Vědci bili po skoro celé 20. století na poplach, že naší planetě hrozí přelidnění a nevyhnutelný pád do chudoby. Teď se pomalu trend obrací. Místo přelidnění totiž roste pravděpodobnost scénáře vylidnění planety. Úplně k tomu stačí, když budou pokračovat současné demografické trendy v Evropě, Asii i Americe.
Pro příklad nemusíme jít daleko. Jak v minulém týdnu uvedl Český statistický úřad, počet narozených dětí loni klesl na 77 636. To představuje nejnižší hodnotu od 1785, kdy úřady začaly porody evidovat. Ještě mezi lety 2015 a 2021 se počet narozených dětí v Česku pohyboval nad hranicí 110 tisíc. Jenže v posledních letech nastal sešup dolů.
Zhoršení během pěti let
Neméně důležitým ukazatelem je zde úhrnná míra plodnosti. Pro udržení stabilní populace je zapotřebí držet poměr zhruba 2,1 dítěte na jednu ženu. Česko bylo ještě v roce 2020 na hodnotě 1,7, což byl na evropské poměry nadprůměrný výsledek. Jenže hodnota se podle čerstvých čísel statistiků loni propadla na 1,28. Stručně řečeno: Tempo vymírání české populace zrychluje.
„Kromě výrazného poklesu plodnosti stojí za úbytkem narozených v posledních letech částečně i věková skladba současných rodiček, mezi které patří i ženy ze slabých populačních ročníků narozených ve druhé polovině 90. let a na začátku nultých let nového století,“ vysvětluje nepříznivý trend vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.
Růst jen díky migraci
Počet obyvatel České republiky se zvyšuje už jen díky přistěhovalectví. Podle údaje ČSÚ přirozený úbytek, tedy rozdíl mezi narozenými a zemřelými, loni dosáhl téměř 36 tisíc lidí. Kladné saldo migrace nicméně Česku přihrálo nových 42 tisíc obyvatel. „Největší část salda migrace připadla na občany Ukrajiny, Slovenska a Filipín,“ dodal k tomu statistický úřad.
Česko není v tomto ohledu nijak výjimečné, i když propad plodnosti u nás patří k nejvýraznějším na světě. Realita je taková, že pokles porodnosti a plodnosti hlásí skoro všechny vyspělé země – s výjimkou Izraele. Do skupiny států mířících do demografické krize se již zařadily i nepříliš bohaté země. Namátkou třeba Kuba, Kolumbie, Thajsko a Írán. Následující tabulka shrnuje příklady pěti evropských, pěti asijských a pěti amerických zemí, jejichž demografický sešup patří k těm nejhorším.
Vývoj úhrnné míry plodnosti ve vybraných zemích
| země | 2015 | 2020 | 2025 |
| Česko | 1,57 | 1,71 | 1,28 |
| Polsko | 1,29 | 1,39 | 1,08 |
| Rumunsko | 1,61 | 1,80 | 1,35 |
| Švédsko | 1,85 | 1,66 | 1,42 |
| Velká Británie | 1,80 | 1,56 | 1,39 |
| Čína | 1,57 | 1,30 | 0,93 |
| Írán | 2,16 | 1,65 | 1,44 (r. 2024) |
| Japonsko | 1,45 | 1,33 | 1,12 |
| Thajsko | 1,45 | 1,18 | 0,87 |
| Turecko | 2,16 | 1,77 | 1,39 |
| Kanada | 1,60 | 1,41 | 1,27 |
| USA | 1,84 | 1,64 | 1,58 |
| Brazílie | 1,72 | 1,57 | 1,50 |
| Chile | 1,86 | 1,30 | 1,03 (r. 2024) |
| Kolumbie | 1,74 | 1,53 | 1,01 |
Čínský sešup: -3,4 miliony lidí za rok
Přibývá také počet zemí, které vykazují pokles počtu obyvatel. Ne všude totiž negativní bilanci mezi narozenými a zemřelými vyrovnávají přistěhovalci jako v Česku. Tak například v Číně během loňského roku ubylo 3,4 milionu lidí, což je nejhorší výsledek od hladomoru v roce 1961 za éry diktátora Mao Ce-tunga. Současný čínský vládnoucí režim zkouší vše možné, aby negativní trend zvrátil. Jenže finanční příspěvky, daňové úlevy ani jiné státní zásahy zatím nefungují, porodnost v zemi dál klesá.
Dlouhodobější demografický pokles vykazuje Japonsko, kde od roku 2020 ubylo okolo tří milionů lidí. Jižní Korea drží smutné prvenství, úroveň plodnosti zde klesla až na hodnotu okolo 0,8 dítěte na jednu ženu. Pokles počtu obyvatel vykazuje také prakticky celá východní a jihovýchodní Evropa, kde klesající porodnost často doprovází negativní saldo migrace. Příkladem může být Bulharsko, které ještě v roce 2000 mělo osm milionů obyvatel. Loni už to bylo jen okolo 6,4 milionu lidí.
Afrika, Izrael a laboratorní myšky
Kritik by dodal: Ha, a co Afrika? Subsaharská Afrika je dnes jedinou částí světa, která dál míří k přelidnění. Většina zemí vykazuje úhrnnou míru plodnosti od 4 do 5 dětí na ženu. To fakticky znamená, že se počet obyvatel země během jedné generace zdvojnásobí. Jiná už je situace na severu kontinentu. V Tunisku se ukazatel plodnosti během posledních deseti let propadl z 2,4 na 1,45. Pod hodnotu 2 předloni kleslo také Maroko. Počet narozených dětí klesá také v Alžírsku a v Egyptu.
Pozoruhodnou anomálii představuje Izrael s průměrným počtem 2,85 dětí na jednu ženu. Může to souviset se silnou náboženskou vírou, ale také s všudypřítomným pocitem ohrožení. Někomu se zde možná vybaví pokus biologa Johna Calhouna, který postavil „myší ráj.“ Ideální svět pro laboratorní myši bez nemocí a predátorů, zato však s hojným přísunem potravy. Myši se zde v první fázi přemnožily, později však ztratily zájem o páření a začaly vymírat. Čeká lidstvo stejný osud?
