Evropským zbrojařským firmám trvá dodání objednaných zbraní v průměru čtyři roky. Válkou sužovaná Ukrajina dokázala proměnit svůj průmysl v technologickou špičku. Chrlí drony v obřích objemech a za zlomek západních cen. Tento tlak zafungoval jako budíček i na evropský průmysl. Unijní země začaly raketově investovat do vojenských startupů. Výdaje na nové obranné technologie mezi lety 2022 až 2025 vzrostly třináctinásobně.
Po celá desetiletí si evropské obranné firmy dávaly s vývojem i produkcí zbraní na čas. Průměrná doba mezi přijetím objednávky a dodáním zákazníkovi se v Evropě pohybuje v průměru 3,7 roku. Ve Spojených státech to je 2,4 roku.
Nečekaná konkurence
Evropské zbrojovky se nyní dostávají pod tlak z nejméně pravděpodobného směru. Od ukrajinských zbrojních a obranných firem. Východoevropská země se přitom s necelými 40 miliony obyvatel od roku 2022 brání ruské invazi. Místní průmysl se ale z nutnosti proměnil ve špičku obranných technologií.
Ukrajina vyvinula a masově produkuje obranné drony. Zastiňuje tím i Spojené státy, které je vyrábějí za výrazně vyšší ceny a v nižších objemech. Dodávky dronů z ukrajinské produkce se za první čtyři měsíce letošního roku dostaly na dvojnásobné množství loňské produkce.
Nakažlivá ambice
Ukrajina produkuje obranné interceptory pro ničení nepřátelských cílů, jako je Terra A1 a stíhací dron P1-SUN. Druhý jmenovaný je odpalován ze vzduchu z upravených transportních letounů An-28 a loví přilétající bezpilotní letouny za zlomek nákladů na rakety. Ambice dostat na trh co nejrychleji zbrojní novinky se projevuje také u evropských výrobců. Vznikl už celoevropský trh s levnými stíhacími drony řádově za několik tisíc dolarů.
Příkladem nového přístupu je také britsko-ukrajinský startup Skycutter. Základní konstrukci dronů tiskne na 3D tiskárně, k finální montáži dochází na Ukrajině. Během tří let provedl na stovku vylepšení, aby drony dokázaly překonávat ruské rušičky.
Výdaje na nové technologie raketově rostou
Analytik Jonathan Dimson z poradenské firmy McKinsey vysvětlil, že evropské země začínají utrácet za obranu nejen větší objem peněz, ale také změnily priority.
Evropské výdaje na nové obranné technologie v letech 2022 až 2025 rostly třináctinásobně, zatímco americké výdaje se pouze zdvojnásobily.
Dimson upřesnil, že investice do evropských startupů v oblasti obranných technologií byly v letech 2021 až 2024 více než pětkrát vyšší než v předchozím tříletém období. Také Evropský obranný fond v loňském roce investoval 1,07 miliardy eur (26 miliard korun) do 57 projektů, které se zaměřují na technologie, jež se ukazují jako nezbytné pro obranu Ukrajiny. Prioritu mají nové bezpilotní systémy a obranné systémy proti raketám a dronům.
Hypersonické střely
Evropa usiluje o suverénní schopnosti na obou koncích spektra hrozeb, takže se pozornost upíná také na oblast vývoje hypersonických raket. Francouzská společnost Ariane Group dokončila demonstrační lety hypersonického kluzáku V-MAX. Jeho nástupce V-MAX2 by měl během příštího roku dosáhnout testů s rychlostí 16 Machů a s novým doletem až 2 500 kilometrů.
Také německo-britský startup Hypersonica získal 23 milionů eur (559 milionů korun) v prvním kole financování od fondů rizikového kapitálu a postavil prototyp hypersonické střely za devět měsíců. Do roku 2029 plánuje vyvinout operační evropskou hypersonickou zbraň.
Mohlo by vás zajímat
Nedostatek důvěry
Ne všichni ale v evropském obranném průmyslu věří ukrajinským zbrojním schopnostem. Generální ředitel německého zbrojařského koncernu Rheinmetall Armin Papperger pobouřil ukrajinskou veřejnost, když v březnu v rozhovoru pro magazín The Atlantic přirovnal tamní výrobu dronů k „hraní si s legem“, protože nepřináší žádné inovace.
Velké evropské zbrojovky, jako je výrobce raket MBDA a letadel Airbus, ale už zapojily ukrajinské inženýry do svých výzkumných týmů. Budou se zabývat vývojem zbraní na obranu proti dronům a pro speciální munici.
Západní obranné think-tanky varují před ztrátou technologické dominance evropských firem. Ty riskují zaostání, pokud nezačnou využívat rychlou zpětnou vazbu od vojáků přímo z bojiště, podobně jako to dělají ukrajinské podniky.
