenosti z konfliktu mají podle britského ministerstva potvrzovat význam schopností, které umožňují přesné zásahy na velké vzdálenosti. Nová iniciativa má podle spojenců posílit schopnosti hlubokých přesných úderů a zvýšit odstrašující sílu NATO.
