Jak se změní největší maďarský průmyslový koncern MOL po nástupu nové vlády premiéra Pétera Magyara? Omezí závislost na ruské ropě a dokončí akvizici srbské rafinerie? A vydrží ve funkci dlouholetý šéf Zsolt Hernádi? To je celá řada otázek, na které se pokusí následující text odpovědět.
Nastupující ministr hospodářství István Kapitány při slyšení v parlamentním výboru dle webu telex.hu uvedl, že nová vláda nechce ukončit dovoz ruské ropy. Chce však zvrátit nezdravý trend, kdy závislost na importu ropy z Ruska narostla z 65 procent v roce 2022 na loňských 90 procent. Nová vláda tedy usiluje o diverzifikaci, nikoli o úplné odbourání obchodní spolupráce s Ruskem.
Velký šéf zřejmě vydrží
Takže změny budou, ale o žádnou revoluci se nejedná. Péter Magyar se hned po vítězných volbách v polovině dubna setkal se Zsoltem Hernádim, dlouholetým šéfem rafinerské společnosti MOL. Řešili spolu zmatek, který vyvolala populistická regulace cen benzinu a nafty ze strany vlády Viktora Orbána. Důsledkem toho kroku jsou výrazně ztenčené zásoby ropy a ropných produktů ve strategických rezervách země.
Zatím však nepřicházejí z Maďarska zprávy o tom, že by Zsolt Hernádi měl ve funkci skončit. Pětašedesátiletý Hernádi má obdivuhodnou výdrž. Nejvyšším manažerem koncernu MOL je už skoro celé čtvrtstoletí – od poloviny roku 2001. Ve funkci přežil změny premiérů i vyšetřování údajné korupce při akvizici podílu v chorvatských rafineriích INA. Pro srovnání: Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš je ve funkci o deset let kratší dobu – od září roku 2011.
Nová maďarská vláda se nejspíš pokusí napravit jinou anomálii. Vláda premiéra Viktora Orbána převedla státní podíl v MOL ve výši 30,5 procenta na tři nadace spojené s Orbánovou stranou Fidesz. Maďarský státní rozpočet tak přichází o desítky miliard forintů ročně na dividendách. Ty plynou do nadací financujících vysoké školy, think tanky či média, jež sdílí Orbánovo národně konzervativní vidění světa.
Nejistá expanze do Srbska
Značně nejisté je převzetí majority v srbské rafinerské společnosti NIS, kterou zatím drží ruský Gazprom. Když na konci loňského roku začaly NIS drtit americké sankce zacílené na ruské ropné a plynárenské koncerny, tak se MOL „vynořil“ jako možný zachránce srbských rafinerií. Takový obchod měl podporu z nejvyšších míst; stačí připomenout dlouhodobě srdečné vztahy Viktora Orbána se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem.
Nastupující premiér Péter Magyar má se Srby poněkud komplikovaný vztah. Navíc je tu otázka ceny. Srbská ministryně energetiky Dubravka Đedović Handanović si ve čtvrtek postěžovala, že částka 1 miliardy eur za majoritu v NIS není dostatečná. Dodala, že Srbsko bude pokračovat v jednání, ale „ne za každou cenu“. V lednu podepsaná předběžná dohoda o akvizici přibližně 56 procent akcií NIS od Gazpomu se tak může, ale nemusí realizovat.
Propad zisku kvůli Družbě
Společnost MOL vykázala v prvním čtvrtletí výrazný pokles čistého zisku: z loňských 393 milionů dolarů na 122 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Tržby přitom meziročně vzrostly z 5,6 miliardy na 6,1 miliardy dolarů. Pokles zisku způsobily potíže, které nastaly po přerušení dodávek ropy z Ruska ropovodem Družba. Ten se ocitl mimo provoz na skoro dva měsíce – od konce února do 22. dubna. MOL musel čerpat ropu ze zásob, nebo ji dovážet dražší cestou přes Chorvatsko.
Skupina MOL provozuje tři rafinerie a dva petrochemické závody umístěné v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Vlastní síť téměř 2400 čerpacích stanic v 10 zemích střední a jihovýchodní Evropy. Patři mezi ně i Česká republika, kde se MOL s počtem 303 čerpacích stanic stal dvojkou na trhu pohonných hmot. MOL se dále zabývá těžbou ropy a plynu v Maďarsku, Chorvatsku, Iráku, Pákistánu, Kazachstánu a dalších zemích.
