Evropská unie pokročila v dalším kroku, který může výrazně změnit tempo vývoje vojenských technologií. Zatímco válka na Ukrajině i konflikty v jižním sousedství Evropy ukazují, jak rychle se mění podoba moderního bojiště, v Bruselu vzniká nový ekonomický nástroj. Ten má dostat inovace k armádám mnohem rychleji než doposud. Zástupci členských států Evropské unie právě schválili důležitý krok pro obranný program AGILE.
Co přesně má přinést a proč na něj evropské instituce tak spěchají?
Zelená od členských států
Zástupci členských států Evropské unie sdružení v takzvaném Coreperu (funguje jako hlavní filtr a přípravný výbor pro všechna jednání ministrů členských států v rámci Rady EU – pozn. red.) schválili mandát Rady EU pro jednání s Evropským parlamentem o návrhu nového programu nazvaného AGILE, tedy Programu pro agilní a rychlou obrannou inovaci.
Program počítá s rozpočtem 115 milionů eur (2,8 miliardy korun) a doplňuje stávající evropské nástroje na podporu obranného průmyslu. Evropská komise jej navrhla jako flexibilní a rychlý mechanismus, který dokáže reagovat na potřeby vznikající v době rychlých technologických změn. AGILE má poskytovat rychlou, cílenou a pružnou finanční podporu malým a středním podnikům, včetně start-upů a rychle rostoucích technologických firem. Evropská unie se chce zaměřit zejména na vývoj a testování nových technologií, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podobu obrany.
Čtěte více: Evropa přepíná na válečný režim. Nový fond bleskově nasype peníze do chytrých zbraní
Od civilních technologií až na bojiště
Nový program nebude podporovat pouze tradiční obranné projekty. Významnou roli mají získat také technologie, které vývojáři původně vytvořili pro civilní využití.
AGILE se zaměří na vznikající a průlomové obranné produkty, včetně adaptace civilních technologií pro vojenské účely. Překlenutí dosavadní mezery mezi vývojem produktu a jeho skutečným nasazením v ozbrojených silách patří mezi hlavní cíle programu AGILE. Inovativní technologie často vzniknou, ale cesta od laboratoře nebo start-upu k reálnému využití v armádě bývá dlouhá a složitá. AGILE má tento proces výrazně urychlit.
Pouhé čtyři měsíce na získání podpory
Evropská komise označuje návrh za potenciální průlom. Podle návrhu má doba od podání žádosti po přidělení finanční podpory činit pouhé čtyři měsíce, což představuje v evropských dotačních programech mimořádně krátkou dobu.
Ještě ambicióznější jsou očekávání týkající se samotných výsledků. Relevantní produkty a technologie by se podle návrhu měly dostat k ozbrojeným silám během jednoho až tří let. Právě rychlost představuje jednu z hlavních myšlenek celého programu. Evropské instituce otevřeně přiznávají, že současná bezpečnostní situace vyžaduje mnohem dynamičtější přístup než v minulosti.
Válka na Ukrajině změnila pohled na inovace
Kyperský ministr obrany Vasilis Palmas upozornil, že válka Ruska proti Ukrajině i konflikty v jižním sousedství Evropské unie jasně ukázaly, jak zásadní roli může hrát rychlá technologická inovace přímo na bojišti. Podle něj Evropa potřebuje podporovat podniky schopné přinášet chytrá, cenově dostupná a snadno přizpůsobitelná řešení pro ozbrojené síly.
„AGILE to umožní a posílí evropskou obrannou připravenost,“ uvedl Palmas.
Mohlo by vás zajímat
Větší zapojení členských států
Rada EU podporuje hlavní cíle návrhu Evropské komise a zachovává jeho základní parametry. Současně ale prosadila úpravy, které mají členským státům umožnit výraznější zapojení do realizace programu. Cílem je posílit jejich vliv na fungování AGILE a zajistit širší podporu projektu mezi evropskými vládami.
Podle schváleného mandátu tak vznikne více možností, jak mohou členské státy ovlivňovat praktické provádění programu prostřednictvím schvalovacích výborů.
Čtěte více: Munice, radary, tatrovky. Z výhodných půjček těží i čeští výrobci, nejvíce nejbohatší Čech
Další krok: jednání s Evropským parlamentem
Středeční rozhodnutí ještě neznamená definitivní schválení programu. Po přijetí mandátu zahájí předsednictví Rady jednání s Evropským parlamentem. Ta začnou ve chvíli, kdy Evropský parlament dokončí vlastní interní projednávání návrhu. Právě tato vyjednávání rozhodnou o konečné podobě programu AGILE.
Evropa výrazně zvyšuje výdaje na obranu
Nový program nevzniká izolovaně. Zapadá do mnohem širšího procesu, během něhož Evropská unie i jednotlivé členské státy výrazně posilují obranné kapacity.
Evropští lídři už v březnu 2022 po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu schválili Versailleskou deklaraci. Zavázali se v ní k vyšším investicím do obrany, podpoře evropského obranného průmyslu a snižování strategických závislostí. V následujících letech tento závazek opakovaně potvrdila Evropská rada i další evropské instituce.
Evropská komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následně představili dokument Bílá kniha pro evropskou obranu – Připravenost 2030, který vytváří strategický rámec nové evropské obranné politiky. Současně vznikl také plán obnovy zbrojení ReArm Europe/Připravenost 2030, který počítá s možností vytvořit do roku 2030 dodatečné obranné investice až ve výši 800 miliard eur.
Stovky miliard eur do obrany
Tempo růstu obranných výdajů v Evropské unii výrazně zrychluje. V roce 2024 dosáhly obranné výdaje členských států celkem 343 miliard eur, z toho 106 miliard eur připadlo na investice.
V roce 2025 mají obranné výdaje podle odhadů vzrůst na 381 miliard eur, přičemž investice mají dosáhnout 130 miliard eur. Ve srovnání s rokem 2020 jde o nárůst obranných výdajů o 62,8 procenta.
Další podporu má přinést finanční úvěrový nástroj SAFE, který umožní poskytovat členským státům půjčky až do výše 150 miliard eur na společné obranné nákupy. Vedle toho Evropská unie financuje obranné projekty také prostřednictvím Evropského obranného fondu, Evropského mírového nástroje, programu EDIP nebo iniciativ zaměřených na vojenskou mobilitu.
Čtěte více: Miliardy na obranu musí počkat: Babiš nečekaně stopl projednávání obří půjčky
AGILE jako součást širší obranné proměny
Program AGILE s rozpočtem 115 milionů eur sice objemově nedosahuje velikosti největších evropských obranných fondů, jeho význam ale spočívá v něčem jiném. Evropská unie se jím snaží vytvořit mechanismus, který dokáže reagovat rychleji než tradiční dotační schémata.
Důraz klade na malé a střední firmy, start-upy, průlomové technologie a zkrácení cesty mezi nápadem a jeho nasazením v armádě. Právě rychlost inovací se podle evropských institucí stává jedním z klíčových faktorů budoucí obranné připravenosti. Schválení mandátu členskými státy proto představuje další krok v rozsáhlé proměně evropské obranné politiky, která se v posledních letech rozvíjí bezprecedentním tempem.
