Než se nový zbraňový systém dostane od prototypu ke skutečnému nasazení, vojenské požadavky na bojišti se mezitím zcela změní. Evropě nechybí technologické znalosti, ale ochota podstupovat riziko. Válka na Ukrajině ukazuje, že klíčem k přežití jsou krátké vývojové cykly a schopnost zapojit do výroby i menší inovativní podniky dříve, než jejich technologie zastarají.
Cesta nových zbraňových systémů od vývoje prototypu k operačnímu nasazení u ozbrojených sil může trvat roky. Během této fáze je navíc obtížné najít investory. Než se nový produkt dostane na trh, vojenské požadavky se mohou dávno změnit. Podle zprávy, kterou Evropský parlament schválil, se jedná o zásadní komplikaci pro evropský obranný průmysl.
Poslanci Evropského parlamentu upozorňují na to, že malé a střední podniky a startupy, které vyvíjejí obranné technologie, mají potíže s přeměnou inovací na reálné operační schopnosti. V důsledku toho některé nadějné společnosti nedokážou rozšířit svou činnost, zatímco jiné hledají investory mimo Evropu.
Mezi laboratoří a kasárnami
Zákonodárci identifikují dva kritické nedostatky, která označují jako „údolí smrti“. V prvním případě se jedná o vývoj technologií, které nejsou ověřené v bojových podmínkách. Druhým nedostatkem je to, že firmy stále musí hledat zákazníky ochotné jejich produkty koupit a začít používat v praxi.
Menší firmy často nemají přístup k vojenským testovacím zařízením, certifikační infrastruktuře ani k samotným ozbrojeným silám. I když se novinky ukážou jako účinné, složité národní systémy zadávání zakázek a zdlouhavé administrativní postupy mohou zabránit vstupu na trh.
Ztrácíme evropské inovace?
Problém spočívá také ve financích. Evropské startupy v obranném sektoru často obtížně shánějí kapitál potřebný k přechodu od výzkumu a vývoje k průmyslové výrobě. Zpráva Evropského parlamentu varuje, že některé společnosti musí prodávat své podíly investorům mimo EU nebo přesídlit do zahraničí, aby získaly prostředky nezbytné pro svůj růst.
Mohlo by vás zajímat
To dokládají i údaje samotného Evropského parlamentu. Malé a střední podniky tvoří většinu subjektů v evropské obranné technologické a průmyslové základně (EDTIB). A představují přibližně 70 procent celkové hodnoty evropských obranných systémů.
Od první výzvy Evropského obranného fondu v roce 2021 však pouze sedm procent z celkového objemu financování směřovalo do projektů, které jsou specificky zaměřeny na inovace a malé či střední podniky.
Neochota riskovat
Poslanec Mārtiņš Staķis (Zelení/Lotyšsko), který je autorem zprávy, tvrdí, že problémem Evropy není nedostatek technologických znalostí, nýbrž neschopnost podstupovat rizika a uvádět nová řešení do výroby. „Evropě nechybí skvělé nápady. Chybí jí ochota riskovat,“ uvedl. Dodal, že nadějné firmy často nedokážou přejít k průmyslové výrobě. Často pak přesídlí do Spojených států.
Navrhuje zajistit menším podnikům přístup ke konkrétním veřejným zakázkám, testovacím zařízením a možnostem společného nákupu napříč sedmadvacítkou. „Pokud něco vznikne v Evropě, musí se to v Evropě také vyrábět. Evropskými startupy a pro bezpečnost Evropy,“ řekl Staķis.
Válka vedená pomocí dronů
Rychlý rozvoj dronů a jejich nasazení ve válce ukazuje, proč musí být vojenská výroba pružnější. Bezpilotní letouny a technologie pro boj proti dronům hrají v dnešních konfliktech stále významnější roli. Jejich vývojové cykly jsou mnohem kratší než u tradiční vojenské techniky.
Poslanci proto vyzvali Komisi, aby prostřednictvím obranných programů EU poskytla cílenou podporu autonomním systémům, technologiím proti dronům a dronům nové generace. V této oblasti mohou hrát klíčovou roli menší podniky, neboť inovace přicházejí spíše od specializovaných firem než od zavedených výrobců obranné techniky. Zpráva rovněž vítá iniciativu NATO, jejímž cílem je propojit inovátory v obranném sektoru s civilními podniky, které disponují nevyužitými výrobními kapacitami.
Poučení z Ukrajiny
Válka na Ukrajině také odhalila limity tradičních systémů pořizování obranného materiálu. Poslanci Evropského parlamentu chtějí, aby evropské vlády ve větší míře využívaly ukrajinské zkušenosti a odborné znalosti. Poukazují na již existující spolupráci mezi obrannými podniky z EU a Ukrajiny, která probíhá formou společných podniků, smluv a výměny technologií.
Obranná připravenost Evropy nemůže záviset jen na zvyšování výdajů či rozšiřování výrobních kapacit zavedených výrobců. Vyžaduje systém, který dokáže identifikovat, otestovat a nakoupit nové technologie dříve, než zastarají.
