Praha podle předsedy pražského hnutí ANO a kandidáta na primátora Ondřeje Prokopa zbytečně drží desítky miliard korun na účtech, zatímco obyvatelé čekají na nové byty, parkovací domy nebo dopravní stavby. Na debatě Pražské hospodářské komory mluvil také o rozkopaných ulicích, komplikacích pro podnikatele a nedostatcích metropolitního plánu. „To, že Praha dnes má 194 miliard korun na účtu, mi přijde jako obrovská škoda,“ uvedl.
Diskusní setkání uspořádala Pražská hospodářská komora v Českém klubu Obecního domu. Debatu moderoval předseda komory Petr Michal a místopředseda komory Filip Dvořák. Do diskuze se zapojili podnikatelé, developeři i zástupci dopravních firem.
Peníze leží na účtech, investice podle Prokopa chybí
Jedním z klíčových témat voleb jsou investice. Prokop zpochybnil přístup současného vedení Prahy, které podle něj hromadí vysoké rezervy, zatímco obyvatelé čekají na nové byty, parkovací domy nebo dopravní stavby. Metropole tak přichází o výnosy. „Praha mohla investovat tak, jako to dělají banky. Mohla vykupovat bytové domy, mohla mít obecní byty,“ uvedl.
Současné vedení města argumentuje tím, že značná část rezerv je určena na budoucí investice. Praha letos oznámila, že část volných prostředků uloží na termínované účty u České národní banky. Podle radního pro finance Zdeňka Kováříka má město zhruba 100 miliard korun připravených na budoucí projekty, mezi nimiž jsou metro D, městský okruh nebo nové soupravy metra. „Oni se obhajují tím, že spoří na metro D a městský okruh. Metro D se staví, ale těch 100 miliard nespolkne. A městský okruh? My vůbec nevíme, kdy bude stavebně povolený, kdy se do něj kopne a kolik bude stát,“ reagoval Prokop s tím, že Praha podle výpočtů jeho týmu přišla o 27 miliard.
Nejdelší část debaty zabrala doprava. Prokop tvrdí, že problémem nejsou jen samotné opravy komunikací, ale především jejich koordinace. „Stává se, že vodárny položí nové trubky a za rok přijde dopravní podnik a pokládá koleje. To jsou úplně zmařené finance,“ uvedl.
Kdo odpovídá za opravy?
Na problém upozorňovali i podnikatelé. Podle místopředsedy komory Filipa Dvořáka dnes často není jasné, zda za konkrétní komunikaci odpovídá městská část, Technická správa komunikací nebo jiná městská organizace.
Podle Prokopa se Praha stále spoléhá na zastaralý systém koordinace. Zmínil, že v zahraničí existují digitální nástroje, které umožňují plánovat stavební práce napříč institucemi v reálném čase. „Existují pro to IT systémy. Nerozumím tomu, že dnes je to často jenom nějaký papír. To není potřeba,“ řekl.
Prokop zároveň navrhl pravidelné koordinační porady mezi městem, městskými částmi, Technickou správou komunikací, dopravním podnikem a správci sítí. Podle něj nestačí koordinovat jen termíny staveb, ale i samotné investiční plány jednotlivých organizací.
Praha neláká podnikatele
Vedle dopravy a investic se účastníci debaty věnovali také dostupnosti bydlení. Předseda komory Petr Michal upozornil, že problém nepociťují jen Pražané hledající vlastní bydlení, ale stále častěji také firmy, které chtějí do metropole přivést nové zaměstnance.
Jako příklad uvedl zahraniční společnost, která podle něj zvažovala přesun části managementu do Prahy. Narazila však na nedostatek vhodného bydlení i navazující infrastruktury. „Nemáme 150 rodinných domů, které jsou k dispozici, nemáme dost míst ve školách a školkách a často ani dostatek kancelářských prostor,“ uvedl. Podle něj se při příchodu nových investorů musí současně řešit bydlení, doprava i občanská vybavenost.
Mohlo by vás zajímat
Řešením podle Prokopa není další rozšiřování zástavby na okrajích města. Větší prostor vidí v přeměně brownfieldů a ve výstavbě v okolí stanic metra. V této souvislosti podpořil také větší využívání projektů veřejně-soukromé spolupráce – PPP projektů. Připomněl, že v okolí řady stanic metra se nacházejí rozsáhlé městské pozemky, které dnes zůstávají nevyužité, přestože by na nich mohly vzniknout nové městské čtvrti
Chaos kolem předzahrádek
Debata se stočila také k pravidlům pro restaurační předzahrádky. Praha v posledních letech zpřísnila pravidla pro restaurační předzahrádky v památkové rezervaci. Nová pravidla řeší například maximální kapacitu zahrádek, jejich vzdálenost od provozovny nebo podobu mobiliáře. Město argumentovalo snahou o větší transparentnost a kultivaci veřejného prostoru. Současně kontroly opakovaně odhalily provozovatele, kteří zabírali větší plochy, než měli povoleno.
Podle podnikatelů dnes do povolování vstupuje několik různých institucí a provozovatelé často nevědí, jaké podmínky budou platit v další sezoně. Současný systém podnikatelé označili jako nefunkční. „Není možné za to šikanovat úplně všechny. Je potřeba udělat jasná transparentní pravidla, která budou dlouhodobě platná, aby se na ně podnikatelé mohli připravit,“ uvedl.
Místopředseda komory Filip Dvořák následně představil návrh takzvaného flexibilního období, které by podnikatelům umožnilo při příznivém počasí rozšířit předzahrádku bez další administrativy.
Praha nesmí odradit turisty ani investory
V závěru debaty přišla řeč také na cestovní ruch a image hlavního města. Prokop upozornil, že Praha těží z pověsti bezpečné evropské metropole a měla by si tuto výhodu udržet. „Vrátil jsem se minulý týden z Hamburku. Jeden člověk mi tam říkal, že se do centra Hamburku už s manželkou večer nevrací. V Praze se naopak cítí bezpečně,“ uvedl.
Současně odmítl některé návrhy na výrazné omezování turismu. Podle něj je potřeba cestovní ruch kultivovat, nikoliv potlačovat. Město by se podle něj mělo více zaměřit na postihování nepoctivých provozovatelů než na plošná omezení dopadající na všechny podnikatele.
Ondřej Prokop (ANO) je předsedou pražského hnutí ANO a členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. V minulosti působil jako starosta Prahy 11. V nadcházejících komunálních volbách patří mezi hlavní kandidáty ANO na post primátora. Dlouhodobě se věnuje tématům dopravy, bydlení, investic a fungování městských služeb.
