Ještě několik dní to téměř vypadalo, že Českou republiku bude na červencovém summitu NATO zastupovat pouze vládní delegace. Prezident Petr Pavel ale sáhl k mimořádnému kroku a obrátil se na Ústavní soud. A ten velmi rychle rozhodl.

Jak? A může aktuální verdikt ovlivnit budoucí výklad ústavních kompetencí při zastupování státu v zahraničí?

Ústavní soud totiž vydal předběžné opatření, kterým vládě uložil zajistit prezidentovu účast na vrcholném jednání Severoatlantické aliance. Kabinet mu podle rozhodnutí nesmí klást žádné překážky a musí bezodkladně podniknout kroky potřebné k jeho zařazení do oficiální české delegace.

Zajistěte prezidentovi účast

Soudce zpravodaj Pavel Šámal na tiskovém brífinku citoval přímo z rozhodnutí soudu: „Vládě a ministerstvu zahraničních věcí se ukládá, aby bezodkladně notifikovalo organizátorům summitu NATO, že součástí oficiální delegace je prezident republiky. Ukládá se, aby mu zajistili příslušnou akreditaci a zdrželi se jednání, která by prezidentovi bránila v účasti.“

Rozhodnutí přichází v časově mimořádně citlivém okamžiku. Summit NATO se uskuteční 7. a 8. července v Ankaře a lhůta pro akreditaci účastníků končí již 26. června.

Právě hrozba, že by bez rychlého zásahu soudu mohly nastat nevratné důsledky, hrála při rozhodování významnou roli.

Spor mezi prezidentem a vládou vybublal do obřích rozměrů. Ilustrační snímek. Foto: Kancelář prezidenta republiky

Zavedená praxe

Ústavní soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že účast českých prezidentů na summitech NATO představuje dlouhodobě zavedenou praxi. Podle soudu na vrcholná jednání Aliance dosud jezdili všichni prezidenti, pokud jim to dovoloval zdravotní stav. Soud proto dospěl k závěru, že je v současné situaci vhodné tuto praxi zachovat.

Soudci zároveň upozornili, že vydáním předběžného opatření nijak nepředjímají konečné rozhodnutí o samotném kompetenčním sporu mezi prezidentem a vládou.

Mohlo by vás zajímat

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa zdůraznil, že soud o podstatě celé věci teprve rozhodne.

O žalobě samotné soud zatím nerozhodl

Petr Pavel se na Ústavní soud obrátil poté, co vláda schválila složení delegace na summit bez jeho účasti. Prezident v kompetenční žalobě označil postup kabinetu za snahu „sabotovat“ jeho cestu do Ankary a za porušení ústavních principů, podle nichž prezident zastupuje stát navenek.

Součástí žaloby se stal také návrh na vydání předběžného opatření, kterému nyní soud vyhověl.

O samotné kompetenční žalobě Ústavní soud zatím nerozhodl. Podle dostupných informací by se tak mohlo stát zřejmě až v září.

Spor se týká složení české delegace

Podle podkladů vláda původně počítala s tím, že Českou republiku budou na summitu NATO zastupovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka. Prezidentova účast v delegaci schválená nebyla.

Právě tato skutečnost vedla k otevřenému střetu mezi Pražským hradem a vládou a následně i k podání kompetenční žaloby. Jádrem celého sporu je otázka, kdo má v konečné instanci právo rozhodovat o tom, který ústavní činitel bude Českou republiku reprezentovat na zásadních mezinárodních jednáních.

Rozhodnutí o této otázce může mít význam i pro budoucí vztahy mezi vládou a prezidentem.

Soud kvůli naléhavosti postupoval přednostně

Ústavní soud zároveň připomněl, že zákon mu umožňuje v mimořádně naléhavých případech rozhodovat mimo běžné pořadí došlých návrhů. Právě na tento princip se soud odvolal i v nynějším případě.

Zákon o Ústavním soudu totiž stanoví, že soud nemusí respektovat pořadí, v jakém mu návrhy dorazily, pokud dospěje k závěru, že konkrétní věc vyžaduje přednostní projednání. Podobný postup využívá Ústavní soud opakovaně zejména u návrhů podaných vládou, prezidentem republiky nebo Parlamentem.

Zeman: soudci mohou být podjatí

Bývalý prezident Miloš Zeman krátce před vyhlášením předběžného opatření Ústavním soudem, které vládě uložilo doplnit prezidenta Petra Pavla na seznam účastníků summitu Severoatlantické aliance, upozornil, že soud může být podjatý. Na dnešním křtu reedice své knihy Jak jsem se (ne) mýlil v politice připomenul, že prezident většinu současných soudců jmenoval.

„Důležité je, komu kompetenční žaloba je adresovaná. Je adresovaná soudcům, z nichž prakticky všechny jmenoval současný prezident. Z toho vyplývá, že Ústavní soud může být podjatý, neříkám musí, ale může. Jestliže tedy rozhodne ve prospěch prezidenta, tak se musíme ptát, jaký vliv mělo to, že právě prezident své soudce sám jmenoval,“ uvedl dnes Zeman.

exprezident
Exprezident Miloš Zeman opět zúročil rozklížené politické scény pro svůj tradiční rýpanec. Ilustrační snímek. Foto: Miloš Zeman

Kdy Ústavní soud zasáhl do zásadních sporů

Nynější případ navazuje na řadu významných rozhodnutí, v nichž Ústavní soud řešil mimořádně citlivé ústavní otázky.

Mezi nejvýznamnější patřilo například rozhodnutí z ledna 2001, kdy soud na návrh prezidenta Václava Havla a skupiny senátorů zasáhl do novely volebního zákona prosazené ODS a ČSSD.

V červnu téhož roku soud uznal platnost jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky a Luďka Niedermayera viceguvernérem ČNB, přičemž dal za pravdu prezidentu Havlovi ve sporu s vládou.

Významnou stopu zanechalo také rozhodnutí ze září 2009, kdy Ústavní soud zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a zastavil cestu k tehdy plánovaným předčasným volbám.

Další výrazné zásahy následovaly například v souvislosti s volebním zákonem v roce 2021, s církevními restitucemi v roce 2019 nebo s otázkami týkajícími se prezidentských pravomocí.

Nynější spor mezi prezidentem a vládou tak zapadá do dlouhé řady případů, ve kterých Ústavní soud vymezoval hranice fungování českého ústavního systému.

Rozhodnutí o summitu padlo, spor o pravomoci pokračuje

Pro Petra Pavla znamená dnešní rozhodnutí rychlé vítězství. Ústavní soud mu otevřel cestu na summit NATO v Ankaře a vládě uložil povinnost podniknout všechny kroky potřebné k jeho účasti. Tím ale celý spor nekončí.

Naopak nyní začíná mnohem důležitější část řízení, ve které soud určí, jaké jsou přesné hranice pravomocí prezidenta a vlády při zastupování České republiky na mezinárodní scéně.

Právě toto rozhodnutí může v budoucnu ovlivnit podobné spory mnohem výrazněji než samotná cesta na letošní summit NATO.