Zelená transformace už není pro Evropu jen ekologickým projektem, ale klíčovým pilířem obrany a bezpečnosti. Ministři zahraničí sedmadvacítky potvrdili strategický obrat. Odklon od fosilních paliv je jedinou cestou, jak se zbavit zranitelnosti vůči Rusku či krizi v Hormuzském průlivu. Unie sází na domácí zdroje, jadernou energii a technologický závod s USA a Čínou, aby zajistila stabilitu a prosperitu kontinentu.
Zelená transformace – odklon od fosilních paliv k čistším zdrojům energie – se začíná v rámci Unie považovat za klíčový nástroj ekonomické stability a geopolitické síly Evropy. Dokládají to závěry úterního summitu Rady pro zahraniční věci, které schválili ministři zahraničí států evropského bloku. Šéfové diplomacií spojili klimatickou agendu s bezpečností, obranou a zahraniční politikou.
Poučení z předešlé energetické krize
Tento posun odráží kombinaci několika faktorů. Závislost na dovážených fosilních palivech, ponaučení z energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a současnou nestabilitu v okolí Hormuzského průlivu. K tomu se přidává rostoucí konkurence v boji o ovládnutí klíčových technologií, které budou definovat budoucnost globální ekonomiky.
„Války na Blízkém východě a na Ukrajině ukazují, jak je důležité diverzifikovat dodávky energetických surovin a snižovat závislost na fosilních palivech,“ uvedla šéfka pro unijní zahraniční politiku Kaja Kallasová.
Bez závislosti na dovozu
Evropa otevřeně hovoří o své strukturální slabosti a silné závislosti na dovážené ropě a plynu. Energetická krize před čtyřmi lety odhalila, jak rychle se energetické suroviny mohou stát geopolitickou zbraní v rukou nepřátelských aktérů. A jak rychle se to promítne do zvýšených nákladů pro domácnosti a podniky s vážnými důsledky pro celou ekonomiku.
Z pohledu Bruselu je nejdůležitější dlouhodobé řešení. Unie vnímá fosilní energie jako strategickou zranitelnost, kterou lze využít k vyvíjení tlaku na Evropu. Proto je cílem postupně snižovat závislost na fosilních palivech a přejít k domácím, čistším zdrojům energie. Jako jsou solární panely nebo větrné turbíny.
Bezpečné jádro
V této souvislosti Rada nezavírá oči ani před jadernou energií. Bruselské instituce ale pro země, které jaderné bloky provozují, požadují diverzifikaci dodávek jaderného paliva a také vysoké environmentální a bezpečnostní standardy.
Pozoruhodným posunem je způsob, jakým Unie nyní hovoří o samotné zelené transformaci. Už to není jen environmentální projekt, ale také průmyslový a technologický závod.
Evropa chce rozvíjet čisté technologie – od obnovitelných zdrojů a skladování energie až po vodíkové systémy. Snaží se také propagovat evropské technologie po celém světě v reakci na rostoucí konkurenci ze strany Spojených států a Číny.
Mohlo by vás zajímat
Konec se závislostí na surovinách
Dalším zásadním úkolem je snížení závislosti na kritických surovinách a křehkých dodavatelských řetězcích. EU tvrdí, že určité vstupy jsou tak strategicky důležité, že jejich nedostatek by mohl podkopat celá odvětví ekonomiky. Seznam kriticky důležitých surovin Brusel pravidelně aktualizuje.
Také Rada vyzvala k urychlenému provádění klíčových iniciativ v rámci zákona o kritických surovinách, akčního plánu RESourceEU a strategie Global Gateway. Cílem není izolace od globálních trhů, ale větší kontrola a flexibilita. Mělo by to zajistit, aby Evropa nebyla závislá na žádném jednotlivém dodavateli nebo regionu.
Ochrana klimatu a bezpečnost
Evropští ministři zahraničí také konstatovali, že boj proti změně klimatu není jen otázkou ochrany planety. Dopady globální změny klimatu vnímají jako faktor, který může eskalovat konflikty a šířit nestabilitu na celém světě – prostřednictvím nedostatku vody a potravin, stoupající hladiny moří a následné migrace ze zranitelných regionů. Evropský blok proto zdůraznil potřebu podporovat odolnost a adaptaci ve zranitelných zemích.
Evropa si klade za cíl zůstat předním aktérem v globální klimatické politice. Nadále podporuje mezinárodní rámce, jako je Pařížská dohoda, a snaží se povzbudit další země k přijetí přísnějších cílů v oblasti snižování emisí.
Česká skepse
Česká společnost je většinově k zeleným technologiím skeptická. Čeští řidiči nemají velký zájem o nákup elektromobilů. Proto ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje po Bruselu, aby se země mohla v rámci snižování emisí vydat cestou používání biopaliv.
„Zjednodušeně řečeno, aby se do těch aut dalo lít něco, co dokáže splnit jednotlivé cíle úspor emisí,“ řekl vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a energetika.
Pro větší rozšíření biopaliv Neděla navrhuje změnu názvu.
„Přijedete k pumpě, vidíte tam napsané něco jako biodiesel. A máte strach to do auta nalít, abyste si nepoškodili motor. Neřeší se to jen v Česku, ale napříč celou Evropou,“ vysvětlil. Státy na jihu Evropy to podle něj marketingově vyřešily tím, že přejmenovali stejný produkt na zero diesel.
Podle dopravního experta a poslance za ANO Martina Kolovratníka pro dosažení cílů snižování skleníkových plynů v dopravě bude zapotřebí preferovat energeticky úspornější varianty. Například v mnohem větší míře využívat pro osobní dopravu železnici.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) zdůraznil, že stát musí zvýšit investice do energetické bezpečnosti a podpořit výstavbu nových elektráren – jaderných, plynových i obnovitelných – a garantovat návratnost investic.
