Obchodní válka se Spojenými státy visí na vlásku a evropský automobilový průmysl čelí bezprostřednímu ohrožení. Europoslanec Benoît Cassart varuje, že chystaná americká cla na auta tvrdě zasáhnou nejen velké koncerny, ale celý dodavatelský řetězec s malými a středními podniky. Evropa podle něj nemůže stavět svou strategii na nepředvídatelných rozhodnutích Donalda Trumpa, ale musí okamžitě posílit vlastní průmyslovou autonomii.
Evropský poslanec Benoît Cassart (Renew/Belgie) je členem dopravního výboru Evropského parlamentu. S rostoucím znepokojením sleduje eskalaci transatlantických obchodních vztahů. S EU Perspectives hovořil o tom, co musí Brusel udělat pro ochranu evropských pracovníků. A také jestli je termín nástupu elektromobilů do roku 2035 realistický.
Jak by měla Unie reagovat, pokud Spojené státy uvalí cla na evropské automobily a nákladní automobily?
Evropská unie by měla pokračovat v jednáních. Zároveň naším cílem zůstává dosavadní vyjednané řešení. Parlamentní frakce Renew silně podporuje robustní transatlantické obchodní vztahy a neusiluje o eskalaci. Takové partnerství ale může fungovat pouze tehdy, pokud obě strany jednají jako spolehliví partneři. Evropský parlament proto musí dodržovat řádné postupy a odolávat tlaku amerického prezidenta. Rozhodnutí ovlivňující evropský průmysl a pracovníky se musí přijímat v souladu s evropskými zájmy, pravidly a demokratickými procesy.
Jak by evropský automobilový průmysl poškodila potenciální americká cla? A které segmenty nebo členské státy by nejvíce utrpěly?
USA jsou jednou z nejdůležitějších exportních destinací pro evropské automobily, takže rizika jsou reálná a významná. Dotčeny by nebyly pouze velké automobilky, ale také další dodavatelé, malé a střední podniky a pracovníci v celém hodnotovém řetězci automobilového průmyslu. Důsledky by pocítilo několik členských států, i když s různou intenzitou v závislosti na struktuře jejich průmyslu.
Zároveň si musíme přiznat, že evropský automobilový průmysl čelí ztrátě konkurenceschopnosti ve srovnání s asijskými konkurenty. Potřebujeme také posílit průmyslovou základnu Evropy, její inovační kapacitu a dlouhodobou konkurenceschopnost.
Cla by oslabila evropské výrobce
Jaký by byl širší dopad amerických cel na dodavatelské řetězce, politiku mobility a konkurenceschopnost evropských výrobců?
Dopad by se projevil na více úrovních. U dodavatelů, na investiční kapacitě a v konečném důsledku na schopnosti průmyslu financovat transformaci, kterou v současné době prochází.
V širším smyslu by cla oslabila pozici evropských výrobců na stále více konkurenčnějším globálním trhu. Asijští výrobci již nyní získávají větší podíl na trhu ve strategických segmentech, jako jsou elektromobily a baterie. Proto musí Evropa bránit své ekonomické zájmy a zároveň posilovat průmyslovou konkurenceschopnost.
Vnímáte tuto situaci jako šanci urychlit vybudování strategické autonomie, zejména v automobilovém a průmyslovém sektoru?
Ano, to je jedním z argumentů. Když významný obchodní partner jedná s vysokou mírou nepředvídatelnosti, je těžší ignorovat argumenty pro snižování závislosti na zahraničních partnerech. Dlouhodobou průmyslovou strategii nelze stavět na základech, které se mění každé dva týdny podle příspěvků na sociálních sítích.
To ale neznamená protekcionismus. Znamená to budování odolnosti v dodavatelských řetězcích, v kritických vstupech, v naší schopnosti jednat nezávisle, když to potřebujeme. Vřele vítám návrh evropského komisaře pro vnitřní trh Stéphaneho Séjourného v rámci „Industrial Accelerator Act“. Jeho cílem je prosazovat princip „nakupujte evropské“ ve veřejných zakázkách. Cílem je nasměrovat veřejné financování do společností, které vytvářejí pracovní místa a vyrábějí v Evropské unii.
Co by nová cla znamenala pro obchodní vztahy mezi EU a USA? Existuje prostor pro zmírnění eskalace?
Stále existuje prostor a my ho chceme využít. Skupina Renew je opravdu pro transatlantickou dohodu. Ale dohoda musí být dohodou. V současné době podmínky pro trvalou dohodu nejsou splněny. Nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu USA vyvolávají otázky ohledně právní trvanlivosti obchodních závazků americké exekutivy.
Americké obchodní soudy rovněž vyjádřily pochybnosti o zákonnosti a opodstatněnosti cel prezidenta Donalda Trumpa. Konstatovaly, že taková opatření znamenají pro mezinárodní obchod a hospodářské vztahy nejistotu a nestabilitu. A také Trumpův postoj, který jsme zaznamenali vůči Grónsku, vyvolává otázky ohledně spolehlivosti americké strany. Chceme důkaz, že americká strana své závazky dodrží.
Mohlo by vás zajímat
Jaké kroky by měla Unie z pohledu výboru pro dopravu přijmout na podporu automobilového odvětví?
Z pohledu našeho výboru by Unie měla upřednostňovat politiku, která posiluje konkurenceschopnost a odolnost evropského automobilového odvětví, ale zároveň zachovává technologickou otevřenost.
Pro mě – ačkoli s tím nesouhlasí všichni moji kolegové v Renew – je klíčová technologická neutralita. Budoucnost automobilového odvětví bude nepochybně zahrnovat elektrifikaci. Ale stanovení cíle plně elektrické výroby osobních aut do roku 2035 je chybou. Inovace postupují rychle. Proto bychom se měli vyhnout uzavření možnosti pro alternativní technologie, které by také mohly přispět k dekarbonizaci.
Biopaliva, obnovitelná paliva a další nízkouhlíková řešení by měla zůstat součástí diskuse. Automobilový sektor se navíc neomezuje jen na osobní automobily. Musíme zvážit i těžká užitková vozidla a nákladní automobily, kde je plná elektrifikace i nadále technicky náročná, extrémně nákladná a ekonomicky obtížně proveditelná.
Unie by se proto měla zaměřit na podporu inovací napříč různými technologiemi, na investice do infrastruktury a zabezpečení dodavatelských řetězců. Dále by evropské instituce měly snížit regulaci v automobilovém sektoru a zajistit, aby byly cíle v oblasti klimatu slučitelné s konkurenceschopností průmyslu.
