Nový stavební zákon, který v těchto dnech schvaluje Sněmovna, nikdo neprojednal s těmi, kdo s ním pracují. Vedoucí odboru územního plánování Jihomoravského kraje Jana Janíková si stěžuje, že s nimi ministerstvo pro místní rozvoj nejedná. Úředníci na krajských a obecních úřadech se podle ní už více než pět měsíců marně dožadují odpovědí ministerstva na jejich dotazy a připomínky. „Nabízíme součinnost, ptáme se, ale nikdo s námi z ministerstva nekomunikuje,“ řekla Janíková. Mluvčí ministerstva Veronika Lukášová uvedla, že jeho zástupci s úředníky jednají.
Janíková se územnímu plánování věnuje čtyři desetiletí, ale doposud prý nezažila to, co teď. Čtrnáctou novelu zákona, který platí teprve od poloviny roku 2024, považuje za tak špatnou, že by byla raději, kdyby ji politici odmítli. „Bojím se ale, že ji chtějí prosadit za každou cenu, aniž si uvědomují, jaké bude mít dopady. Lidé na úřadech žijí měsíce v nejistotě, někteří už odcházejí, přitom kvalifikovaných lidí pro tuto práci je málo. Tento přístup je odrazuje,“ uvedla vedoucí pracovnice z Jihomoravského kraje.
Nové úřady, velká nejistota
Novela počítá s výraznou změnou systému územního plánování, stejně tak se má zásadně změnit fungování stavebních úřadů. Má totiž vzniknout centrální stavební úřad. Mnozí úředníci tak nevědí, jestli je bude zaměstnávat obec nebo stát, jestli jejich pozice zanikne nebo dostanou v novém systému místo. „Někteří třeba nechtějí přejít z obce pod stát,“ řekla Janíková.
Podivuje se tomu, jak novela vznikala. Zaráží ji, jak o jejích principech a dopadech není ministerstvo schopné a ochotné komunikovat. Místo toho si prý najalo tzv. koordinátory, kteří mají jezdit do jednotlivých krajů a novinky vysvětlovat. „Ale místo toho se ti lidé jezdí ptát nás, nemají ani se státní správou nic společného. V případě jihomoravského koordinátora je to realitní makléř,“ řekla Janíková. Jedním z koordinátorů je například prý i syn bývalé ministryně za ANO Kláry Dostálové Kevin Dostál, absolvent hotelové školy. Lidé z úřadů se tak podle Janíkové některé věci pouze domnívají a snaží se dohledávat informace sami, když ministerstvo mlčí.
Bezradní koordinátoři ministerstva
Lukášová uvedla, že koordinátoři mají fungovat jako „prodloužená ruka ministerstva“ a jejich úkolem je „sběr dat z terénu a komunikační zajištění celého procesu.“ Nepotřebují podle ní odbornou znalost stavebního práva. Když se ale 22. května koordinátor nahlásil na návštěvu u ředitele krajského úřadu, s úředníky se podle Janíkové sejít odmítl a až další týden ve středu se setkal s tajemníky obcí v kraji. „Ukázalo se, že věcně novele nerozumí,“ řekla.
Lukášová uvedla, že až bude k dispozici finální text zákona, zahájí ministerstvo odborná školení. To už ale podle Janíkové nevyřeší to, že zákon bude postrádat vnitřní logiku a paragrafy nebudou provázané. Připomněla, že když vznikal předchozí zákon, jenž platil v letech 2007 až 2024, příprava probíhala postupně a diskutovala se s odborníky. Novinky, které se zaváděly, se pilotně zkoušely. To všechno nyní chybí.
Kdo ten zákon psal?
„Nevíme, kdo ten zákon psal. Spekuluje se o velkých developerských skupinách, pro které jsou v zákoně nepochopitelné úlevy. Nevíme ani, jaké bylo zadání, ale vidíme, že ten, kdo novelu vytvářel, neví, jak věci fungují. Nevíme, co je cílem změny a proč se ruší fungující postupy,“ řekla vedoucí odboru územního plánování Jihomoravského kraje Janíková. Dodala, že dokonce ani neexistuje ekonomické hodnocení změn, nikdo tedy neví, kolik to stát bude stát.
Podle ní sice tvůrci novelu upravili alespoň částečně podle připomínek a některé chyby odstranili, spousta jich ale zůstala. Pochybuje o tom, že by novela tak, jak se připravila, dokázala zrychlit a zjednodušit stavební řízení. To totiž slibují politici. Vedoucí úřednice jí prorokuje stejný osud, jaký postihl digitalizaci stavebního řízení představenou pirátským ministrem Ivanem Bartošem. „Zákon tehdy psali ajťáci, aniž by se radili s těmi, kdo měli se systémem pracovat. Teď se děje stejná chyba. Připomínky mířící na ministerstvo mizí někde v černé díře,“ poznamenala Janíková.
Vláda slibuje stavební boom
Podle zástupců ministerstva se stavby bytů v Česku povolují tak dlouho, že projekty během řízení zastarávají a bydlení to dál zdražuje. Mluvili o tom i na konferenci Právo a stavebnictví pořádané Českou justicí a Ekonomickým deníkem. Vládní zmocněnkyně pro zavádění stavebního zákona Hana Landová řekla, že novela má zrychlit výstavbu hlavně tím, že omezí desítky razítek a stanovisek od různých úřadů. „Největší zdržení je obíhání těch zvláštních stanovisek ještě předtím, než stavebník vůbec může jít na stavební úřad,“ vysvětlila Landová.
Novela počítá s tím, že velké bytové projekty nad 10 tisíc metrů čtverečních získají zvláštní status a jejich povolování by mělo být jednodušší. Proti sobě tak nově budou stát dva veřejné zájmy. „Je zde veřejný zájem na bydlení. Bude potřeba ho porovnávat s jinými veřejnými zájmy, například s ochranou životního prostředí a ochranou památek,“ uvedl k tomu na konferenci partner advokátní kanceláře Aegis Law Vojtěch Faltus. Díky tomu by měla městská výstavba získávat povolení snáz než dnes, pokud výrazně nezasahuje do chráněných území.
Součástí změn je také vznik centrální stavební správy, kdy stavební úředníci přejdou pod stát místo obcí. Novela zároveň omezuje některá odvolání, část sporů se tak může přesouvat přímo ke správním soudům. Změny se dotknou i územního plánování, kde mají obce získat větší možnosti pružně upravovat své plány. Novela by mohla začít platit už v létě, nyní ji projednávají v Poslanecké sněmovně.
