Pohonné hmoty s přidanou biosložkou řidiči mnohdy odmítají tankovat z obav, že mohou poškodit motory jejich vozů. Odborníci na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a energetika se ale shodli na tom, že tento strach nemá opodstatnění. Některé státy jižní Evropy proto přistupují ke změně názvů paliv na čerpacích stanicích, aby psychologický efekt odrazily.
Prodeje elektromobilů nerostou v tuzemsku tak strmě, jak se předpokládalo. Neumožňují plnit cíle dané Evropskou unií pro snižování uhlíkové stopy. I kvůli stáří vozového parku je proto nutné vydat se cestou biopaliv, říká vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. „Zjednodušeně řečeno, aby se do těch aut dalo lít něco, co dokáže splnit jednotlivé cíle úspor emisí,“ řekl Neděla.
Požaduje proto úpravu evropských pravidel, aby respektovala technologickou neutralitu v rámci jednotlivých zdrojů. „Aby dokázala akceptovat, že pokud mám syntetické palivo, tak je to – když ne stejný, tak alespoň podobný přínos k plnění klimatických cílů,“ dodal.
Spotřeba energie v dopravě stoupá
Doprava je přitom jediné odvětví, kde energetická náročnost roste, zatímco celková spotřeba energie u domácností a průmyslu dlouhodobě klesá. Při započtení spotřeby všech druhů energie pro dopravu, kam spadají fosilní paliva, elektřina i vodík, tento segment spálí ročně 85 TWh energie. Podle dopravního experta a poslance za ANO Martina Kolovratníka pro dosažení cílů snižování skleníkových plynů bude zapotřebí preferovat energeticky úspornější varianty. „Jediná šance je, že tu dopravu jako takovou přeskládáme,“ říká s poukazem na parametr měrné přepravní spotřeby energie.
„Když si porovnáte naftové auto, kterým jsem na konferenci přijel, tak kdybych jel z Pardubic vlakem, přepočteno na osobu železnice spotřebuje v průměru 12 % toho co auto,“ dodal s tím, že přechod od individuální k veřejné dopravě je velké politické téma. Jedním dechem ale doplnil, že kapacita železniční sítě je už nyní na hranici možností. „Za posledních deset let šlo do Správy železnic asi 500 miliard korun. Jsou to ohromné peníze, ale na té síti to není vidět. Nepostavili jsme skoro ani kilometr nové trati,“ doplnil.
Záměr také může podle něj narazit na pohodlnost Čechů. Ani v roce 2022, kdy litr benzínu stál 47 korun, nepřiměl české spotřebitele, aby výrazně šetřili na nákupu pohonných hmot.
Nechuť řidičů má překonat jiné pojmenování
Jako zásadní téma pro větší rozšíření biopaliv René Neděla považuje překonat nechuť spotřebitelů paliva s biosložkou tankovat. „Přijedete k pumpě, vidíte tam napsané něco jako biodiesel, a máte strach to do toho nalít, abyste si nepoškodili motor. Neřeší se to jen v Česku, ale napříč celou Evropou,“ vysvětluje. Státy na jihu Evropy to podle něj marketingově vyřešily tak, že přejmenovali stejný produkt na zero diesel.
Profesor Jan Macek z Centra udržitelné mobility ČVUT však uklidňuje, že se není čeho bát. U naftových motorů žádné problémy nehrozí, u benzínových pak může být problém se stabilitou při dlouhodobějším skladování. „Je třeba říct, že už první republika jezdila na dynalkohol, což bylo domácí palivo, z velké části bioethanol z brambor. Zbytek tvořil benzén, který se získával jako odpadní produkt v plynárnách. Ale v zimě s tím problémy byly, protože ethanol je hygroskopický a když nasaje z ovzduší příliš mnoho vody, tak se ta směs rozdělí,“ zabrousil do historie.
Pokročilá biopaliva pak paradoxně mohou být pro motory prospěšnější než pohonné hmoty bez biosložky. „U motorové nafty, když do nádrže nalijete HVO, uděláte pro motor to nejlepší, co můžete. Problém je ale cena,“ uzavřel Neděla.
V první části konference vystoupil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zdůraznil nutnost investic do energetické bezpečnosti. Šéf petrolejářské společnosti Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk připomněl, že ani ve výrobě hlavních petrochemických produktů není Evropa plně soběstačná, což ukázal příklad války na Ukrajině i konflikt na Blízkém východě.
Podle obchodního ředitele Veolie Energie ČR Jakuba Toboly získá stát, který má zajištěné vlastní energetické zdroje a energetickou bezpečnost konkurenční výhodu.
