Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se na ranní schůzce na Pražském hradě opět neshodli na tom, jak by mělo vypadat složení delegace na summitu NATO v Ankaře. Babiš dál tvrdí, že by Pavel neměl být její součástí, prezident se ale summitu zúčastnit plánuje. Zastupování země navenek považuje za svoji ústavní pravomoc. Kompetenční žalobu ale vidí až jako poslední možnost, kterou zváží, pokud součástí delegace nakonec nebude.

Pavel trvá na tom, aby se na summitu účastnil. Jde mu hlavně o jeho první část, tedy neformální večeři hlav států a debatu o evropské a globální bezpečnosti. Oficiální části by se pak podle něj účastnil Babiš s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „Já v tomto vidím ústupek vládě. Rozhodně v tom nevidím nějaké vlamování se do zavřených dveří. Takové byly dosavadní ústavní zvyklosti,“ řekl prezident po jednání novinářům. Babiš se brífinku nezúčastnil.

Pavel zdůraznil, že zastupování země navenek je v podstatě prezidentova povinnost, kterou vykonávat musí. „Já ji chci vykonávat v souladu s ústavou, a proto ani nemám jinou možnost než trvat na tom, aby zvyklosti, které tady platily po více než 30 let, platily i nadále,“ řekl.

Podání ústavní žaloby

Pozornosti novinářů na místě neuniklo ani to, že Babiš přijel na schůzku s 15minutovým zpožděním. Vytkl mu to i prezident Pavel. Babiš zareagoval prostě: „Tak mi to nevyšlo, no.“

Po schůzce už jen Pavel zdůraznil, že kompetenční žaloba není podle něj nástrojem, který by chtěl využívat. Rozhodne se o tom ale až v červnu, kdy vláda definitivně určí složení delegace. „Pokud by rozhodla tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, pak mi asi nezbyde nic jiného než podání ústavní žaloby zvážit. Musím chránit to, aby prezident mohl vykonávat kompetence dané ústavou,“ podotkl Pavel.

Babiš dříve řekl, že vláda by na summitu měla hájit své postoje a výdaje na obranu, jelikož má na starosti vládní rozpočet. Pavel k tomu ale v pátek podotkl, že v poslední době se přístup vlády k obraně a naplňování závazků vůči NATO změnil. Podle něj se už v názoru na tyto věci shodují. „Prezident se vždy řídí mandátem schváleným vládou. Na tom se nic nemění a já jsem nikdy nezpochybnil, že bych se takovým mandátem neřídil. Kritika vlády za konkrétní kroky na domácí půdě je podle mého naprosto legitimní, protože nikde není psáno, že prezident musí mít s vládou na všechny otázky stejný názor,“ dodal prezident.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím účastnil všech setkání, která se od jeho nástupu do funkce konala. V roce 2023 dorazil do Vilniusu, ve Washingtonu vystupoval v roce 2024 a loni také v Haagu.

Mohlo by vás zajímat

Častější schůzky prezidenta s premiérem

„S panem premiérem jsme se domluvili na tom, že se budeme scházet ke koordinaci častěji, tak abychom předcházeli komunikaci rozdílných názorů na veřejnosti a přes média. A pokud jde o koordinaci nejvyšších ústavních činitelů, tak tam panuje názor, kvůli kterému jsme zrušili ten širší formát, to znamená nedostatek vůle scházet se ve čtyřech ústavních činitelích. A proto se budeme nadále ke koordinaci zahraniční politiky scházet pouze spolu,“ uvedl prezident.

Babiš už dříve uvedl, že na formát koordinačních schůzek ústavních činitelů nenaváže. Dál chce o zahraniční politice jednat s hlavou státu sám. Vztahy mezi Hradem a vládou v minulosti zatížil mimo jiné spor mezi prezidentem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Šéf menší koaliční strany chtěl prosadit jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil ukončení společných koordinačních schůzek ústavních činitelů za chybu.