Méně vyrobené elektřiny, ale při vyšší spotřebě elektřiny. Taková je bilance české elektroenergetiky za první čtvrtletí letošního roku. Zatímco růst spotřeby domácností byl tažen hlavně chladnou zimou, vyšší spotřeba velkoodběratelů souvisí hlavně s vyšším využitím přečerpávacích vodních elektráren.
Podle statistiky, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ), vzrostla netto spotřeba elektřiny v prvním čtvrtletí o 3,2 procenta na 16,94 terawatthodiny (TWh). Nejvýrazněji vzrostla spotřeba u domácností (o 6 %). V segmentu podnikatelů a menších firem se zvýšila o 3,1 procenta, u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí o 2,6 a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 2,1 procenta.
Vliv odstávek jaderných bloků
Špatnou zprávou je, že růst u velkoodběratelů nebyl tažen sektorem průmyslu. Naopak, jeho spotřeba meziročně klesla o 5 procent. Poměrně výrazný byl dle detailních čísel ERÚ pokles spotřeby podniků v Olomouckém, Moravskoslezském, Středočeském i Plzeňském kraji. Výrazně naopak vzrostla spotřeba v oboru energetiky, což nejspíš souvisí s provozem přečerpávacích vodních elektráren.
Netto výroba elektřiny v Česku proti loňskému prvnímu čtvrtletí klesla o 1,9 procenta na hodnotu 20,32 TWh. Výrazný propad o 8 procent nastal u jaderných elektráren; způsobily jej plánované odstávky bloků v Temelíně a Dukovanech. Stejný faktor negativně ovlivnil i čtvrtletní finanční výsledky Skupiny ČEZ. Sucho způsobilo pokles výroby ve vodních elektrárnách o 22,4 procenta. Objem výroby v uhelných blocích se meziročně téměř nezměnil, skokově naopak vzrostlo využití paroplynových (+ 51,4 %) a přečerpávacích vodních elektráren (+ 27,5 %).
Jak je z výše uvedených čísel patrné, Česká republika i v letošním prvním čtvrtletí zůstala čistým exportérem elektřiny. Jak ERÚ upozornil, rozdíl mezi vývozem a dovozem se meziročně snížil o třetinu na 1,97 TWh. Podle dat Českého statistického úřadu a analytického webu Electricity Maps směřuje vývoz hlavně do Rakouska a na Slovensko. Naopak z Německa a Polska letos víc dovážíme.
Menší dovoz vs. vyšší spotřeba plynu
Spotřeba plynu za čtvrtletí meziročně stoupla o 4,4 procenta na 2,88 miliardy m3 (respektive o 5 procent na 31,5 TWh). Také zde spotřebu táhla nahoru hlavně chladnější zima; v lednu byla spotřeba plynu meziročně o 43 procent vyšší. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál by spotřeba vzrostla o 2,3 procenta. Spotřebu táhli hlavně velkoodběratelé, kteří spotřebovali o 6,7 procenta plynu více. Dlužno dodat, že do této kategorie patří plynové elektrárny a teplárny.
Dovoz zemního plynu určený pro český trh meziročně klesl o 27 procent na 1,04 miliardy m3 (11,46 TWh). Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, dodavatelé omezili nákup drahého plynu a raději čerpali plyn ze zásobníků. Ty jsou proto po poslední zimě téměř vybrakované. Pro srovnání: Objem čerpání plynu ze zásob v prvním čtvrtletí dosáhl 1,8 miliardy m3, zatímco v loňském prvním kvartálu to bylo 1,3 miliardy m3.
Pozitivní zprávou je naopak zvýšený objem tranzitu plynu přes české území. Od ledna do března letošního roku se jednalo o 449 milionu m3, což je výrazně více oproti loňským 63 milionům. Poplatky z tranzitu plynu inkasuje státem ovládaný provozovatel páteřních plynovodů NET4GAS.
