Varšava a pobaltské státy stupňují tlak na Evropskou unii, aby rozšířila miliardový úvěrový program SAFE. Polský rozpočet drtí sedmiprocentní schodek a země potřebuje další zdroje, aby udržela rekordní tempo zbrojení. Česko chce z přidělených 50 miliard korun financovat nejen tanky Leopard, ale také dostavbu dálnice D11. Prezident Petr Pavel přitom varuje, že Praha plní své sliby vůči NATO jen napůl.
Polský ministr financí Andrzej Domański chce, aby Brusel rozšířil nové půjčky v rámci úvěrového programu SAFE. „Budujeme širokou koalici, protože potřebujeme nové peníze, nové zdroje,“ řekl minulý týden na setkání ve Vilniusu. „Naše výdaje na obranu jsou obrovské. Proto potřebujeme více evropské solidarity a nové nástroje,“ uvedl. Tato prosba je naléhavá. Polský rozpočtový deficit totiž loni přesáhl sedm procent HDP.
Polské obavy
SAFE již nabízí 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) v podobě dotovaných půjček na zbraně. Varšava sice získala 43,7 miliardy eur (1,1 bilionu korun), ale potřebuje další. „Musíme udělat vše pro to, abychom udrželi tempo,“ argumentoval Domański.
Konzervativní deník Rzeczpospolita označil SAFE za průlom, ale varoval, že každé euro se stále počítá jako dluh. Obchodní zpravodajský portál wnp.pl řešil účetní úpravy, aby úvěry nenafoukly polský rozpočtový deficit. Vládu Donalda Tuska za to kritizuje polský prezident Karol Nawrocki. V březnu oznámil, že nepodepíše zákon o zavedení půjčkového mechanismu SAFE. Nejvyšší velitel ozbrojených sil trval na tom, že si Polsko musí určit podmínky financování své armády samo.
Litva i Estonsko také zbrojí
Polsko ve zvyšování výdajů na zbrojení podporuje i Litva. Tamní ministerstvo financí minulý měsíc podepsalo s Evropskou investiční bankou úvěr ve výši 300 milionů eur (7,3 miliardy korun), což je první tranše určená pro SAFE.
Také Estonsko souhlasí s vyššími výdaji na zbrojení a s podporou z Bruselu. Strategický dokument tallinnského kancléřství uvádí, že Unie musí „masivně zvýšit kapacitu obranného průmyslu“ a přizpůsobit SAFE rostoucím domácím výdajům.
Estonské ministerstvo financí označilo tento nástroj za ochranný mechanismus proti budoucím problémům s deficitem. Země se také ve výdajích na obranu blíží ke svému vlastnímu pětiprocentnímu cíli.
Riga má problémy
Lotyšsko má ale se splněním požadavku NATO problémy. Veřejnoprávní stanice LSM.lv uvedla, že Lotyšsko potřebuje více než 1,1 miliardy eur (26,8 miliardy korun) do roku 2030, aby splnilo kritéria NATO. Zpráva ministerstva financí varovala, že tohoto cíle nebude možné dosáhnout bez podstatného růstu financování. Riga se obává, že ani úvěry SAFE nemusí stačit pro udržení fiskální disciplíny.
Polsko i Pobaltí se totiž dlouhodobě obávají scénáře, že na jejich území zaútočí Putinovo Rusko. Proto výrazně zvyšují výdaje na obranu.
Mohlo by vás zajímat
Padesát miliard pro Česko
Česká republika může využít z programu SAFE až 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Finanční alokace Česka se zaměřuje na několik priorit. Český premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že peníze budou směřovat na dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky.
Podle dřívějších informací ministerstva obrany mají prostředky směřovat na nákup německých tanků Leopard 2A8 nebo na vozidla Tatra T-815, které spadají do skupiny CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada.
Česká politická scéna je navíc rozdělena kvůli výši rozpočtu na obranu. Prezident Petr Pavel kritizuje českou vládu, že neplní závazky vůči Severoatlantické alianci. Pro letošní rok to je méně než dvě procenta HDP. Pavel navíc upozornil na to, že slíbené obranné kapacity pro NATO plní Česko zhruba z 50 procent.
