Vyvést účetnictví ze stereotypů 90. let do moderní doby má nový zákon. Česko přiblíží mezinárodním účetním standardům a firmám usnadní řízení. Novela stávajícího zákona o účetnictví ale navíc výrazně zvedla limity pro povinný audit. Ulevit tak má zejména menším podnikům. Jenže dobře míněné změny mají i stinné stránky. Auditor PKF Apogeo Jaromír Chaloupka na konferenci Právo a daně varoval, že část malých účetních jednotek, které dosud auditu podléhaly, se tím může ocitnout prakticky mimo kontrolu. Konferenci uspořádal Ekonomický deník spolu s Českou justicí a vystoupila zde i ministryně financí Alena Schillerová.
Nová podoba účetnictví přebírá v řadě případů mezinárodní účetní standardy (IFRS), které u pohledávek a závazků pracují s diskontními modely a s reálnými hodnotami. Klade také větší důraz na věrný a poctivý obraz účetnictví. To se podle expertů projevuje například u nemovitostí, které by neměly v účetnictví mít stále neměnnou pořizovací hodnotu, ale jejich ocenění by mělo zohledňovat trží růst cen. Zvýší se tím nároky na odbornou kvalitu lidí, kteří tyto informace zpracovávají.
Výhoda velkých firem
„Změny v legislativě budou výrazné a každá společnost by se na ně měla dopředu připravit. Pokud se někdo zapouzdří a vnitřně tyto věci dopředu odmítne, bude pro něj implementace změn náročná. Bude otázkou, jak kvalitně ji zvládnou. Když vezmu příklad ze své auditní praxe, audit velké firmy se může zpracovávat lépe než u té, která obrat těsně překročila. U menších podniků, kde je jeden majitel, který je sám také ředitelem, se může stát, že vám řeknou: nějak to tady vedeme, pan ředitel o všem ví, vše schvaluje. Nastavení interních procesů, reportingů a směrnic nefunguje zdaleka tak dobře, jako právě u těch velkých firem se zahraniční matkou. Účetnictví může být samozřejmě v pořádku, ale je zde spoustu úzkých míst při implementaci nějakých změn. A to není ideální situace,“ popisuje zkušenosti.
Řada firem už nebude podléhat povinnému auditu
Právě auditorům má nový zákon ulevit. Zvyšuje totiž hranice, kdy už musejí firmy mít povinný audit. „Pro nás auditory je tohle velké téma. Na jednu stranu zde máme zásadní změnu zákona o účetnictví, která tady nebyla od roku 1991, a na druhé straně dopředu zvedneme trojnásobně kritéria pro povinnost auditu. Účetnictví je tu zejména pro externí uživatele, pro které je zásadní, aby bylo věrné a poctivé. A nyní zde budeme mít větší množství společností, které se budou muset poprat s implementací nového zákona o účetnictví a zároveň nemusí projít jakoukoliv kontrolou. Nemyslím si, že to bylo úplně šťastné,“ zmiňuje Jaromír Chaloupka. Podle něj však řada podnikatelů bude v auditech pokračovat. Tlačit na to budou banky, které tím mohou podmínit dostupnost úvěrů.
Větší podniky nová pravidla zcela jistě nepřekvapí. Některé už dobrovolně na IFRS přistoupily a účtují v tomto formátu už dnes. „Mám obavu právě u těch menších účetních jednotek. Někde to pro ně bue zátěž, a nebudou tomu přikládat důležitost. A tak je to vždycky,“ řekl.
Problém je i přístup některých účetních. „Ti staří se nechtějí učit nové věci,“ řekl. Jeho slova potvrzuje i prezidentka Svazu účetních Magdaléna Králová: „starší generace chce skončit, že se jim to nevyplatí učit. Je to příležitost, jak do této profese dostat mladé lidi.“
Zrádné jsou leasingy a dlouhodobý majetek
Na kolik se přechod k nové účetní filozofii firem dotkne, záleží na struktuře podnikání. „Kdo poskytuje pouze služby a nemá tam leasingy, sofistikované dlouhodobé majetky, toho to nepostihne tolik jako firmu, která v těchto oblastech nějaké položky má,“ vysvětluje.
„Data jsou a jsou i kvalitní účetní nástroje, které dokáží pomoci. Jde o to, aby společnost byla připravena, že data je potřeba sehnat a nějakým způsobem doložit. Pokud to vezmou všichni za své, tak se to podaří,“ nešetří optimismem Chaloupka.
Podle záměru ministerstva financí by nový zákon měl začít platit od ledna 2028. Odborníci jsou k tomuto termínu ale skeptičtí a za optimistickou variantu považují začátek účinnosti od roku 2029.
