Mnoha českým obcím chybí peníze na platy kuchařek, školníků či uklízeček. Podle Petra Halady (SMS ČR) většina zřizovatelů ponechala tyto pracovníky v zaměstnaneckém poměru přímo u škol. Ačkoliv většina škol dostala od obcí požadované finance, zhruba pětina se potýká s jejich citelným nedostatkem.

Financování nepedagogů a části takzvaných ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), ze kterých se kupují například učebnice či pomůcky, přešlo od začátku letošního roku ze státu na zřizovatele, tedy na obce a kraje. Tuto změnu prosadila bývalá vláda s argumentem, že samosprávy budou moci nepedagogickou práci zefektivnit. Od počátku však tento krok čelil kritice ze strany odborů i školských organizací.

„Systém funguje dle předpokládaných parametrů. Rozpočtové určení daní (RUD) se zřizovatelským obcím navýšilo, ale většina zřizovatelů tvrdí, že finanční prostředky na nepedagogickou práci nemají v plné výši,“ uvedl Petr Halada. Podrobnější data o tom, kolik peněz reálně v rozpočtech chybí, by mělo mít SMS ČR k dispozici v září letošního roku.

Každá pátá škola hlásí potíže

Aktuální průzkum mezi řediteli základních škol, kterého se v dubnu zúčastnilo 419 respondentů, ukazuje nejednotnou praxi. Podle viceprezidenta Asociace ředitelů ZŠ Tibora Hájka dostalo zhruba 60 procent škol od svého zřizovatele přesně tolik peněz, kolik na platy nepedagogů požadovalo. Přibližně 3,6 procenta škol dokonce obdrželo vyšší částku.

Na druhé straně však stojí 21,5 procenta škol, které dostaly méně peněz, než kolik činily jejich požadavky. „Potíže, pokud se vyskytly, jsou především v komunikaci, v uchopení problému zřizovatelem, v nedostatku zkušeností,“ vysvětluje Hájek. Mezi řediteli se navíc začínají objevovat obavy, jak se k financování postaví nová zastupitelstva po podzimních komunálních volbách.

Budoucnost ve znamení slučování a úspor

Většina obcí (cca 85 %) zatím pokračuje v zajetých kolejích. Ostatní zřizovatelé se však pokoušejí o nové cesty – zaměstnance si přebírají pod sebe, zakládají servisní organizace nebo služby uklízeček a školníků nakupují externě.

Podle Hájka lze očekávat, že snahy o efektivnější správu, například v podobě hromadného účetnictví pro více škol, přijdou po prvním zkušebním roce. Svou roli v tom sehraje i novela školského zákona, která v příštích třech letech počítá se slučováním menších škol v rámci jedné obce.

Mohlo by vás zajímat

Vrátí se učebnice pod stát?

Kromě platů nepedagogů trápí školy i výdaje na učební pomůcky a další vzdělávání učitelů. Většina ředitelů by uvítala, kdyby se tyto položky vrátily pod státní rozpočet. Ministerstvo školství tuto možnost zcela nezavrhuje, ale zůstává opatrné.

„Možnost hrazení části ONIV ze státního rozpočtu je nadále zvažována. Podmínkou je však zajištění potřebných prostředků ve státním rozpočtu a změna školského zákona, termín případné změny proto zatím není stanoven,“ uvedlo k aktuální situaci ministerstvo. V Česku je v současné době podle statistik resortu celkem 4320 základních škol.