Ještě před několika týdny vláda brzdila. Premiér Andrej Babiš požadoval přesnější čísla, termíny i podrobnosti o tom, za co stát evropské miliardy na výdaje směřující k obraně země utratí. Teď je ale rozhodnuto. O čem?

Česká republika se zapojí do evropského nástroje SAFE a získá možnost čerpat přibližně 50 miliard korun na armádní techniku i strategickou infrastrukturu. Kam přesně peníze zamíří a proč se mezi příjemci ocitla také dálnice D11?

Vláda definitivně schválila evropskou půjčku

Kabinet během pondělního jednání schválil materiál „Zapojení České republiky do nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE)“. Česká republika tak získá možnost využít 2,06 miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun, na projekty související s bezpečností státu.

Český plán využití prostředků už schválila také Rada Evropské unie.

Jde o výrazný posun oproti situaci z letošního května. Tehdy vláda projednávání přerušila a premiér Andrej Babiš (ANO) požadoval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) podrobnější informace o jednotlivých projektech. Kabinet chtěl znát přesné podmínky, počty pořizované techniky i časový harmonogram dodávek.

Nyní už vláda rozhodla definitivně.

Miliardy na obranu musí počkat: Babiš nečekaně stopl projednávání obří půjčky – Ekonomický deník

Leopard 2A8 KNDS
Do výroby tanků Leopard 2A8 by měl být zapojen i český obranný průmysl. Ilustrační snímek. Foto: KNDS

Nejvíce peněz zamíří na D11

Největší část evropské půjčky získá překvapivě dopravní infrastruktura. Na výstavbu části dálnice D11 půjde 939 milionů eur, tedy přibližně 23 miliard korun.

Právě zde došlo oproti původním plánům k největší změně. Současná vláda upravila rozdělení prostředků mezi jednotlivými projekty a výrazně navýšila částku určenou pro D11.

Mohlo by vás zajímat

Podle schváleného materiálu se tak posílí financování strategické komunikace, která má význam nejen pro civilní dopravu, ale také pro mobilitu ozbrojených sil a logistické zabezpečení státu.

dálnice obrana státu
Mezi výdaje státu na obranu je započteno i dokončení dálnice D11 do Polska. Ilustrační snímek. Foto: ŘSD

Leopardy zůstávají prioritou

Druhou největší položkou zůstává modernizace českých tankových jednotek. Na pořízení tanků Leopard 2A8 půjde 802 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun.

Přestože vláda část prostředků přesunula ve prospěch dálnice D11, podle schváleného materiálu tento krok projekt nákupu tanků nijak neohrozí.

Právě Leopardy patřily mezi témata, kvůli nimž premiér Babiš na jaře požadoval doplnění podkladů. Vláda tehdy odmítala schválit využití evropské půjčky bez detailnějších informací.

Po jejich dopracování získal projekt definitivně zelenou.

Peníze budou i na Tatrovky

Třetím pilířem českého plánu jsou vozidla pro Armádu České republiky. Na nákup vozidel Tatra T-815 připadne 319 milionů eur, což představuje zhruba osm miliard korun.

Právě u vozidel Tatra premiér v květnu veřejně upozorňoval, že chce znát přesné podmínky projektu.

„Když tam jsou vozidla Tatry, tak chceme vědět, za jakých podmínek, kolik jich bude a kdy budou,“ vysvětloval tehdy svůj postoj. Nyní už kabinet s financováním souhlasí.

armádní Tatra
Modernizovaná podoba středního taktického automobilu Tatra 810M Tactic. Foto: CSG

První miliardy mohou dorazit během několika měsíců

Evropský nástroj SAFE umožňuje nejen financování nových projektů, ale také proplácení jejich předfinancování. Právě díky tomu by Česká republika mohla získat první peníze velmi rychle.

V příštích měsících by mělo do Česka dorazit prvních 309 milionů eur, tedy necelých osm miliard korun. Tyto prostředky stát využije na výstavbu úseku dálnice D11.

Po podpisu závazných dohod bude možné žádat o další finance každého půl roku, vždy v dubnu a říjnu. Podmínkou bude předložení příslušných faktur.

SAFE vznikl jako odpověď na bezpečnostní hrozby

Evropský finanční nástroj SAFE je součástí širšího plánu ReARM. Evropská unie jej vytvořila jako systém zvýhodněných půjček určených na vojenské vybavení a projekty s obranným využitím.

Smyslem programu je umožnit členským státům rychleji financovat strategické investice, které by jinak zatěžovaly státní rozpočty.

Česká republika přitom nepatří mezi nejambicióznější žadatele. Už při květnovém projednávání premiér Babiš upozorňoval, že Česko požádalo o relativně nízkou částku ve srovnání s některými dalšími státy.

Polsko původně usilovalo o financování přesahující jeden bilion korun. Rumunsko získalo přidělení ve výši 16,68 miliardy eur a Slovensko požádalo o 2,3 miliardy eur určené na devět modernizačních projektů.