Karlovarský kraj a ministerstvo obrany zahájily intenzivní fázi jednání o podmínkách bezúplatného převodu karlovarského letiště z majetku kraje na stát. Tento krok následuje po pondělním rozhodnutí krajských zastupitelů, kteří schválili samotný záměr převodu. Budoucí provoz letiště má kombinovat vojenské a civilní využití pod správou armády, což s sebou přináší řadu konkrétních otázek ohledně majetku, financování i budoucího osudu letecké záchranné služby.
Jaké konkrétní požadavky si vedení kraje klade pro zachování civilních letů a jaké úkoly musí pracovní týmy vyřešit do konce letošního června?
Miliardová investice do dráhy otevře prostor pro civilní linky i krizové situace
Celá debata o zapojení státu odstartovala na konci letošního dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy během návštěvy v Ázerbájdžánu prohlásil, že stát pomůže kraji s rozšířením a prodloužením přistávací dráhy. Vedení kraje následně projevilo přání, aby se Letiště Karlovy Vary stalo vojenským letištěm s civilním provozem.
Podle schváleného záměru bezúplatného převodu kraj požaduje, aby se stát zavázal k modernizaci celého areálu. Klíčový bod představuje rozšíření dráhy na šířku 60 metrů a její prodloužení na délku 2510 metrů. Tato změna zvýší kapacitu letiště i bezpečnost provozu, umožní přílety letadel ze vzdálenějších destinací a otevře prostor pro vojenský provoz a krizové situace.
Projekt momentálně čeká na stavební povolení, které úřady pravděpodobně vydají během června. Odhadované náklady dosahují výše 1,23 miliardy korun. Kraj považuje tuto modernizaci za investici do strategické dopravní a bezpečnostní infrastruktury České republiky, kterou využijí jak Vzdušné síly české armády, tak spojenci z NATO.
Podmínky hejtmana pro civilní provoz
Jednání o podmínkách převodu, který chtějí obě strany uskutečnit do konce letošního roku, začala od prvního vyslovení této myšlenky. Pracovní týmy se dnes sešly v širším formátu, aby jasně rozdělily budoucí odpovědnost.
„Dnes jsme tu na prvotním setkání na úrovni pracovních týmů, řekněme v tom širším formátu, a tady se nastaví ta základní rozhodnutí o působnosti, odpovědnosti a majetkových vztazích mezi subjekty, které tady budou působit. Je toho poměrně hodně a musí se vydefinovat jak otázky movitého, nemovitého majetku, provozu i financování a tak dál,“ vysvětlil ministr obrany Jaromír Zůna (SPD). Ministr zároveň zopakoval, že vláda vydá své stanovisko do konce června.
Karlovarský hejtman Petr Kubis (ANO) dnes upřesnil, že kraj bezúplatný převod podmiňuje striktními požadavky. Stát musí v plném rozsahu zachovat civilní letový provoz podle požadavků kraje a udržet status veřejného mezinárodního letiště. Mezi další podmínky patří povinnost státu zajistit palivové hospodářství pro leteckou záchrannou službu a zajistit služby letištních hasičů.
Mohlo by vás zajímat
Součástí usnesení a tématem jednání zůstává také budoucí provozování základny letecké záchranné služby. Stavbaři tuto základnu dokončí nejpozději na přelomu let 2027 a 2028 a kraj preferuje, aby leteckou záchrannou službu do budoucna provozovala armáda.
Jak dnes vypadá síť letišť v rukou Armády České republiky?
Karlovarská základna po případném dokončení přesunu doplní stávající síť letišť, která česká armáda v současné době využívá v různých částech země. Každé z nich plní specifické úkoly:
Čáslav jako hlavní základna nadzvukového letectva
Vojenské letiště Čáslav ve Středočeském kraji funguje od roku 1958 a od počátku hostilo proudové stíhačky a stíhací bombardéry. V areálu sídlí 21. základna taktického letectva, která od roku 2005 provozuje nadzvukové víceúčelové letouny Jas-39 Gripen a od přelomu let 2000 a 2001 bitevní stroje L-159 Alca. Letiště momentálně prochází velkou modernizací a opravou dráhy, kvůli čemuž stroje letos na jaře dočasně přeletěly do Pardubic a Náměšti nad Oslavou. Stavební práce skončí do podzimu 2028.
Náměšť nad Oslavou se zaměřuje na bitevní vrtulníky
Letiště na Vysočině slouží vojákům od roku 1956, přičemž letectvo zde dříve provozovalo zejména proudové stíhačky, stíhací bombardéry a bitevní letouny. V současnosti zde má sídlo 22. základna vrtulníkového letectva. Armáda odsud posílá do vzduchu stroje Mi-171Š, UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Kvůli opravám v Čáslavi zde dočasně našly útočiště také bitevníky L-159 Alca.
Pardubice propojují vojenský výcvik s civilními linkami
Pardubické letiště vzniklo na začátku 30. let a už za první republiky kombinovalo vojenský a civilní provoz. Po roce 1989 letiště kvůli protestům obyvatel postupně opustily bojové i transportní typy letadel. Od poloviny 90. let plocha slouží hlavně výcviku a civilním aerolinkám. Vojenská Správa letiště Pardubice zabezpečuje fungování základny, zatímco civilní lety řídí společnost East Bohemian Airport. Armáda zde běžně nemá vlastní stroje, výcvik pilotů na letadlech Zlin Z-142, Z-143, L-39 Albatros či nových L-39 Skyfox zajišťuje Centrum leteckého výcviku LOM Praha. Od letošního jara zde dočasně sídlí čáslavské gripeny.
Plzeň-Líně jako strategický opěrný bod pro přesuny NATO
Letiště v Líních u Plzně začalo fungovat v roce 1952 původně pro potřeby tehdejší armády. Stíhačky odsud létaly do roku 1991, od 60. let se přidaly vrtulníky, jejichž provoz armáda nikdy zcela nezrušila. Od první poloviny 90. let zde v režii armády funguje letecká záchranná služba s vrtulníky W3-A Sokol. Od roku 1996 nese letiště status veřejného, ministerstvo obrany je však drží jako záložní a vlastní ho. Před dvěma lety ministerstvo úspěšně ukončilo nájemní smlouvu s firmou PlaneStation Pilsen. Armáda plánuje Líně využívat jako výcvikové středisko, záložní letiště a pro podporu aliančních sil NATO při jejich přesunech přes ČR. Vojenská letecká záchranná služba zde poběží do roku 2028.
Praha-Kbely drží tradici dopravního letectva a vládních letů
Kbelské letiště provází samotné počátky československého letectví, vojáci zde působí od roku 1918. Před vybudováním Ruzyně v roce 1937 sloužilo i pro civilní provoz, po druhé světové válce přešlo pod vojenské dopravní letectvo. V současnosti v areálu sídlí 24. základna dopravního letectva. Armáda odsud provozuje dopravní stroje Airbus A319, CASA C-295, L-410 a také dopravní vrtulníky Mi-17 či záchranářské stroje W-3A Sokol.
Přerov získává masivní investice pro bezpilotní prostředky
Vojenské letiště v Přerově vzniklo na konci 30. let a od 50. let hostilo proudové typy včetně bombardérů a stíhacích bombardérů. Vrtulníková základna zde zanikla v roku 2013, areál následně převzal státní podnik LOM Praha pro výcvik pilotů. Jde o velmi vytížené civilní neveřejné letiště s více než 20 000 pohyby letadel ročně. Od roku 2024 však armáda do Přerova opět masivně investuje. Letos v lednu se sem přesunula vrtulníková flotila se stroji Mi-17 a Enstrom 480. Částečně se sem již přemístil také prapor bezpilotních prostředků, logistický prapor armády a na letišti působí i část Vojenské policie.
