Přelomovou dohodu, která poprvé v historii otevírá lukrativní zbrojní zakázky firmám mimo starý kontinent, schválil Evropský parlament. Kanadští zbrojaři se budou moci zapojit do obranného programu SAFE, který disponuje úvěry v objemu 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Evropa tím získá přístup ke kapacitám kanadských loděnic, výrobců munice, ale také ke špičkovým arktickým technologiím.
Kanadské firmy se budou moci ucházet o zbrojní zakázky v unijního programu a případně je i vyhrávat. Rozhodli o tom ve středu poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání. Jedná se o první dohodu v dějinách Unie, kdy o evropské zakázky budou moci žádat firmy ze Severní Ameriky. Pro zapojení Kanady do evropské obrany hlasovalo 466 poslanců, proti jich bylo 183. Čtrnáct se hlasování zdrželo.
Program SAFE celkově počítá s úvěry v objemu 150 miliard eur (3,6 bilionu korun) a podporuje společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany v členských státech evropského bloku. V praxi dohoda znamená, že se kanadské firmy mohou ucházet o zakázky v rámci programu. Za předpokladu, že Kanada zaplatí poměrný finanční příspěvek do rozpočtu tohoto unijního nástroje. Kanadský podíl na zakázkách může dosahovat 35 procent.
Kanadské zbrojní kapacity
Pro evropskou obranu a bezpečnost to znamená, že bude moci využít produkční kapacity kanadských loděnic a výrobců munice. Kanadské firmy navíc mají zkušenosti s výrobou vybavení pro arktickou oblast, což mohou využít zejména severské země Unie, případně Pobaltí. Společné zadávání veřejných zakázek může také urychlit zavádění softwaru a standardů velení a řízení kompatibilních s NATO.
Zpravodajka spisu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (Renew/Německo), která vede výbor pro bezpečnost a obranu, ještě před hlasováním zdůraznila, že je potřeba spolupráci v obranném průmyslu rozšířit a zejména urychlit.
Postupujeme příliš pomalu
„Ukázalo se, že problém zůstává velký. Postupujeme příliš pomalu. Každý členský stát musí na národní úrovni rozhodnout o svých vlastních postupech a výjimkách. To je prostě neevropské,“ prohlásila.
Její frustrace se nicméně netýkala přístupu Kanady, naopak. „Musíme spolupracovat se spolehlivými partnery, kteří sdílejí naše hodnoty a zájmy. S Kanadou jsme si vybudovali rovnocenný vztah,“ zdůraznila. Zemi hokeje označila za jednu z nejvíce evropských zemí, které leží mimo starý kontinent. Navíc od začátku války na Ukrajině stojí pevně za Kyjevem.
Nezpomalujte nás
Europoslanec Borys Budka (EPP/Polsko) z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, byl ještě přímočařejší. Své poznámky adresoval odpůrcům.
„Rád bych vyzval své kolegy z pravice politického spektra a pravicové populisty. Pokud nás nemůžete podpořit, nenarušujte to. Nechápete naši potřebu jednoty. Máme nepřítele v Moskvě, ne ve Štrasburku nebo v Bruselu. Nepřítel je jinde. Možná to nechápete, ale prosím, nezpomalujte nás,“ prohlásil.
Obavy východních zemí
Východní členské státy už před hlasováním vyjádřily obavy, že by kanadský podíl na úvěrech SAFE mohl vytlačit jejich vlastní finanční prostředky v době, kdy Ukrajina stále postrádá prostředky protivzdušné obrany.
Souhlas Parlamentu odstraňuje poslední velkou procedurální překážku. Rada EU nyní musí formálně přijmout rozhodnutí o uzavření dohody. Tento krok bude pravděpodobně následovat během několika týdnů.
Kanadský export obranného materiálu do Evropy by mohl časem odstranit současnou závislost země na americkém trhu. Diverzifikace je zase pro Evropu důležitá vzhledem k turbulencím v transatlantických vztazích. Dohoda rozšiřuje průmyslovou základnu dostupnou pro společné programy a snižuje závislost na amerických dodavatelích.
Na co využije peníze Česko?
Česko může z programu SAFE čerpat částku výši přesahující 50 miliard korun. Má pomoci připravit zemi na rostoucí bezpečnostní hrozby z Východu. Přestože projekt slibuje modernizaci armády i strategické infrastruktury, očekávané projednání vládou zatím neproběhlo. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby plány na využití peněz lépe připravil.
Babiš vyžaduje doplnění informací o jednotlivých projektech, na které má tato obří suma směřovat. Zejména jde o dva klíčové nákupy: německé tanky Leopard 2A8 a nákladní vozy Tatra T-815. „Když tam jsou vozidla Tatry, tak chceme vědět, za jakých podmínek, kolik jich bude a kdy budou,“ vysvětlil premiér svůj postoj. Vláda odmítá schvalovat projekty bez jasně definovaného mechanismu a časového harmonogramu dodávek.
