Po deseti letech se veřejnosti otevřely provozy společnosti Vítkovice Hammering, předního českého zpracovatele slitin titanu a niklu. Společně s další přeživší částí někdejšího ostravského impéria miliardáře Jana Světlíka – Vítkovice Cylinders – uspořádaly ve svých výrobních halách den otevřených dveří. Cílem bylo ukázat, že současný průmysl už dávno nevypadá jako špinavé hutě minulosti, ale pracuje s moderními technologiemi a vytváří vysokou přidanou hodnotu.
„Snažíme se pozvat celou Ostravu. Cílem je, aby se i děti přesvědčily, že to není žádné peklo, ale normální věc,“ řekl Ekonomickému deníku podnikatel Jan Světlík. Česko podle něj potřebuje novou generaci vzdělaných a špičkových metalurgů, aby dokázalo zdejší průmysl udržet.
Ostatně o zvýšení zájmu o technické profese Světlík usiluje i svými dalšími aktivitami. Někdejší ostravské vysoké pece v takzvané Dolní oblasti Vítkovice přeměnil na vzdělávací a kulturní centrum, které ročně navštíví zhruba 1,5 milionu turistů.
Zisky i krachy
Podle časopisu Forbes se Světlík těsně vejde do první stovky nejbohatších Čechů. Jeho majetek se odhaduje na čtyři miliardy korun. Jeho příběh ale ukazuje, že podnikat v těžkém průmyslu není snadné.
Velká část původního vítkovického impéria skončila v konkurzu – zkrachovala, nebo se změnila majitele. Zlomový byl pro skupinu rok 2016. Po krachu samotného jádra skupiny Vítkovice Power Engineering následovaly problémy dalších dceřiných firem včetně Vítkovice Gearworks a později také Vítkovice Heavy Machinery, které skončily v úpadku dokonce dvakrát. Lavinový efekt připravil firmu o někdejší slávu i velikost.
Přežily jen ty části výroby, které se podařilo zmodernizovat a obrátit směrem k výrobě specializovaných produktů obalených navazujícími službami. Právě toto spojení pomáhá zpracovatelům zajistit vysokou přidanou hodnotu výroby, z níž pak mohou těžit.
Vítkovice Cylinders, známá jako lahvárna, se zaměřuje na výrobu speciálních vysokotlakých bezešvých ocelových láhví a nádrží. Lahvárna byla vůbec první částí holdingu, kterou Světlík po revoluci koupil. Mladší část impéria Vítkovice Hammering dnes představuje symbol proměny tradičního těžkého průmyslu ve špičkový obor. Firma se zaměřuje na výrobu speciálních materiálů, například titanových slitin pro medicínu nebo niklových slitin pro letectví.
Mohlo by vás zajímat
Inovace jako nutný základ
Příběh Světlíkových společností ukazuje, že jít cestou standardní výroby oceli nemá v Evropě budoucnost. „Cítili jsme sílící konkurenci z Asie. Již před deseti lety jsme proto začali přicházet ke slitinám s vysokou přidanou hodnotou. To nám pomohlo přežít a dostat se na vrchol hi-tech technologie,“ popisuje ředitel společnosti Vítkovice Hammering Oskar Kwarteng. Podle něj musí firmy v oboru neustále inovovat, snižovat náklady a držet krok před konkurencí.
Vysoká kvalita už podle Kwartenga nestačí. To je ve zpracování kovů základ, se kterým se samozřejmě počítá. Konkurenční výhody musí firma hledat jinde – v již zmíněných službách, komunikaci se zákazníky i v tom, jak rychle je schopná zakázky vyřídit. „Když nám v pátek přijede kamion s titanem, přes víkend ho zpracujeme a v pondělí odvážíme hotový materiál. Jiným evropským kovárnám to trvá tři až čtyři týdny,“ popsal Kwarteng jednu z konkurenčních výhod ostravského podniku.
Návrat do kladných čísel
K tvrdým zkouškám životaschopnosti zdejšího byznysu patří i nárůst cen energií po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. Vítkovice Cylinders se v důsledku toho v roce 2023 propadly do ztráty přesahující 32 milionů korun. Nyní podle Světlíka hospodaří s kladnou nulou. Lépe se daří Hammeringu. V roce 2024 tato firma vydělala 25,7 milionu korun a utržila přes půl miliardy.
Neopominutelným základem pro přežití se tak pro průmyslové firmy stává vlastní vývoj. „Můžete mít haly, můžete mít všechno, ale buď jste jen montovna, nebo něco vyvíjíte a máte vlastní know-how. A já jsem příznivec té druhé varianty,“ říká Světlík. I proto se snaží vést osvětu a lákat k metalurgii i mladou generaci. Bez „nové krve“ by totiž nebylo možné know-how v Česku udržet.
