Maďarští voliči v neděli rozhodnou. Setrvá v čele země premiér Viktor Orbán, nebo jej po čtrnácti letech vystřídá jeho někdejší spolupracovník, následně ostrý kritik a nyní hlavní vyzyvatel Péter Magyar? Volby v Maďarsku sleduje s napětím celý svět.

Ve hře jsou důsledky dalece přesahující Panonskou nížinu, včetně budoucích vztahů Budapešti s Bruselem, kde je Orbán dlouhodobě vnímán jako černá ovce. Důvodem je nejen jeho kontroverzní domácí politika, ale i vřelé vazby na Moskvu navzdory ruské agresi na Ukrajině. Orbán navíc soustavně blokuje protiruské sankce i klíčovou unijní finanční pomoc pro Kyjev.

Poprvé není jednoznačným favoritem

Dvaašedesátiletý Orbán se uchází o páté funkční období v řadě, tentokrát však poprvé není považován za jednoznačného favorita a nezávislé průzkumy naznačují, že by mohl prohrát. Během uplynulých let dokázal natolik přeměnit státní správu a přizpůsobit si volební systém, že se jeho moc zdá být neotřesitelná.

Podle skeptičtějších pozorovatelů by tak k definitivnímu odstavení hegemona nemusel stačit ani rostoucí náskok Magyarovy opoziční strany Tisza. Orbán totiž Maďarsko s necelými deseti miliony obyvatel postupně přeměnil v unikátní příklad takzvané neliberální demokracie, kde je politická změna nesmírně obtížná.

Blízko k Trumpovi i Putinovi

maďarský premiér Viktor Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán v Evropském parlamentu. Foto: Evropský parlament

Maďarské volby jsou bedlivě sledovány po celém světě, protože Orbán získal v globálním měřítku nepřiměřený význam, jak upozornil politolog Jacques Rupnik. Mnoho krajně pravicových hnutí považuje maďarského premiéra za svůj vzor.

Orbán udržuje úzké vztahy s Donaldem Trumpem, který k němu před volbami vyslal viceprezidenta J. D. Vance, i s Vladimirem Putinem či Benjaminem Netanjahuem. Na druhé straně si však vysloužil hlubokou nedůvěru Evropské unie, jejíž zahraniční politiku opakovaně ochromoval svými vety.

Podle komentátorů se Orbán stal faktickým vůdcem populistické kontrarevoluce, která ukázala, že pád Berlínské zdi nebyl koncem dějin a že neliberální alternativa může v Evropě vítězit.

Magyar slibuje reformy a lepší vztahy s Bruselem

Manažerka a diplomatka Anita Orbán pózuje s předsedou opoziční strany TISZA Péterem Magyarem. Foto: TISZA

Pětačtyřicetiletý Péter Magyar vstoupil do povědomí veřejnosti teprve před dvěma lety demonstrativním rozchodem s vládní stranou. Během krátké doby přetavil nespokojenost krajanů v podporu pro stranu Tisza, která nyní otřásá dominancí Fideszu.

Magyar slibuje reformy směřující k nápravě vztahů s Bruselem. Ten kvůli korupci zmrazil Budapešti miliardy eur, což drasticky poznamenalo stav ekonomiky. Infrastruktura se rozpadá, zdravotnictví nefunguje a drahota zdecimovala střední třídu, za což mají voliči vystavit Orbánovi účet.

Premiér se sice prezentuje jako bezpečná volba v nebezpečném světě, ale tváří v tvář hospodářské stagnaci tento argument u mnoha lidí ztrácí dřívější váhu.

Mohlo by vás zajímat

Aura nedotknutelnosti prolomena

Podle politologů byla v maďarské společnosti prolomena psychologická bariéra a aura nedotknutelnosti Fideszu začala slábnout. Zatímco nezávislé průzkumy předpovídají vítězství opozice, provládní instituce slibují triumf vládní koalice. Analytici očekávají rekordní volební účast kolem 80 procent.

Závěr kampaně poznamenala záplava obvinění, podezření z pokusů tajných služeb o diskreditaci Tiszy i uniklé nahrávky odhalující vazby na Moskvu. Porazí Orbána nakonec jeho vlastní člověk? Zda případné vítězství změní celý systém, nebo jen vládu, odpoví voliči už v neděli. Na výběr mají jen z pěti stran, protože menší uskupení odstoupila, aby zvýšila šance na změnu.