Příprava nového sedmiletého rozpočtu EU už od začátku naráží na tvrdý odpor většiny členských států. Šestnáctka unijních zemí, včetně České republiky, vydala prohlášení namířené proti plánům Komise. Státům vadí, že dotace pro chudší regiony, zemědělce a rybáře čelí reálným škrtům. Signatáři označují návrh Bruselu za nepřijatelný a odmítají snahy centralizovat přerozdělování evropských prostředků.
Skupina, která se označuje jako Přátelé soudržnosti, vydala společné prohlášení k víceletému unijnímu rozpočtu na období 2028 až 2034. Skupina šestnácti členských států v čele s Rumunskem, k níž se připojilo i Česko, hodlá zvýšit tlak na Brusel. Cílem je prosadit změnu priorit v připravovaném víceletém finančním rámci pro období 2028–2034.
Regiony, zemědělci, rybáři
„V návrhu Komise jsou politika soudržnosti, společná zemědělská politika a společná rybářská politika jedinými politikami, které čelí reálnému snížení. A to i přes celkové navýšení nového rozpočtu,“ uvádí prohlášení, které zaštítila rumunská ministryně zahraničí Oana-Silvia Țoiu.
Iniciativu podpořilo kromě Rumunska také Bulharsko, Česko, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko.
Je to nepřijatelné
Skupina většiny unijních zemí tvrdí, že návrh struktury nového rozpočtu od Evropské komise je nepřijatelný. Právě politika soudržnosti, která finančně podporuje méně rozvinuté regiony evropského bloku, je nejviditelnější politikou Bruselu. Navíc vyplývá ze závazků základních evropských smluv.
Deklarace uznává, že „konkurenceschopnější, prosperující, silnější a bezpečnější Evropa vyžaduje dostatečné financování, které odpovídá našim politickým ambicím, přizpůsobené nové geopolitické realitě“. Kromě důrazu na bezpečnost je ale potřeba pokračovat i v podpoře regionů a zemědělců.
Signatáři požadují, aby členské země měly hlavní slovo, jak se budou přidělené peníze rozdělovat. „Navrhovaný mechanismus řízení finančních prostředků nesmí mít dopad na programovací výsady členských států,“ uvádí prohlášení. Jednoduše řečeno: Brusel nemá mluvit do toho, jaké jsou priority jednotlivých zemí.
Boj o kontrolu
Skupině evropských zemí se také nelíbí návrh, že deset procent objemu prostředků z fondů soudržnosti má sloužit jako takzvaná krizová rezerva. Deklarace tvrdí, že by se politika soudržnosti neměla stát systematickým krizovým nástrojem, který by nahradil jiné nástroje EU.
Klíčovým bodem nového unijního rozpočtu je otázka budoucích příjmů. Skupina států uvedla, že je otevřená novým vlastním zdrojům, pokud jsou „skutečné, spravedlivé, jednoduché a neregresivní“. Bohatší členské státy by navíc neměly dostávat slevy za své příspěvky do unijního rozpočtu.
Deklarace končí konstruktivně. Šestnáctka zemí zdůraznila, že chce „přispět k dosažení vyváženého kompromisu, který bude přínosem pro celou Evropskou unii“. Zda to ale bude stačit k dohodě se státy, které jsou čistými přispěvateli do unijního rozpočtu, zůstává otázkou.
