Evropská komise odhalila ambiciózní plán, který má zásadně posílit financování vědy a propojit špičkové laboratoře s průmyslovými giganty. Nedávno zveřejněná výzva k předložení informací otevírá klíčovou diskuzi o zcela nové podobě evropských partnerství v programu Horizont Evropa na období 2028–2034. Podstatná část cílí i na obranyschopnost členských zemí EU. Co se chystá?
Brusel se rozhodl radikálně změnit dosavadní pravidla hry v programu Horizont Evropa. Cílem této velké reformy není omezování rozpočtů, ale efektivnější využití peněz a zavedení jasnějšího systému, který pomůže dostat průlomové technologie z laboratoří přímo na trh. Horizont Evropa je rámcovým programem Evropské komise zaměřeným na výzkum a inovace. Podstatná část programu se týká obranyschopnosti kontinentu. Dokument zpřístupnila k připomínkování Hospodářská komora.
Konec izolovaných projektů a nástup silných synergií
Evropská partnerství fungují jako jedinečné nástroje, které sdružují průmysl, výzkumné organizace, jednotlivé členské státy a unii na základě společných strategických priorit. Spojením veřejných a soukromých zdrojů unie umožňuje mobilizaci investic a odborných znalostí, které dalece přesahují možnosti samotných států.
Aby odpovědné orgány dopad těchto investic ještě zvýšily, doporučuje nová koncepce přechod na takzvaný portfoliový přístup. Vybraná partnerství se jako společné podniky nově opřou o jednotný základní akt s harmonizovanými pravidly, což zjednoduší správu, zabrání roztříštěnosti a přinese stabilní právní jistotu. Tyto projekty budou nově úzce spolupracovat s Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF) a pokryjí celý investiční postup od základního výzkumu až po konečnou industrializaci.
Reakce na 5 hlavních výzev
Komise tímto krokem reaguje na pět hlavních výzev současného systému, které doposud brzdily plný inovační potenciál Evropy. Stávající projekty podle ní často ignorují realitu a dostatečně neodrážejí vyvíjející se dlouhodobou strategickou agendu EU.
Sešněrovaná partnerství navíc příliš nepomáhají zavádění nových technologií v průmyslu, protože na aktivity s vyšší úrovní technologické připravenosti EU přiděluje jen omezené finanční prostředky.
Problém představuje také nízká úroveň soukromého spolufinancování, kdy rozpočet unie nevyužívá svůj potenciál pro získání hotovostních příspěvků od soukromých partnerů.
Celou situaci komplikuje i to, že vědci často pracují v izolovaných komunitách a míra šíření znalostí mezi programy zůstává nízká.
Vstup do tohoto prostředí je navíc pro nováčky extrémně složitý, protože nararážejí na nepřehledné struktury řízení, které výrazně omezují otevřenost vůči dravým start-upům a novým členům.
Mohlo by vás zajímat
Zelená pro obranu, dekarbonizaci a dravé startupy
Nové politické možnosti se zaměří na překonání inovační mezery a efektivnější překlenutí takzvaného údolí smrti ve strategických technologiích. Podle podkladů se investice a společné podniky EU cíleně nasměrují do klíčových oblastí, mezi které patří čistá transformace a dekarbonizaci průmyslu, odolnost a bezpečnost včetně obranného průmyslu a vesmíru, vedoucí postavení v digitální oblasti, zdraví, biotechnologie, zemědělství a biohospodářství.
Reforma přinese zefektivnění stávajících struktur, potenciální slučování tematických oblastí a agilnější plánování. Nově nastavená pravidla mají také výrazně zlepšit přístupnost a otevřenost společných podniků, což usnadní zapojení startupů a scaleupů do špičkového evropského výzkumu.
Brusel spouští velké slyšení veřejnosti
Přípravu celého legislativního balíku doprovází oficiální posouzení dopadů, které Komise provede ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2026. Brusel v této souvislosti spouští širokou konzultační strategii, která má zajistit zohlednění názorů veřejnosti i odborné komunity.
Na primární zveřejnění naváže rozsáhlá dvanáctitýdenní veřejná konzultace, která odstartuje na unijním webu ve všech čtyřiadvaceti úředních jazycích EU. V rámci procesu posuzování dopadů proběhnou také ad hoc konzultace a cílená jednání se zástupci členských států, průmyslu, akademické obce i výzkumných organizací.
Věcnou souhrnnou zprávu EU zveřejní osm týdnů po ukončení konzultací. Veškeré tyto výstupy pomohou Komisi při přípravě iniciativy náležitě zohlednit možná řešení a poslouží jako klíčový podklad pro konečné rozhodnutí o budoucí podobě unijních vědeckých struktur.
