S denním zpožděním rozdalo velikonoční nadílku také ministerstvo průmyslu a obchodu. V poslední, třetí soutěži na podporu stavby moderních teplárenských zdrojů uspělo všech 67 zájemců, kteří splnili podmínky soutěže. Mezi úspěšnými žadateli se nachází ČEZ, Veolia Energie, E.ON, Sev.en a další energetické podniky.
Jak vyplývá z oznámení na webu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), na rozdíl od minulých soutěží nepřevýšil zájem nabídku. Ministerstvo v posledním kole nabízelo podporu pro moderní teplárenské zdroje o elektrickém výkonu až 910,5 megawattu. Uchazeči přihlásili projekty v rozsahu 582 megawattů. Dostalo se tak na všechny přihlášené s jednou výjimkou. Firma UCED Energo byla ze soutěže vyřazena kvůli nedoložené bankovní záruce.
Největší projekt? Teplárna Trmice
Kdo tedy uspěl? Početně mezi úspěšnými žadateli převažují menší zdroje. Typicky se jedná o kogenerační jednotky na zemní plyn o elektrickém výkonu od jednoho do deseti megawattů. Mezi 67 úspěšnými žadateli je pouze jedna velká teplárna o výkonu přes 100 megawattů. Jedná se o záměr Skupiny ČEZ v Teplárně Trmice u Ústí nad Labem o elektrickém výkonu 183 megawattů.
Pět největších podpořených projektů
| společnost | poznámka | elektrický výkon | termín dokončení |
| ČEZ Teplárenská | Trmice u Ústí n.L. | 183 MW | 12/2030 |
| Energetika Třinec | Třinecké železárny | 62 MW | 12/2030 |
| Teplárna Zlín | skupina Sev.en | 51 MW | 12/2030 |
| Teplárna Otrokovice | 3 různé projekty | 47 MW | 11/2029 |
| Sev.en Zeta | teplárna Kladno | 39 MW | 12/2030 |
Mezi další úspěšné zájemce patří skupina Sev.en Česká energie s projekty v Kladně a Zlíně. Stejné záměry předložila už v předchozím kole, tam však neuspěla kvůli převisu zájemců a vyšší požadované výši podpory. Uspěla také Teplárna Otrokovice s třemi různými záměry v rozsahu 47 MW; ta se předchozích kol soutěže na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla neúčastnila. Podpora má podobu garantované výkupní ceny elektřiny po dobu až 3300 hodin za rok.
Jak dopadla minulá kola
Vyhodnocení nabídek v první soutěži na podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) zveřejnilo MPO v listopadu 2024. Uspělo tehdy 37 plánovaných zdrojů energie o celkovém výkonu 1280 MW. Mezi největší podpořené projekty patřily paroplynový zdroj v Elektrárnách Opatovice (390 MW) a první etapa paroplynové elektrárny Energotrans v Mělníku (280 MW).
Oznámení výsledku druhého kola následovalo loni v září. Uspělo celkem 48 projektů, na další zájemce se nedostalo. Velkou část nabízené kapacity zabrala druhá etapa paroplynového zdroje v Elektrárně Mělník o elektrickém výkonu 650 MW. Druhý největší záměr předložila Plzeňská teplárenská, která získala podporu na 200MW zdroj na zemní plyn a biomasu.
„Z celkové kapacity 3000 MW určené pro podporu zdrojů KVET bylo ve všech aukčních kolech vysoutěženo 158 projektů o souhrnném výkonu 2759 MW. Deset největších projektů přitom představuje instalovaný výkon přibližně 2100 MW. Podle našich analýz je pro využití kogeneračních jednotek vhodných 148 projektů s celkovým instalovaným výkonem 659 MW,“ řekl k výsledku aukce František Čech, výkonný ředitel společnosti Tedom pro Českou republiku a Slovensko.

Trable s výběrem dodavatele
Úspěch v soutěži ještě neznamená, že teplárna má vyhráno. Jak Ekonomický deník informoval, několik soutěží na výběr dodavatele stavby nové plynové teplárny skončilo neúspěchem. Žádný zájemce totiž nepodal nabídku. V jiných případech bylo zájemců málo, jedno či dvě konsorcia. Také cena bývá poměrně vysoká. Například Energotrans ze skupiny ČEZ zaplatí jen za první etapu paroplynového zdroje v Mělníku 13,3 miliardy korun.
Jednodušší je situace u menších teplárenských zdrojů. Česko je evropskou velmocí ve výrobě kogeneračních jednotek. Ve velkém je vyrábějí podniky Tedom a Gentec CHP. „Dodací doba motoru s generátorem, tedy kogeneračních jednotek, je v řádu nižších desítek týdnů, zatímco u plynových turbín se typicky bavíme o jednotkách let,“ zmínil v rozhovoru pro Ekonomický deník generální ředitel společnosti TEDOM Ladislav Zeman.
