Premiér Andrej Babiš dnes připustil, že Česká republika letos skutečně nesplní svůj alianční závazek vydat 2 procenta hrubého domácího produktu na obranu země. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy Severoatlantická aliance oficiálně zveřejnila data, podle kterých tuzemsko nesplnilo stanovené limity ani v loňském roce.
Jaké konkrétní kroky chystá současné vedení státu k nápravě situace?
Aliance ukázala na neplnění závazků, zálohy na stíhačky nestačily
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu oficiálně oznámil, že Česká republika nesplnila dvouprocentní závazek výdajů hrubého domácího produktu na obranu za loňský rok. Stejný problém jako Česko hlásí v aliančních statistikách také Albánie a Slovinsko.
Podle předsedy vlády Andreje Babiše tato situace potvrzuje jeho dlouhodobou kritiku předchozího kabinetu. „NATO ve středu oficiálně potvrdilo to, co jsem říkal celou dobu. Minulá vláda Petra Fialy nesplnila závazek vydávat na obranu 2 % HDP. Ani jednou,“ napsal premiér na svém facebookovém profilu.
Babiš ve svém vyjádření ostře zkritizoval předchozí vedení ministerstva obrany pod vedením Jany Černochové i samotného tehdejšího premiéra a předsedu ODS. „Znovu se ukázalo, že Petr ´lhal jsem včera, lhal jsem dnes, jsem předseda ODS´ Fiala společně s ministryní obrany Janou Černochovou celý národ tahali za nos. Jako obvykle,“ napsal současný předseda vlády ve svém příspěvku.
Podle něj minulá vládní garnitura nedosáhla požadované dvouprocentní hranice ani jednou za celé čtyři roky svého působení v čele státu. Babiš upozornil, že předchozí ministerstvo obrany nesplnilo cíl ani v situaci, kdy si finanční bilanci vylepšovalo zálohovými platbami za americké stíhačky F-35 v hodnotě desítek miliard korun.
„Minulé vládě se nepodařilo dosáhnout 2 % HDP na obranu ani jednou za celé čtyři roky. A to si ještě pomáhala zálohovými platbami za F-35 za desítky miliard korun. Hlavně že všude do médií tvrdili, jak posilují obranyschopnost České republiky a jak vzorně plní spojenecké závazky,“ napsal Babiš.
„Jakmile se to provalilo, okamžitě začaly výmluvy. Protože tentokrát to opravdu nešlo hodit na Babiše, tak za všechno najednou mohla metodika, úředníci nebo NATO. Jen ne oni sami. Přitom ještě před pár týdny se kasali, jak závazek splnili, a paní Černochová tvrdila, že lžu, když říkám opak. Dnes už víme, kdo mluvil pravdu,“ pokračoval Babiš.
Mohlo by vás zajímat
Současný kabinet hlásí odklad, prioritou je náprava veřejných financí
Premiér Andrej Babiš pak přiznává, že ani pod jeho současným vedením země v letošním roce alianční slib nedodrží. „Ani naše vláda letos dvě procenta HDP na obranu nesplní. Nejdřív musíme dát do pořádku veřejné finance,“ konstatoval Babiš. Státní pokladnu totiž současná vláda podle něj převzala po předchozím ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi a expremiéru Fialovi s velkým dluhem, který vyžaduje nápravu.
Nový kabinet podle Babiše nepokračuje v předchozí politice. Nekreslí lidem finanční statistiky a do obranného rozpočtu narychlo neschovává účetní položky, které Aliance v konečném hodnocení stejně neuzná. Obrana státu představuje podle premiéra příliš vážnou věc na to, aby sloužila jako nástroj pro účetní triky, marketingové prezentace a politické PR.
Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) ve čtvrtek během jednání v Bruselu potvrdil, že česká strana momentálně intenzivně pracuje na budoucím splnění závazků ohledně navyšování obranných výdajů. Celou situaci ohledně dosavadního neplnění aliančních cílů vysvětlí česká vládní delegace osobně na nadcházejícím červencovém summitu NATO, který hostí turecká Ankara.
Sám premiér Andrej Babiš již v průběhu května v rozhovoru pro britský deník Financial Times uvedl, že jeho specifická politická pozice přinese výhodu při vyjednávání na summitu v Ankaře. Zdůraznil, že patří mezi poslední příznivce amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi současnými evropskými lídry. Právě Trump přitom na plnění finančních závazků ze strany evropských spojenců vyvíjí dlouhodobý tlak.
Nový systémový plán slibuje obrat, peníze půjdou vojákům i domácímu průmyslu
Současné vedení státu vyjádřilo přesvědčení, že od příštího roku již Česká republika dvouprocentní limit stabilně pokryje. „Jsem přesvědčen, že už příští rok se nám podaří hranici dvě procenta HDP splnit. Ne jednorázově a naoko, ale jako součást dlouhodobého plánu,“ deklaroval premiér v příspěvku. V dalších letech jeho vláda navýší celkové obranné výdaje odpovědně a takovým způsobem, aby odpovídaly aktuální bezpečnostní situaci i mezinárodním spojeneckým závazkům.
Vláda chce směřovat investice do české armády systematicky, s rozvahou a podle jasně stanoveného dlouhodobého plánu. Kabinet v nové koncepci nejprve zvýší vojákům platy a zlepší celkové podmínky jejich služby.
Ministerstvo následně zmodernizuje vojenskou techniku napříč útvary a posílí moderní protivzdušnou i protidronovou obranu státu. Vláda také výrazněji podpoří domácí obranný průmysl. Úředníci zajistí, aby ministerstvo každou korunu, kterou stát vynaloží na obranu, využilo se skutečným přínosem pro celkovou bezpečnost země.
Celá historie aliančních cílů přitom sahá do roku 2014. Tehdy spojenci na summitu ve Walesu společně schválili dvouprocentní cíl s termínem splnění do roku 2025. Nároky na obranyschopnost však čas neustále mění. Loni na summitu v Haagu schválily členské státy nový závazek. Ten ukládá všem spojencům povinnost zvýšit do roku 2035 celkové výdaje na obranyschopnost až na pět procent HDP.
Z této nově schválené částky jde přesně 3,5 procenta přímo na vojenské a obranné výdaje, zatímco zbývajících 1,5 procenta směřuje do širších investic, které přímo rozvíjejí obranyschopnost a infrastrukturu státu.
