Polský generální štáb spustil bezpečnostní operaci, která v rámci NATO nemá obdoby, a nekompromisně uzavřel brány svých jednotek vozidlům z Číny. Varšava tímto krokem reaguje na děsivou rychlost, s jakou moderní autoprůmysl integruje digitální systémy schopné skrytého sběru dat. Ekonomický deník se v této souvislosti dotázal také české armády a ministerstva obrany, zda plánují podobnou ochranu strategických objektů.
Zatímco Polsko i české rafinerie polského ORLEN Unipetrol už čínské technologie vykazují za brány, české úřady k tématu zatím mlčí.
Digitální oči čínské produkce pod drobnohledem
Náčelník Generálního štábu polské armády generál Wiesław Kukuła rozhodl o zákazu vjezdu vozidel vyrobených v Čínské lidové republice do vojenských objektů s jediným cílem – eliminovat riziko zneužití dat. Moderní vozy dnes totiž můžou fungovat jako komplexní špionážní platformy. Armáda vidí zásadní hrozbu v neustálé integraci digitálních systémů, které mohou nekontrolovaně získávat, ukládat a následně vysílat informace o dění v chráněných zónách.
Náměstek ministra obrany Paweł Bejda v reakci na interpelaci poslance Przemysława Wiplera podrobně vysvětlil, že hlavním kritériem není jen logo na kapotě. Rozhodující je vybavení vozu pokročilými komunikačními systémy a senzory, které dokážou v reálném čase shromažďovat geolokační údaje, obraz i zvuk. Polské ministerstvo obrany považuje přítomnost takových technologií v blízkosti kritické infrastruktury za bezpečnostní hazard. Vyžaduje to preventivní regulace v souladu s praxí nejvyspělejších států NATO.
Past i na evropské značky s čínským původem
Debata v polském parlamentu však odhalila i stinnou stránku globalizace a technologické provázanosti. Poslanec Wipler upozornil, že čínskou elektroniku využívá drtivá většina západních automobilek. Podle polských pravidel se tak omezení paradoxně dotknou i čistě evropských značek, které své elektrické modely montují v Číně nebo obsahují z velké části v Číně vyráběné technologie – příkladem jsou Dacia Spring nebo Cupra Tavascan.
Ministerstvo obrany na tyto námitky reaguje tím, že ochrana infrastruktury musí mít přednost před obchodními zájmy. Omezení dopadají na všechna vozidla, která disponují systémy pro záznam polohy, obrazu nebo zvuku. Pokud chce řidič s takovým vozem vjet do areálu, musí tyto funkce prokazatelně vypnout. Mluvčí generálního štábu plukovník Marek Pietrzak k tomu dodal, že armáda situaci řeší i technicky – například stavbou vysokých neprůhledných plotů kolem parkovišť, aby senzory aut nemohly snímat citlivou techniku a vnitřní uspořádání objektů. Armáda tak fakticky vytváří kolem svých tajemství digitální i fyzickou bariéru.
Systém propustek jako filtr špionáže
Polské úřady zdůrazňují, že vjezd do vojenského objektu není automatické právo, ale výsada. Paweł Bejda připomněl, že rozhodnutí o vydání vjezdové propustky plně náleží organizátorovi systému ochrany daného objektu. Role strážného na bráně tak nespočívá v technické lustraci vozu, ale v kontrole platných dokumentů. Pokud vozidlo nesplňuje bezpečnostní standardy nebo pochází z rizikového regionu, organizátor má plné právo vjezd zamítnout.
Polská Služba vojenské kontrarozvědky (SKW) tyto otázky dlouhodobě analyzuje a její doporučení vedla k současným restrikcím. Podle polského ministerstva obrany je tento proces nezbytnou součástí adaptace na měnící se technologické prostředí, kde i civilní automobil může sloužit jako nástroj k mapování kritické infrastruktury státu.
Unipetrol hrozbu vyřešil striktní stopkou
Zatímco státní aparát v Česku tepve analyzuje rizika, soukromý sektor s odpovědností za kritickou infrastrukturu už jedná. Skupina ORLEN Unipetrol zakázala vjezd vozidel čínských značek do svých rafinérií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Bezpečnostní experti ORLENu vyhodnotili čínské vozy jako „počítače na kolech“, které představují špionážní riziko pro energetickou bezpečnost země. Zákaz se přitom týká nejen zaměstnanců a dodavatelů, ale bez výjimky každého návštěvníka s čínským vozem. ORLEN tímto krokem předběhl státní složky a jasně definoval čínské technologie jako hrozbu, kterou není radno podceňovat.
Mohlo by vás zajímat
České ministerstvo obrany zatím neodpovědělo
Ekonomický deník se pokusil zjistit, zda Armáda ČR a ministerstvo obrany plánují následovat polský příklad a vybudovat podobnou bariéru proti špionáži. Redakce zaslala konkrétní dotazy ministerstvu i Generálnímu štábu, ty však doteď neodpověděly. Mlčení úřadů v takto citlivé otázce vyvolává pochybnosti o tom, zda má český stát situaci pod kontrolou a zda vůbec disponuje strategií pro čelení těmto moderním hrozbám.
Když redakce odpovědi urgovala, z neoficiálních kanálů uvnitř resortů zaznělo, že v České republice brání podobným plošným restrikcím složitá legislativa. Zatímco polská armáda se opírá o preventivní pravidla ochrany objektů a české rafinérie o vnitřní bezpečnostní řády, české ministerstvo obrany zřejmě stále hledá právní cestu, jak se s čínskou hrozbou vjezdu „špionážních“ aut vypořádat. Do té doby zůstávají české vojenské areály potenciálně zranitelné vůči technologiím, které naši sousedé již dávno vykázali za brány.
