Zrychlené vyvlastňování, kratší odvolací procesy nebo závazné lhůty pro povolování strategických staveb. Výrazné změny vnesla do výstavby v Česku už novela zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Další významné změny mají podle vládního harmonogramu přijít v roce 2028. Stavební firmy přitom varují, že Česko si tak dlouhé čekání nemůže dovolit.

S novelu zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury počítá Výhled legislativních prací vlády na léta 2027 až 2029. Ministerstvu dopravy ukládá předložení normy vládě ve druhém čtvrtletí roku 2028, platit by měla začít 1. ledna 2029. Urychlení dopravních staveb má vláda také mezi svými prioritami. „Otevřeme tzv. liniový zákon pro další urychlení dopravních staveb,“ uvádí i ve svém programovém prohlášení.

Poslední novela takzvaného liniového zákona začala platit za vlády premiéra Petra Fialy (ODS) 1. ledna 2024.

Čeká se i na stavební zákon

Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky by měl resort návrh zákona zpracovat v příštím roce. Aktuálně útvary ministerstva shromažďují ke změně právní úpravy podněty a provádějí přípravné práce.

Stavba
Ministerstvo dopravy čeká i na schválení stavebního zákona. Ilustrační snímek. Foto: ŘSD

„Současně je nezbytné vyčkat na finální znění novely stavebního zákona, jehož návrh je aktuálně po druhém čtení projednávání Poslaneckou sněmovnou,“ dodal. Změny obsažené ve stavebním zákoně podle něj mají na výstavbu strategicky významné dopravní infrastruktury podstatné dopady.

Na finální znění novely stavebního zákona musí legislativní návrh na urychlení výstavby nutně navazovat i podle tajemníka Hospodářské komory České republiky Ladislava Minčiče. Uvedl, že Hospodářská komora opakovaně upozorňuje na to, že má Česká republika v řadě strategických investic dlouhodobý dluh. Pokud ho chce začít snižovat, potřebuje flexibilní a předvídatelná pravidla.

„V České republice příprava velké liniové stavby stále běžně trvá deset až třináct let, zatímco v řadě vyspělých evropských zemí je to přibližně polovina. Takový rozdíl představuje významnou konkurenční nevýhodu, na kterou v dnešním ekonomickém prostředí nemůže Česká republika nereagovat,“ upozornil.

Potřeba je myslet i na navazující infrastrukturu

Úprava zákona podle něj nesmí zapomínat nejen na další urychlení výstavby strategicky významné dopravní infrastruktury, ale i na urychlení výstavby navazující infrastruktury. Jde například o přeložky jiných liniových staveb. Potřeba je i zjednodušení administrativních požadavků. Typicky jde o povinnost pořizovat při výkupech pozemků znalecké posudky, které nejsou starší než šest měsíců. „Tato povinnost při stávajícím nedostatku soudních znalců celý povolovací proces zbytečně prodlužuje,“ poznamenal Minčič.

Jakákoli změna, která ve svém důsledku povede k urychlení výstavby strategické infrastruktury, je podle něj žádoucí a vítaná, a to dvojnásob, bude-li provedena co nejdříve. Každé další prodlení prodražuje výstavbu i omezuje konkurenceschopnost země také podle stavbařů. „Česká republika si nemůže dovolit čekat na další zásadní zrychlení přípravy strategických staveb až do roku 2029. V oblasti dopravní infrastruktury máme stále významný investiční dluh,“ upozornil mluvčí skupiny Metrostav Radim Mana.

Mohlo by vás zajímat

Drhne to u přípravy a schvalování

Z pohledu stavebních firem podle Many není největším problémem samotná výstavba, ale především její příprava a povolování. Schvalovací procesy jsou podle něj stále velmi složité, administrativně náročné a často nepředvídatelné. „Jednotlivá řízení na sebe navazují, opakovaně se vracejí a jejich délka se počítá spíše na roky než na měsíce,“ podotkl. Vedle legislativních změn je tak potřeba se zaměřit zjednodušení a větší předvídatelnost povolovacích procesů, důsledné dodržování stanovených lhůt a omezení zbytečné administrativy.

Nádraží
Přestavba nádraží na pražském Smíchově. Foto: Tereza Čapková

„Investoři i zhotovitelé potřebují stabilní a předvídatelné prostředí. To je často důležitější než další novelizace zákonů,“ dodal. Podobný názor zastává i ředitel Divize dopravní stavby Hochtief CZ Jan Potůček.

Největší přínos podle Potůčka přinese zjednodušování procesů, větší digitalizace a vyšší předvídatelnost legislativního prostředí. „Právě to by pomohlo urychlit výstavbu dopravní infrastruktury nejvíce,“ uvedl.

Velké množství dokumentace

Při předávání staveb nebo schvalování jejich jednotlivých kroků vzniká podle ředitele Divize dopravní stavby Hochtief CZ  značné množství dokumentace a schvalovacích procesů, které jsou dnes z velké části digitalizovatelné. „Modernější nastavení administrace by ušetřilo čas jak investorům, tak zhotovitelům, aniž by se jakkoli snižovaly požadavky na kvalitu nebo kontrolu veřejných investic,“ pokračoval.

Jako zásadní vidí oblast veřejných zakázek. Soutěže jsou podle Potůčka často zatíženy složitým systémem námitek, odvolání a navazujících správních i soudních řízení. „Každý z těchto kroků je legitimní součástí systému, ale v součtu mohou znamenat výrazné prodloužení přípravy strategických projektů. Pokud chceme stavět rychleji, je potřeba hledat rovnováhu mezi ochranou práv účastníků a předvídatelnou délkou jednotlivých řízení,“ míní.

Pokračoval, že podobně je možné zefektivnit i proces financování a schvalování veřejných staveb. Pokud by se podařilo jednotlivé procesy lépe propojit, odstranit duplicitní schvalování a nastavit jasné lhůty, znamenalo by to významné urychlení přípravy i realizace staveb.