Vládní poslankyně Berenika Peštová (ANO) předložila novelu zákona o obalech, která může výrazně změnit fungování autorizovaných obalových společností v Česku. Návrh se sice na první pohled netýká zavedení zálohování PET lahví a plechovek, které zákonodárci zvažovali v minulém volebním období. Ve skutečnosti ale otevírá další kapitolu sporu o budoucnost českého odpadového systému a zejména o postavení společnosti EKO-KOM.
Zatímco dřívější, avšak neschválený návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) řešil především zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek a vznik nového operátora zálohového systému, Peštová jde jinou cestou. Zaměřuje se hlavně na vlastnickou strukturu, řízení a právní postavení autorizovaných obalových společností (AOS).
Zabránit střetu zájmů
Bereniky Peštové svůj návrh vysvětluje nutností řešit otázky střetu zájmů mezi akcionáři autorizované společnosti, členy jejích orgánů a vedoucími zaměstnanci jmenovanými do funkce statutárním orgánem autorizované společnosti. Ten podle poslankyně vyvolává konflikt mezi zájmem na co nejefektivnějším zajištění co nejvyšší míry sběru a recyklace obalového odpadu na straně jedné a zájmem na maximalizaci prospěchu osob nakládajících s obalovými odpady na straně druhé.
„Takový střet zájmů může ohrožovat nejenom řádné hospodaření autorizované společnosti,“ uvádí Peštová v důvodové zprávě k novele. „Také může ohrožovat hospodářskou soutěž na trzích nakládání s odpady, které má autorizovaná společnost s ohledem na svoji mimořádnou ekonomickou sílu schopnost významně ovlivňovat,“ pokračuje.
Ačkoliv návrh předložila poslankyně, nejde čistě o poslanecký návrh. „Podklady pro návrh paní poslankyně Peštové byly poskytnuty z naší strany. Na jeho přípravě jsme se tedy podíleli,“ řekl České justici ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Resort zároveň nyní k návrhu připravuje stanovisko pro vládu.
Konec propojení s odpadovým byznysem
Jedním z nejzásadnějších bodů novely je snaha oddělit autorizované obalové společnosti od odpadových firem. Peštová do zákona zavádí nové pojmy jako „odpadový podnikatel“ nebo „vertikálně integrovaná skupina“. Následně omezuje jejich vliv na autorizovanou obalovou společnost. Její akcionář by například nově nesměl přímo ani nepřímo podnikat v odpadovém sektoru. Vedení autorizované společnosti by nesmělo být personálně propojeno s odpadovými firmami a autorizovaná společnost nesměla sama vlastnit oprávnění k nakládání s odpady.
Návrh zároveň výrazně mění pravidla pro akcionáře. Standardní limit podílu má nově klesnout pod tři procenta, pouze za specifických podmínek by bylo možné dostat se až na 33 procent. Součástí návrhu je také požadavek minimálně 34 nezávislých akcionářů a princip rovného hlasovacího práva bez ohledu na velikost podílu.
Další novinkou je definování činnosti autorizované obalové společnosti jako „služby obecného hospodářského zájmu“. Podle důvodové zprávy to má zajistit stabilní a všeobecně dostupný systém třídění odpadu pro obyvatele.
Hrozí upevnění monopolu, obávají se experti
Ačkoliv se může zdát, že návrh cílí na více obalových společností, fakticky v Česku funguje jediná. Do společnosti EKO‑KOM zajišťující sběrnou síť pro recyklaci obalů je dnes zapojeno přes 21 tisíc firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím EKO‑KOM spolupracují s více než šesti tisíci obcemi v Česku. Celkově tak obsluhují 99 procent české populace.
„Jde o zásadní návrh měnící samotnou podstatu českého obalového zákona, kdy se nedůvodně mění postavení jediné české autorizované obalové společnosti. Rozšiřuje se také okruh její působnosti. Po přijetí této novely by již v zásadě nebylo možné zřídit jakékoli alternativní autorizovanou obalovou společnost,“ upozorňuje partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Tomáš Sequens.
Mohlo by vás zajímat
Podle něj novela ve výsledku posiluje postavení EKO-KOMu. „Fakticky monopolní autorizovaná obalová společnost by se stala zákonem potvrzenou monopolní AOS,“ říká Sequens.
Výsadní postavení společnosti EKO-KOM na českém trhu dlouhodobě kritizuje i Evropská komise. Už před dvěma lety zaslala České republice výtku, v níž upozornila, že některá ustanovení českého zákona o obalech a způsoby jeho prosazování mohou vytvářet překážky pro vstup konkurence.
„Na český trh se v posledních letech několikrát snažily vstoupit další společnosti, které nabízely například systémy zálohování. Nikdy se jim to ale nepovedlo,“ upozorňuje zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Klepek Jonášová.
Peštová míří slovinskou cestou
Podle Bereniky Peštové má ale právě situaci kolem společnosti EKO-KOM, kterou Evropská komise kritizovala, aktuální návrh řešit. Poslankyně se při jeho psaní inspirovala rozsudkem Evropského soudního dvora, který se zabýval podobným problémem ve Slovinsku. Soud loni v červenci rozhodl, že monopolní model rozšířené odpovědnosti výrobců není v rozporu s evropským právem, pokud prokazatelně slouží veřejnému zájmu, je neziskový a pod přísnou státní kontrolou.
Právě to chce Peštová svým návrhem v Česku jasně nastavit. Novelou navíc podle svých slov vychází vstříc také požadavkům českých měst a obcí. „Oni sami jasně řekli, že chtějí mít jedno místo, kam budou zasílat data a z kterých potom dál bude sběr obalů administrován. Čím více je kolektivních sběrných systémů, tím větší je to pro ně byrokratická zátěž,“ říká poslankyně.
Mimo cíl
Nejde ale jen o postavení společnosti EKO-KOM. Advokát Tomáš Sequens návrh na úpravu zákona o obalech tvrdě kritizuje. Podle něj novela ve skutečnosti neřeší hlavní problém, tedy plnění evropských cílů sběru PET lahví a plechovek. To požaduje evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. „Pro problematiku plnění povinností České republiky z nařízení o obalech jde o značně rizikový návrh,“ uvedl Sequens na adresu aktuální novely.
Nařízení o obalech vstoupí v účinnost ve všech zemích EU 12. srpna. Mimo jiné požaduje, aby členské státy zajistily od roku 2029 zpětný odběr 90 % nápojových plastových a kovových lahví. „Při nesplnění pak nastupuje povinnost zavést systém jejich zálohování jako opatření, od kterého zákonodárce očekává naplnění takového cíle,“ upozorňuje zakladatel advokátní kanceláře mutualus Tomáš Babáček. Podotýká, že v Česku se nyní sesbírá řádově 75 % použitých PET lahví a 35 % nápojových plechovek.
Ministerstvo couvá od zálohování
Zároveň se ukazuje, že současná vláda se od povinného zálohování odklání. Ještě v lednu vláda při odmítnutí Hladíkovy novely oznámila, že připraví vlastní adaptační zákon k evropskému nařízení o obalech, který se bude „významně týkat zálohových systémů“.
Teď ale ministr Červený říká, že zavedení zálohování řešit nechce. „Chceme se soustředit na zlepšování stávajícího systému třídění a případné zavedení záloh podmínit vyhodnocením jejich efektivity a širší shodou dotčených subjektů,“ uvedl Červený.
Zároveň varuje před riziky. „Implementace evropské směrnice nesmí jakkoliv ohrozit stávající proces sběru plastu v menších obcích a městech. V případě zálohování by municipality nemusely obdržet příspěvky ve stávající výši a neměly by dostatek financí na udržení svých eko-dvorů,“ upozorňuje.
Česko pod tlakem evropských termínů
Evropské nařízení o obalech ale zároveň nastavuje poměrně tvrdé termíny. Výjimku lze získat pouze tehdy, pokud stát už v roce 2026 dosáhne alespoň 80procentní míry sběru a zároveň předloží plán dosažení 90 procent v roce 2029. Podle Sequence bude splnění těchto cílů bez zálohování velmi obtížné. „Znamenalo by to zásadní přebudování systémů individuálně plnících povinných osob a jediné české autorizované obalové společnosti. K tomu bohužel schází čas,“ uzavírá advokát.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník, Zdravotnický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.
