Mladí lidé ztrácejí zájem o technické obory a Česku podle ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany brigádního generála Petra Šnajdárka hrozí nedostatek odborníků pro moderní technologie, obranu i průmysl. Na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a vzdělávání zaznělo, že problém nezačíná u firem, ale už ve školách a v nízké motivaci studentů studovat technické směry.
Problém podle Šnajdárka není v nedostatku inovací, ale v jejich roztříštěnosti, nekompatibilitě a pomalém zavádění do reálných operací i průmyslu.
Šnajdárek v debatě zdůraznil, že Evropa i Česko se často dostávají do situace, kdy si samy komplikují schopnost technologického rozvoje. „Střílíme se do vlastní nohy,“ zaznělo v jeho projevu v souvislosti s rigiditou procesů a pomalým přenosem inovací do praxe. Současně upozornil na to, že problém není pouze technologický, ale především „organizační a systémový“.
Zájem o technické obory upadá
Konference se do detailů zabývala nedostatkem zájmu mladých lidí o technické obory a možnostmi, jak tento segment zatraktivnit. Podle Českého statistického úřadu za posledních patnáct let spadl zájem o technické obory zhruba o 45 %. Byly ovšem časy, kdy v Československu, a pak i v České republice, zůstávaly číslem jedna. Nyní jsou až na čtvrté příčce zájmu.
Koncem roku 2025 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku 330 547 studentů, z toho jen 39 833 studovalo technické, výrobní či stavební obory. Čtyřiačtyřicet procent žáků základních škol uvádí, že nechce studovat v technických oborech. U středních škol je už poměr žáků, kteří nechtějí studovat technické obory, 72 procent. Z nedávného průzkumu pro Svaz podnikatelů ve stavebnictví vyplynulo, že stavební obory zvažuje v současnosti pro své děti pouze 10,2 procenta rodičů.
Inovace existují, ale nedostávají se do praxe
Petr Šnajdárek opakovaně konstatoval, že Evropa má dostatek inovací, ale selhává v jejich implementaci. Podle něj není problém v tom, že by chyběly nápady nebo výzkum, ale v tom, že chybí rychlé propojení mezi vývojem, testováním a nasazením do praxe. V evropském prostředí se podle něj technologie často „zaseknou“ mezi institucemi.
Zaznělo také, že Evropa se spoléhá na technologie vyvíjené mimo svůj prostor, místo aby dokázala sama rychle reagovat a vytvářet funkční ekosystém vývoje i testování.
Šnajdárek zároveň upozornil na dlouhodobý problém, kterým je absence dostatečně rychlých testovacích prostředí, kde by bylo možné nové technologie ověřovat v reálných podmínkách.
Na tuto část navázali i další účastníci debaty. Ti potvrdili, že propojení akademické sféry, průmyslu a obranného sektoru stále naráží na administrativní a systémové bariéry. Jednoznačným vzkazem řečníků pak je, že technické obory na vysokých školách se musí znovu stát atraktivními pro mladé lidi.
Mohlo by vás zajímat
Nedostatek technických absolventů a odliv talentů
Dalším zásadním tématem debaty byl nedostatek technicky vzdělaných lidí. Podle Petra Šnajdárka Evropa naráží nejen na nízký počet absolventů technických oborů, ale i na odliv talentů mimo technické směry, což zpomaluje inovace a zvyšuje tlak na průmysl i veřejný sektor.
Proděkan Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Michal Petrů upozornil, že vysoké školství je dnes velmi roztříštěné a umožňuje studentům snadný odklon od technických oborů k humanitním, ekonomickým nebo právním směrům.
„V současné době nastal boom toho, že se z lidí stali uživatelé a ne vývojáři. Kolem nás už skoro všechno funguje, a proto mladí lidé často necítí motivaci technické obory studovat. Jsme konzumenti. Měli bychom ale chtít být vývojáři nebo inovátoři,“ uvedl Petrů.
Prorektor pro vnější vztahy a internacionalizaci Univerzity obrany Petr Hlavizna dodal, že nejde jen o problém průmyslu nebo armády. „Pokud technologie jen konzumujeme, ale sami je nevyvíjíme a nerozumíme jim, stává se z toho i bezpečnostní riziko,“ upozornil.
Mindset a pomalé procesy jako hlavní brzda
Petr Šnajdárek v další části diskuse zdůraznil, že problém Evropy není jen v technologiích, ale v nastavení myšlení a procesů. Podle něj je zásadní změnit „mindset“ institucí, které se podílejí na vývoji a zavádění technologií. Opakovaně zmínil rigiditu procesů, které zpomalují vývojářské reakce na technologický vývoj.
V praxi to podle něj znamená, že mezi vývojem a reálným nasazením technologií existuje příliš mnoho kroků, které vše zpomalují. Zaznělo také, že resort obrany i průmysloví partneři se snaží vytvářet společné projekty a testovací prostředí, ale bohužel stále narážejí na systémové limity.
Další řečníci pak doplnili, že univerzitní prostředí je často hodnoceno pouze podle publikačních výstupů, což nemusí vždy odpovídat reálným potřebám praxe.
Technické vzdělávání: problém není matematika, ale motivace
Velká část debaty se soustředila na to, jak atraktivitu technických oborů zvýšit a tuto sféru vědy a výzkumu výrazně zpopularizovat.
Petr Šnajdárek i další účastníci se shodli, že technické vzdělávání je nutné prezentovat jako perspektivní a moderní směr, nikoliv jako obtížnou nutnost. Zaznělo také, že problém začíná už na středních a základních školách, kde se formuje vztah žáků a studentů k technickým předmětům. A zásadními motivátory mohou být také samotní rodiče.
Řeč přišla i na často nenáviděné maturity z matematiky, při kterých řada studentů, kteří si je dobrovolně zvolí, neuspěje. Což může být problém právě v možné následné kariéře v technických oborech.
Matematika je klíčová
Vedoucí Katedry energetických zařízení Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci Radek Škoda v debatě upozornil, že základní znalosti v oblasti matematiky a technických předmětů jsou klíčové. Jejich absence se později velmi těžko dohání. Bez nich je podle něj obtížné přecházet mezi obory nebo se adaptovat na technicky náročné profese.
„V dnešní době je fyzika někdy skoro až sprosté slovo. Jedna fakulta, a nebudu ji jmenovat, má ve svém sloganu: ‚Pojďte k nám studovat, u nás nebudete muset dělat fyziku.‘ Dnešní doba je rychlá. A to, že člověk má jednu kariéru celý život, je minulostí. Dnes se lidé mění. A abyste se mohli změnit, musíte mít šanci se i v průběhu kariéry nějak přehodit. Uvedu příklad, když budete mít manažera, tak udělat z něj nového datového specialistu nebo konstruktéra je těžké. Zato z konstruktéra nebo z programátora udělat manažera je výrazně snazší. Když tento základní set znalostí člověk nemá už na začátku, tak se to pak strašně těžko dohání,“ uvedl Škoda.
Emeritní děkan Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Jiří Mašek položil auditoriu otázku: „Máte nějaký studijní program, kde není matematika?“
„Já ji považuji za základ, už pro rozvoj logického uvažování a další souvislosti. Na tyto znalosti pak můžeme navázat v mechanice, v pružnosti, a pevnosti, materiálových vědách a dalších alternativách. Kdybychom matematiku odstranili, to je jako kdyby se z medicíny vyřízla anatomie. Takové lékaře byste určitě nechtěli. Jsou určité standardy, které musíme v technickém vzdělávání ctít,“ podotkl.
V diskusi zaznívala často i teze, že znalosti techniky a technologií nejsou jen pouhou specializací, ale základním rámcem pro pochopení moderního světa.
Spolupráce armády, univerzit a průmyslu: nutná, ale složitá
Další část diskuse se věnovala propojení armády, univerzit a průmyslu. Petr Šnajdárek zdůraznil, že bez úzké spolupráce těchto tří sektorů nebude možné držet krok s technologickým vývojem. V praxi se podle něj ukazuje, že jednotlivé oblasti mají odlišné tempo i priority.
Zaznělo také, že vznikají společné projekty a platformy pro testování technologií. Ale jejich rozvoj je bohužel zpomalován administrativními a organizačními překážkami. Například armáda by se tak mohla stát jakýmsi hubem pro moderní technologie, úzce spolupracují se start-upy. A právě v těch by se mohli uplatnit mladí technologové a inovátoři.
Michal Petrů pak doplnil, že univerzity se už snaží fungovat jako spojovací článek mezi akademickou sférou, armádou a průmyslem. Ale „tato role je náročná a vyžaduje jasnější systémové ukotvení“.
Bez změny přístupu Evropa ztratí další tempo
Závěrečná část debaty na Technické univerzitě v Liberci ukázala shodu na tom, že hlavním problémem dnešního technologického rozvoje není nedostatek inovací, ale pomalé zavádění nových technologií do praxe a nízká motivace mladých lidí studovat technické obory.
Ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany brigádní generál Petr Šnajdárek shrnul, že Evropa i Česko ztrácejí tempo kvůli vlastní systémové neefektivitě a složitým procesům, které inovace brzdí. „Spolupracujeme s významnými českými firmami. K tomu, abychom technologie uměli ovládnout, potřebujeme lidi. A nemůžeme se spoléhat jen na Univerzitu obrany nebo naše střední školy, kde jsme rozšířili obory ICT a podobně,“ uvedl.
V této souvislosti připomněl také kampaň Spojař nové generace, která hledá ICT odborníky, specialisty na robotické systémy, umělou inteligenci nebo bezpilotní technologie. „Všechno se to týká toho, co vidíte v denních zprávách z konfliktů na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Čelíme obrovské výzvě. Nastartoval se obří proces, který musí generovat nové a kvalitní techniky. Tím neříkám, že nepotřebujeme právníky nebo humanitně vzdělané lidi, ale současné rozložení studentů potřebujeme změnit. Změnit nastavení mladých lidí, jejich mindset. A o to se právě snažíme,“ uzavřel Šnajdárek.
