Vláda podle prezidenta Petra Pavla dělá kroky, aby navýšila výdaje na obranu. Možná ještě do červencového summitu NATO v Turecku doplní další zdroje, aby tak Česko vydávalo na obranu požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Jestli se to podaří, se ale ukáže až v následujících týdnech. Prezident o tom mluvil během návštěvy Vysočiny. Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že za loňský rok ČR závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP nesplnila.
Prezident Pavel řekl, že už dříve upozorňoval na to, že zdaleka ne všechny výdaje, které Česko uvádělo jako obranné, aliance uzná. NATO má na posuzování obranných výdajů vlastní metodiku, která podle něj jasně klasifikuje, co jsou uznatelné výdaje. „Není možné do toho zařadit všechno, co my označíme za výdaj související s obranou, a proto také i to číslo z loňska bylo poupraveno a ani na letošní rok to zatím nevychází na dvě procenta,“ uvedl.
Babiš: Může za to Fiala
Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že nesplnění dvouprocentního závazku za loňský rok je důsledkem vlády Petra Fialy (ODS).
Bývalý premiér Fiala uvedl, že jeho vláda dělala vše pro to, aby Česká republika závazky vůči alianci splnila. „Věřili jsme, že jsme 2 % dodrželi, a každý další rok jsme byli připraveni dávat více. Metodika NATO se proměňuje, je potřeba tomu přizpůsobovat i strukturu výdajů,“ napsal na síti X.
Summit NATO se v červenci koná v Ankaře. Podle některých expertů se evropští spojenci připravují na konfrontaci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Obávají se totiž, že jim vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v alianci. V Česku se v souvislosti se summitem vláda s prezidentem přou o to, kdo bude tvořit českou delegaci. Kabinet by o tom měl rozhodnout v pondělí. Pavel nyní zopakoval, že věří, že vláda přistoupí na kompromisní řešení, které prezident navrhuje. V opačném případě zvažuje kompetenční žalobu.
Koncepce armády
Bezpečnostní rada státu (BRS) za přítomnosti prezidenta i premiéra ráno projednávala také novou koncepci armády. Podle Pavla musí mít dlouhodobý charakter a přesahovat tříleté rozpočtové plánování. Z časových důvodů ale tento bod rada přerušila. Pavel věří, že se k materiálu vrátí.
Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 zařadil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) mezi své hlavní úkoly po loňském nástupu do funkce. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 vláda Petra Fialy (ODS). Zůna řekl, že cílem rady nebylo koncepci schválit, ale diskutovat o její přípravě tak, aby se v ní podařilo sladit program vlády, rozpočet, závazky v NATO a potřeby ČR.
„Koncepce je natolik komplexní, že rada jednání přerušila a zřejmě se k němu v brzké době vrátí,“ uvedl prezident Pavel. Podle dalších účastníků jednání by se tak mohlo stát 2. července. Podle prezidenta musí mít koncepce dlouhodobý charakter. „Není možné, aby se měnila z roku na rok nebo v tříletém rozpočtovém horizontu, se kterým pracuje vláda,“ uvedl. Armáda musí mít přehled minimálně na deset let dopředu, s čím může počítat a jak má plánovat, podotkl. „Potřebuje jasné zadání od vlády včetně finančního rámce, k tomu zatím nedošlo,“ dodal Pavel.
Současná bezpečnostní situace podle něj vyžaduje, aby Česko plnilo své závazky vyplývající z kolektivní obrany. „Náš podíl nás stojí výrazně méně, než kdybychom měli zajišťovat svou bezpečnost mimo NATO, proto je potřeba, abychom své závazky plnili,“ uvedl. Kdyby to Česko nedělalo, mohlo by se stát černým pasažérem aliance, dodal.
