Opusťte Kyjev, nebo vás budeme bombardovat. To je vzkaz, který Moskva vyslala zahraničním diplomatům v hlavním městě Ukrajiny v době, kdy Kreml zintenzivňuje raketové útoky. Rusko, které v posledních dnech stupňuje teror a nasadilo i balistické rakety Orešnik, podle EU jedná ze zoufalství a snaží se pouze zasévat paniku mezi civilisty.
Evropská unie dává Rusku jasně najevo, že se nestáhne z hlavního města napadené země. „EU si v Kyjevě udržuje svou přítomnost,“ prohlásila mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová. Reagovala na hrozby Moskvy, že mají západní diplomaté Kyjev opustit pod tlakem zesílených úderů, které v posledních dnech zahájily ruské síly. K útokům Kreml použil i balistické rakety Orešnik.
Zoufalá Moskva?
Hipperová o ruských hrozbách prohlásila, že zavánějí zoufalstvím. Obvinila Moskvu ze snahy „zasévat paniku“. „Chtějí strach a izolaci na Ukrajině i jinde, ale my máme jasný vzkaz. Tohle nebude fungovat,“ uvedla.
Rovněž velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová zdůraznila, že zástupci evropského bloku nikam neodcházejí. „Zůstáváme v Kyjevě. Zůstáváme s Ukrajinou,“ napsala na Facebooku.
Opusťte město
Začátkem tohoto týdne Rusko vyzvalo cizince v Kyjevě – včetně diplomatů a zaměstnanců mezinárodních organizací – aby město opustili. Kreml vyhrožuje novou vlnou „systematických úderů“ na cíle spojené s ukrajinským vojenským průmyslem a velitelskými strukturami. Podle ruského ministerstva zahraničí patří mezi cíle i zařízení zabývající se výrobou dronů a takzvaná „rozhodovací centra“.
Poslední vlna raketových útoků zabila v Kyjevě dva lidi a téměř sto dalších bylo zraněno. Rusko útok označilo za odvetu na ukrajinské útoky na ubytovny v okupované Luhanské oblasti, kde bylo hlášeno 21 obětí. Kreml je označil za důkaz „nacistické a teroristické podstaty“ kyjevského režimu. Ukrajina tato tvrzení odmítla. Trvá na tom, že útočí pouze na vojenské cíle a jedná v souladu s mezinárodním právem.
Putin si nepřeje mír
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že se Rusko „na bojišti dostalo do slepé uličky“, a proto se stále častěji útočí na civilní infrastrukturu. „Jakékoli úmyslné útoky proti civilistům a nevojenským cílům jsou válečnými zločiny,“ řekla pak Hipperová. Odpovědnost za tyto zločiny podle ní leží na celém vedení ruského státu.
Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) si v úterý předvolala ruského chargé d’affaires, aby jeho prostřednictvím vyzvala Rusko k zastavení úderů na civilisty a zahájení skutečných mírových jednání. Skepticismus ale přetrvává. „Nevidíme žádné signály od prezidenta Vladimira Putina, že by si skutečně přál mír,“ uvedla mluvčí Komise Paula Pinhová.
Finanční i vojenská pomoc
Evropský blok nadále zdůrazňuje, že nepoleví v podpoře Ukrajiny. To zahrnuje systémy protivzdušné obrany a také finanční pomoc. Očekává se, že ministři zahraničí budou na nadcházejícím neformálním setkání na Kypru diskutovat o dalším tlaku na Moskvu.
Kreml zahájil válku proti svému sousedovi už v únoru 2022. Z plánované několikadenní operace se stala vyčerpávající válka. Ukrajině se daří útočit na ruské cíle hluboko na jejím území. V Moskvě panuje strach z dalších ukrajinských útoků. Kreml proto plánuje uzavření rozsáhlého vzdušného prostoru nad ruským územím.
