Jen několik hodin poté, co Unie odvrátila bankrot Ukrajiny obří půjčkou ve výši 2,2 bilionu korun, se špičky sedmadvacítky sešly na kyperském summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na partnery naléhal, aby Kyjevu sdělili konkrétní datum vstupu. Věří v rok 2027. Zatímco šéfka Komise von der Leyenová neskrývala nadšení, německý kancléř Merz či český premiér Babiš varovali, že cesta do Unie bude mnohem delší a technicky náročnější, než si Kyjev připouští.

Jen několik hodin po schválení obří půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), kterou napadená země odvrátila hrozící bankrot (Česko, Slovensko a Maďarsko za závazky Ukrajiny odmítly ručit z národních rozpočtů), lídři členských zemí Unie začali ve čtvrtek večer jednat na Kypru kromě jiného o ukončení války na Ukrajině a jejího členství v evropském bloku. Jednání se účastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Žádné konkrétní termíny

I když Brusel přístupová jednání chválí, zatím nikdo nestanovil termín případného vstupu Kyjeva do Unie. Většina evropských premiérů a prezidentů naznačuje optimismus a pozitivní názory na členství Ukrajiny v EU, nicméně se snaží mírnit očekávání Kyjeva.

António Costa, Volodymyr Zelenskyj, Ursula von der Leyenová
Šéf Evropské rady António Costa, prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Foto: Evropská komise

Zelenskyj opakovaně tvrdí, že jeho země může do unijních řad vstoupit už v příštím roce. „Velmi si přejeme členství,“ řekl po příletu na Kypr. „Vždycky říkám, že to nezávisí na rozhodnutí Ukrajiny a ukrajinského lidu. Už jsme se rozhodli, že chceme být v EU co nejdříve,“ upřesnil.

Kyjev se už těší

Zelenskyj naléhá na evropské lídry, aby sdělili konkrétní termín, kdy Kyjev rozšíří současnou sedmadvacítku. „Miluji konkrétní věci. Miluji data. Hodně věcí nezávisí jen na předsedovi Costovi a předsedkyni von der Leyenové. Potřebujeme jednomyslnost všech spojenců. Budeme připraveni,“ řekl novinářům.

Ukrajinský prezident argumentuje vzájemným prospěchem. „Unie nám během války pomáhá a hodně nám pomohla. My se nyní podělíme o své znalosti a zkušenosti, abychom posílili Evropu. Všichni chápou, že máme jedinečnou zkušenost. Můžeme otevřít další oblasti přístupových rozhovorů. Myslím, že EU je také připravena nás v tom podpořit,“ tvrdí ukrajinská hlava státu.

Místopředseda ukrajinské vlády Taras Kačka zopakoval, že jeho země může rychle vstoupit do evropských struktur. „Rok 2027 je opravdu dobrý. Alespoň pro uzavření většiny kapitol. A samozřejmě také pro zahájení přípravy smlouvy o přistoupení. Ukrajina usiluje o normální přistoupení k Evropské unii podle schválené metodiky,“ řekl.

Nadšená von der Leyenová

Šéfka Komise Ursula von der Leyenová se těsně před oficiálním zahájením summitu setkala se Zelenským a s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Její následné prohlášení znělo podobně nadšeně. Ocenila významný pokrok, kterého Ukrajina dosáhla na cestě k přístupu do Unie. Vyzvala k okamžitému otevření všech přístupových kapitol (nově jsou uspořádány do šesti klastrů, které sdružují jednotlivé kapitoly).

Francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasil s tím, že Ukrajina potřebuje vědět přesné termíny, jak bude proces přistoupení probíhat. „Je důležité poskytnout Ukrajině a Moldavsku přesný časový harmonogram,“ řekl. Estonská premiérka Kristen Michalová souhlasila. „Zaměřte se na rozšíření o Ukrajinu a Moldavsko,“ naléhala.

Opatrné Německo i Česko

Jiní byli opatrnější. Německý kancléř Friedrich Merz hovořil o přistoupení Ukrajiny diplomaticky. „Jsme zde na krásném ostrově Kypr, abychom s předsednictvím Rady diskutovali o otázkách naší doby. Budeme diskutovat o Ukrajině. Jsem vděčný, že jsme půjčku Evropské unie konečně schválili. Budeme ale také debatovat o konfliktu v Íránu a střednědobém finančním plánu Evropské unie. Musíme probrat mnoho témat,“ uvedl.

Kromě energetiky se Babiš vymezil i proti návrhu unijního rozpočtu na období 2028–2034. Nelíbí se mu hlavně kvůli „dramatickému“ snížení prostředků pro Česko. Zdroj: Hnutí ANO

Český premiér Andrej Babiš poukázal na skutečnost, že země západního Balkánu čekají na vstup už mnoho let. „Pokud západní Balkán musí splnit jednotlivé podmínky, tak to musí splnit i Ukrajina,“ uvedl Babiš s tím, že podobný názor má i většina lídrů EU.

Leden 2027 není technicky možný

Chorvatský premiér Andrej Plenković řekl otevřeně, že Kyjev těžko může počítat s tím, že se od ledna příštího roku stane další členskou zemí. „Podporujeme vstup Ukrajiny. Nemyslím si ale, že je realistické, že se tak stane 1. ledna 2027. Řekl jsem to prezidentu Zelenskému už během své návštěvy Kyjeva,“ zdůraznil.

Podle něj není ani technicky možné celý proces schvalování všech klastrů stihnout během sedmi měsíců. I Chorvatsku trvaly přístupové rozhovory šest let, připomenul.

Mohlo by vás zajímat

Ukrajina podala žádost o členství v roce 2022, několik dní po ruské invazi. Rozhovory zahájila Komise v roce 2024. Zatím ale nikdo z unijních politiků neslíbil Zelenskému, že se vše stihne do roku 2027.