Roztříštěnost finančního sektoru a nedostatek rizikového kapitálu dusí růst evropských firem. Bývalý italský premiér Enrico Letta a francouzský ekonom Philippe Aghion na konferenci CERGE-EI varovali, že bez zavedení „páté svobody“ pro volný pohyb znalostí a bez odvahy riskovat ve výzkumu Unie neobstojí v konkurenci s USA a Čínou. Cestou k nápravě je hlubší evropská integrace i užší spolupráce s Británií.
„Roztříštěný finanční trh představuje pro inovace ty nejhorší podmínky,“ zdůraznil italský expremiér Enrico Letta během konference Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání (CERGE-EI). Konala se u příležitosti 35 let od jeho založení v prostorách Senátu. Letta na ní vystoupil po boku nositele Nobelovy ceny za ekonomii Philippa Aghiona a spoluzakladatele CERGE-EI Jana Švejnara.
Nefungující jednotný evropský trh označil za hlavní překážku růstu evropských firem a financování průlomových technologií. Letta tvrdí, že jsou Spojené státy s Unií při srovnání velikosti ekonomik na podobné úrovni. Situace se ale dramaticky změní, jakmile vezmete v úvahu finanční trhy, uvedl.
Máme 27 různých trhů. To nefunguje
Starý kontinent riskuje, že prohraje globální závod o inovace a konkurenceschopnost, pokud nepřekoná rozdělení a nedokončí projekt evropského jednotného trhu, varoval bývalý italský premiér. Ve svém projevu argumentoval, že se roztříštěný finanční systém stal jednou z největších ekonomických slabin sedmadvacítky. Zopakoval tak své argumenty ze zprávy z roku 2024 s názvem „Mnohem více než trh“. „USA mají jeden finanční trh. My máme 27,“ prohlásil Enrico Letta v Senátu.
Evropa se podle něj potýká se zásadním nedostatkem. Tím je chybějící kapitál pro rozvoj evropských firem. Většina úspor zdejších střadatelů totiž leží v bankách. Pro Lettu nejde o technickou debatu. Je to klíčové pro schopnost Unie konkurovat Spojeným státům i Číně v oblasti pokročilých technologií, umělé inteligence a průmyslových inovací.
„Průlomové inovace potřebují správné podmínky pro růst,“ řekl s tím, že kontinentu stále chybí potřebný rozsah investic v oblasti rizikového kapitálu pro růst technologických firem. Vede to k tomu, že je Evropa úspěšná v postupném rozvoji technologií, zaostává ale v inovacích, které mění trhy a trendy.
Evropa už nehraje prim
Francouzský ekonom a nobelista Philippe Aghion připomněl, že Evropa dříve hrála zásadní roli v průmyslových revolucích. V dnešních průlomových technologiích ale stále více zaostává. „Uvázli jsme na střední úrovni postupných inovací,“ varoval s tím, že Evropa platí ekonomickou a geopolitickou cenu za svou neschopnost proměnit vědeckou výlučnost v globálně konkurenceschopné firmy.
Letta zdůraznil, že Unie musí obnovit vizi jednotného evropského trhu. Včetně zavedení toho, co nazval „pátou svobodou“, jež se zaměří na přeshraniční pohyb znalostí, inovací, vzdělávání a dovedností.
Původní jednotný trh spočívá na čtyřech svobodách: volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Letta však tvrdí, že tyto základy odrážejí ekonomiku dvacátého století, nikoli jednadvacátého. „Zcela jsme opomněli nehmotné hodnoty,“ vysvětlil Letta.
Svoboda talentů a nápadů
EU musí výrazně usnadnit pohyb výzkumných pracovníků, nápadů, start-upů, inovačních ekosystémů a vysoce kvalifikovaných talentů v rámci celého bloku. Konkurenceschopnost stále více závisí na lidském kapitálu a znalostech než na tradičních průmyslových vstupech, tvrdí.
Aghion vyjádřil podobné obavy. Zdůraznil, že pokud chce Unie světu technologicky konkurovat, musí podstatně zvýšit podporu výzkumu. „Bez adekvátního financování výzkumu se nám nepodaří dosáhnout průlomových inovací,“ zdůraznil.
Mohlo by vás zajímat
V souvislosti s tím vyzval k posílení a větší nezávislosti Evropské rady pro výzkum (ERC), kterou popsal jako jeden z nejúspěšnějších evropských nástrojů na podporu vědecké excelence. Rada ale zůstává nedostatečně financována a je příliš citlivá na politické otřesy v Evropě. „Pokud chcete průlomové inovace, musíte mít možnost selhat,“ řekl s tím, že pětileté granty jsou pro zásadní vědeckou práci často nedostatečné.
Letta podporuje koncept takzvaného „28. režimu“ pro evropské firmy. Tato iniciativa by zavedla volitelný celoevropský právní rámec pro podniky, který by si firmy mohly zvolit namísto orientace v mozaice vnitrostátních předpisů. Cíl je jasný: snížit složitost regulace, omezit administrativní náklady a usnadnit inovativním firmám expanzi na jednotném trhu. „Je to způsob, jak zastavit roztříštěnost a zjednodušit ekonomická pravidla,“ řekl Letta.
Jak Unie naplňuje Lettovu vizi?
Více než dva roky poté, co Enrico Letta zveřejnil svou přelomovou zprávu o budoucnosti jednotného trhu s názvem „Much More Than a Market“ (Mnohem víc než jen trh), a v návaznosti na následná doporučení Maria Draghiho týkající se evropské konkurenceschopnosti, se pozornost v Bruselu postupně přesouvá od diagnostiky problémů k jejich řešení.
Evropské instituce začaly podle něj prosazovat části agendy, včetně plánů na Unii spoření a investic, hlubší integraci energetického trhu a opatření zaměřená na snížení regulační zátěže. Letta však varoval, že Unie zůstává uvězněna v cyklu krizového řízení. „Problémem je, že se i nadále soustředíme pouze na krátkodobé otázky,“ uvedl.
Společně s Británií
„Cena populismu je velmi vysoká,“ řekl pak Aghion k tématům, jako je brexit, politický vzestup Donalda Trumpa a růst populistických hnutí v celé Evropě. Jako řešení nabídl pokračující investice do vzdělávání, rekvalifikací, veřejných služeb a sociální mobility. „Můžeme být inovativní, aniž bychom se vzdali našeho sociálního modelu,“ prohlásil.
Podpořil užší spolupráci s Británií. „Spojené království se k nám chce vrátit,“ řekl Aghion. Ocenil rostoucí známky obnovené spolupráce. Evropa by měla budovat „koalici ochotných“. Partnerství mezi zeměmi, které sdílejí demokratické hodnoty, silné výzkumné ekosystémy a odhodlání k inovacím. Taková spolupráce by se podle něj mohla rozšířit i mimo Evropu do zemí včetně Kanady.
