Evropským zbrojařským firmám trvá dodání objednaných zbraní v průměru čtyři roky. Válkou sužovaná Ukrajina dokázala proměnit svůj průmysl v technologickou špičku. Chrlí drony v obřích objemech a za zlomek západních cen. Tento tlak zafungoval jako budíček i na evropský průmysl. Unijní země začaly raketově investovat do vojenských startupů. Výdaje na nové obranné technologie mezi lety 2022 až 2025 vzrostly třináctinásobně.
Po celá desetiletí si evropské obranné firmy dávaly s vývojem i produkcí zbraní na čas. Průměrná doba mezi přijetím objednávky a dodáním zákazníkovi se v Evropě pohybuje v průměru 3,7 roku. Ve Spojených státech to je 2,4 roku.
Nečekaná konkurence
Evropské zbrojovky se nyní dostávají pod tlak z nejméně pravděpodobného směru. Od ukrajinských zbrojních a obranných firem. Východoevropská země se přitom s necelými 40 miliony obyvatel od roku 2022 brání ruské invazi. Místní průmysl se ale z nutnosti proměnil ve špičku obranných technologií.
Ukrajina vyvinula a masově produkuje obranné drony. Zastiňuje tím i Spojené státy, které je vyrábějí za výrazně vyšší ceny a v nižších objemech. Dodávky dronů z ukrajinské produkce se za první čtyři měsíce letošního roku dostaly na dvojnásobné množství loňské produkce.
Mohlo by vás zajímat
Nakažlivá ambice
Ukrajina produkuje obranné interceptory pro ničení nepřátelských cílů, jako je Terra A1 a stíhací dron P1-SUN. Druhý jmenovaný je odpalován ze vzduchu z upravených transportních letounů An-28 a loví přilétající bezpilotní letouny za zlomek nákladů na rakety. Ambice dostat na trh co nejrychleji zbrojní novinky se projevuje také u evropských výrobců. Vznikl už celoevropský trh s levnými stíhacími drony řádově za několik tisíc dolarů.
Příkladem nového přístupu je také britsko-ukrajinský startup Skycutter. Základní konstrukci dronů tiskne na 3D tiskárně, k finální montáži dochází na Ukrajině. Během tří let provedl na stovku vylepšení, aby drony dokázaly překonávat ruské rušičky.

Výdaje na nové technologie raketově rostou
Analytik Jonathan Dimson z poradenské firmy McKinsey vysvětlil, že evropské země začínají utrácet za obranu nejen větší objem peněz, ale také změnily priority.
Evropské výdaje na nové obranné technologie v letech 2022 až 2025 rostly třináctinásobně, zatímco americké výdaje se pouze zdvojnásobily.
Dimson upřesnil, že investice do evropských startupů v oblasti obranných technologií byly v letech 2021 až 2024 více než pětkrát vyšší než v předchozím tříletém období. Také Evropský obranný fond v loňském roce investoval 1,07 miliardy eur (26 miliard korun) do 57 projektů, které se zaměřují na technologie, jež se ukazují jako nezbytné pro obranu Ukrajiny. Prioritu mají nové bezpilotní systémy a obranné systémy proti raketám a dronům.
Hypersonické střely
Evropa usiluje o suverénní schopnosti na obou koncích spektra hrozeb, takže se pozornost upíná také na oblast vývoje hypersonických raket. Francouzská společnost Ariane Group dokončila demonstrační lety hypersonického kluzáku V-MAX. Jeho nástupce V-MAX2 by měl během příštího roku dosáhnout testů s rychlostí 16 Machů a s novým doletem až 2 500 kilometrů.
Také německo-britský startup Hypersonica získal 23 milionů eur (559 milionů korun) v prvním kole financování od fondů rizikového kapitálu a postavil prototyp hypersonické střely za devět měsíců. Do roku 2029 plánuje vyvinout operační evropskou hypersonickou zbraň.
Nedostatek důvěry
Ne všichni ale v evropském obranném průmyslu věří ukrajinským zbrojním schopnostem. Generální ředitel německého zbrojařského koncernu Rheinmetall Armin Papperger pobouřil ukrajinskou veřejnost, když v březnu v rozhovoru pro magazín The Atlantic přirovnal tamní výrobu dronů k „hraní si s legem“, protože nepřináší žádné inovace.
Velké evropské zbrojovky, jako je výrobce raket MBDA a letadel Airbus, ale už zapojily ukrajinské inženýry do svých výzkumných týmů. Budou se zabývat vývojem zbraní na obranu proti dronům a pro speciální munici.
Západní obranné think-tanky varují před ztrátou technologické dominance evropských firem. Ty riskují zaostání, pokud nezačnou využívat rychlou zpětnou vazbu od vojáků přímo z bojiště, podobně jako to dělají ukrajinské podniky.
