Íránské bezpilotní letouny v pátek zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí. Na místě vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení. Británie chce v regionu nasadit svůj protivzdušný systém, který by ochránil britské a kuvajtské zájmy.
Ve Spojených arabských emirátech muselo plynárenské zařízení kvůli dopadům trosek pozastavit provoz a úřady tam také hlásí 12 zraněných, napsaly tiskové agentury a média.
Poplach v pátek podle webu Al-Džazíra zazněl ve Spojených arabských emirátech nebo Bahrajnu a protivzdušná obrana Saúdské Arábie zachytila šest bezpilotních letounů. Úlomky sestřeleného projektilu způsobily požár v plynárenském zařízení Habšan, jede o významný areál na zpracování plynu.
Desítky sestřelených dronů
Provoz tam byl pozastaven a na místě jsou hasiči. Úřady nehlásí žádné zraněné, dodal server s tím, že protivzdušná obrana země jen za dnešek sestřelila 18 raket, čtyři řízené střely a 47 dronů vypuštěných z Íránu. Dvanáct lidí nedaleko Abú Zabí pak zranily padající části zničené rakety, napsala agentura Reuters.
O útoku na kuvajtskou rafinerii informovala podle agentury AP státní společnost Kuwait Petroleum, podle níž nejsou žádní zranění. Hasiči se tam snaží oheň dostat pod kontrolu.
Britský premiér Keir Starmer útok na rafinérii podle Reuters odsoudil. Oznámil, že jeho země v Kuvajtu nasadí protivzdušný systém Rapid Sentry. Íránský útok také způsobil značné škody na částech kuvajtského odsolovacího zařízení, kde zasahují pohotovostní a technické týmy, aby zajistily provoz a bezpečnost areálu.
Opakované útoky na rafinérie
Kuvajt provozuje tři ropné rafinérie. Mína al-Ahmadí, která leží na břehu Perského zálivu na jihovýchodě země, se za poslední dva týdny stala terčem útoků třikrát. Rafinerie jsou pro kuvajtskou produkci ropy klíčové, protože bez nich by ropné vrty musely být uzavřeny. Opětovné zprovoznění rafinerií je z bezpečnostních důvodů velmi časově náročné. Vrty by zůstaly z velké části neaktivní, dokud by rafinerie nebyly znovu v provozu, dodala AP.
Izrael a USA zahájily 28. února válku proti Íránu, který v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu i na ropnou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Transport ropných produktů z Perského zálivu k zákazníkům je nyní omezen kvůli faktické íránské blokádě klíčového Hormuzského průlivu.
