Elektronická evidence tržeb (EET), jejíž znovuzavedení současná vláda prosazuje, není podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) projevem nedůvěry vůči podnikatelům. Hlavním cílem opatření je narovnání podnikatelského prostředí, což podporují i oborové asociace a komory. Opozice však chystá desítky pozměňovacích návrhů a ODS rovnou navrhuje zákon zamítnout.
Podle konzervativního odhadu ministerstva financí by měla EET do státní pokladny ročně přinést až 14,4 miliardy korun. Schillerová to uvedla v úvodu druhého čtení návrhu zákona ve Sněmovně. Ve sněmovním systému se k předloze sešly čtyři desítky návrhů na úpravy. Do rozpravy se po poledni přihlásilo 12 poslanců bez přednostního práva.
Odmítavý postoj k pozměňovacím návrhům
Sněmovní rozpočtový výbor sice doporučil vládní předlohu schválit, ale nepodpořil žádný z předložených pozměňovacích návrhů. Ministryně Schillerová zdůraznila, že ministerstvo ani vláda tyto úpravy – až na drobné výjimky – nepodporují. Podle ní totiž oslabují základní principy a hlavní cíl zákona, tedy spravedlivé prostředí pro všechny.
„EET určitě není projevem nedůvěry vůči podnikatelům,“ prohlásila ministryně v reakci na kritické hlasy z řad opozice.
Evidence bez papírových účtenek i bezhotovostních plateb
Ministryně zopakovala, že nová podoba EET nebude vyžadovat povinný tisk papírových účtenek, což byla praxe u minulé, nyní již zrušené verze. Evidence se však bude nově týkat i bezhotovostních plateb. Schillerová tento krok obhajuje tím, že koncepce zákona stojí na kontaktních platbách, kdy dochází k přímému styku podnikatele se zákazníkem.
Argumentuje také tím, že kvůli moderním technologiím je dnes obtížné některé platby zpětně dohledat. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) doplnil, že po zajištění férových podmínek volají asociace zastupující malé, střední i velké podniky.
Spor o rozhodnutí Ústavního soudu
Zařazení bezhotovostních plateb do systému EET ostře kritizoval předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Odkázal na dřívější verdikt Ústavního soudu, který v minulosti tyto platby z evidence vyřadil. Jakob proto podal pozměňovací návrh, který má bezhotovostní transakce z povinnosti vyjmout. Alena Schillerová naopak kontrovala, že aktuální návrh je v plném souladu s dřívějším nálezem Ústavního soudu a reflektuje vývoj moderních forem placení.
K odhadovanému výnosu 14,4 miliardy korun Jakob poznamenal, že jde o mýtus a celková bilance dopadů zákona bude podle něj spíše záporná. Připomněl, že zákon vedle EET přináší i další rozsáhlé daňové změny.
Výhrady Pirátů a hnutí STAN
Poslankyně Pirátů Vendula Svobodová uvedla, že její strana neříká moderní verzi EET striktní „ne“, má však k návrhu řadu výhrad. Obává se především neúměrné zátěže pro nejmenší podnikatele. Zástupce klubu STAN Jan Papajanovský pak uvedl, že vláda společně s novými příjmy přináší i „předvolební dárečky“ a fakticky demontuje konsolidační balíček předchozího kabinetu. Přestože uznal, že nový návrh je v určitých aspektech lepší než ten původní, Starostové ho kvůli novým výjimkám podpořit nemohou.
ODS: EET je bičem na živnostníky
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) označil EET za „bič na živnostníky“. Podle něj tato cesta automaticky staví každého podnikatele do role podezřelého. Stejně jako ostatním opozičním poslancům se mu nelíbí evidence bezhotovostních plateb, které po sobě zanechávají digitální stopu.
Jeho stranický kolega Vojtěch Munzar proto navrhl vyjmout z evidence veškeré bezhotovostní platby, ale také vybraná tradiční řemesla či živnostníky s ročním příjmem do dvou milionů korun. Vzhledem k neshodě nad pozměňovacími návrhy Munzar navrhl celkové zamítnutí zákona, o kterém se bude hlasovat ve třetím čtení.
Návrat daňových slev
Projednávaný balíček obsahuje i další úpravy. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích by se měly přesunout do 12procentní sazby DPH. Návrh také počítá s obnovením slevy na studenta a školkovného a ruší stropy na nepeněžní benefity, tedy opatření, která byla dříve zavedena v rámci konsolidace veřejných financí.
