Za blamáž, historickou porážku nebo velké zklamání označují německá média a opoziční politici neúspěch Německa ve snaze stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Místo něj se ve středečním hlasování prosadily Portugalsko a Rakousko. Kritika zní především na účet kancléře Friedricha Merze a ministra zahraničí Johanna Wadephula. Ozývají se i první hlasy, které žádají omezení německých příspěvků OSN.
„Svět vyslovil Německu nedůvěru,“ napsal v komentáři list Süddeutsche Zeitung. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung německá kandidatura skončila „naprostým fiaskem“. Podle listu Tagesspiegel se jednalo o „diplomatickou katastrofu“, noviny Die Zeit označily výsledek hlasování za „zahraničněpolitickou katastrofu“.
Pletichy Ruska, postoj ke Gaze a Íránu
Jedním z mnoha důvodů neúspěchu podle Die Zeit byla i pozdě ohlášená kandidatura. Rakousko ji totiž ohlásilo už v roce 2011 a Portugalsko v roce 2013. Berlín se do boje o křeslo v Radě bezpečnosti připojil až v roce 2019. Podle řady médií ale neúspěch souvisí především s německou zahraniční politikou posledních let. Zmiňují třeba postoj k válce v Pásmu Gazy nebo americko-izraelskému útoku na Írán. Také Rusko podle médií vynaložilo mnoho sil na to, aby německou kandidaturu překazilo.
Kancléř Merz už ve středu Rakousku a Portugalsku pogratuloval a slíbil, že Německo bude i nadále „spolehlivým pilířem multilaterálního systému“. Ministr zahraničí Wadephul uvedl, že země se dál chce „intenzivně zasazovat o mír, bezpečnost a akceschopnou OSN“.
Nemoderní myšlenky a arogance
Z řad opozice se ale na oba politiky snesla ostrá kritika. „Tato blamáž, tato porážka jde na konto kancléře Merze a ministra zahraniční Wadephula,“ uvedla expertka strany Zelených na obrannou politiku Agnieszka Bruggerová. Podle ní založili kandidaturu Německa na nemoderních myšlenkách a „promarnili dobré jméno Německa ve světě“. Řada zemí Jižní Ameriky a Afriky podle ní navíc vnímala nezájem či dokonce arogantní poznámky kancléře Merze na jejich adresu. „To při kandidatuře určitě nepomohlo,“ dodala.
Spolupředsedkyně opoziční strany Levice Ines Schwerdtnerová hovořila o „porážce pro kancléře zahraničních věcí Friedricha Merze“. Kritici i některá německá média Merze dlouhodobě označují termínem „Aussenkanzler“ čili „kancléř pro zahraničí“. Podle nich se totiž příliš věnuje řešení světových krizí na úkor domácích problémů. Podle Schwerdtnerové vystavil svět Německu účet za to, že „v rozhodujících konfliktech mlčí“ a nedokáže jednoznačně pojmenovat porušování mezinárodního práva. Také spolupředsedkyně největší německé opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová označila neúspěch Německa v OSN za blamáž.
Merz i Wadephul jsou členy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Kritika na jejich adresu zazněla i od vládního partnera – sociální demokracie (SPD). „To, že nás nezvolili, není jen pracovní úraz, je to varovný signál,“ uvedl například zahraničněpolitický mluvčí frakce SPD ve Spolkovém sněmu Adis Ahmetović. „Kdo se prohlašuje za strážce mezinárodního řádu založeného na pravidlech, nesmí v oblasti mezinárodního práva uplatňovat dvojí metr,“ dodal v rozhovoru s časopisem Der Spiegel.
Méně peněz pro OSN?
Objevovat se začaly i první výzvy k omezení příspěvků OSN. Zaznívají především z řad členů AfD, kterou loni německé úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou. Podobně se vyjádřil ale také ministr pro mezinárodní otázky spolkové země Hesensko a člen Merzovy CDU Manfred Pentz. Listu Bild řekl, že se do budoucna nabízí otázka, proč by mělo Německo jako jeden z největších plátců „dál investovat tolik peněz do OSN“, „když nesedí u stolu, u kterého se rozhoduje“.
Německo dlouhodobě usiluje o reformu Rady bezpečnosti OSN, její složení už podle něj totiž neodpovídá současnému rozložení sil ve světě.
