Kdo první postaví ve střední Evropě novou jadernou elektrárnu? Maďaři s Rusy, Poláci s Američany, nebo Češi s korejským dodavatelem? Na první pohled vede Maďarsko, jehož projekt však může selhat kvůli sázce na toxického partnera. Významný posun se teď podařil Polákům, kteří odstartovali stavební řízení.
Státem vlastněná společnost Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) v tomto týdnu požádala o stavební povolení pro první polskou jadernou elektrárnu. Zařízení se třemi 1250megawattovými reaktory vyroste na severu země na území obce Choczewo. „Celá dokumentace má více než 40 tisíc stran. Na jejím zpracování se podílelo více než 200 odborníků, především z oblastí jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,“ uvedl PEJ na svém webu.
Politický obchod s USA
PEJ očekává udělení stavebního povolení do 24 měsíců od podání žádosti. Pokud nenastanou komplikace, tak chce začít s výstavbou v posledním čtvrtletí roku 2028. Konkrétně prvním betonováním. Plán zní, že první reaktor zahájí komerční provoz v roce 2036, druhý o rok později a třetí v roce 2038. Ještě před dvěma lety přitom polská vláda hovořila o spuštění prvního bloku v roce 2033.
Dodavatelem jaderné elektrárny je konsorcium amerických společností Westinghouse a Bechtel. První z nich dodá reaktory typu AP1000, druhá má na starosti stavební práce. Tento projekt je výsledkem mezivládní dohody mezi Polskem a Spojenými státy. Jeho cílem je podpořit ekonomické a politické vazby mezi oběma státy. Naopak na cenu se moc nehledělo, jak upozorňují kritici zvoleného řešení.
Tahanice o územní rozhodnutí
Česká republika na první pohled lehce zaostává. Státem ovládaná společnost Elektrárna Dukovany II zatím žádost o stavební povolení nepodala. Tedy aspoň ne to zásadní. Dopravní a energetický stavební úřad na konci března schválil dva průzkumné vrty. Jejich cílem je ověřit seismologické a tektonické podmínky ve zvolené lokalitě. Nejvyšší správní soud ve středu potvrdil platnost územního rozhodnutí, které napadli ekologický spolek Děti Země a také spekulant schovaný za firmou ESHG.
Časový harmonogram dohodnutý mezi investorem a dodavatelem, tedy korejskou společností KHNP, počítá se zahájením výstavby – prvním betonováním – v létě roku 2030. Tedy až necelé dva roky později než v polském Choczewu. Pak má výstavba nabrat vyšší tempo. V roce 2036 má zahájit provoz první a v roce 2038 druhý blok nových Dukovan. Soutěž, zda první nový reaktor spustí dříve Češi nebo Poláci tak bude napínavý až do samého konce.
Kšefty s Putinem
Do třetice tu jsou ještě Maďaři. Ti v únoru slavnostně odstartovali výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Jako první přišla na řadu třímetrová železobetonová základová deska reaktoru. Právě „první betonování“ je obecně považováno za reálný start výstavby nového jaderného bloku, jak upozornila maďarská společnost Paks II ze skupiny MVM. Termín dokončení dvou nových bloků je poněkud nejistý.
Generálním dodavatelem stavby se na základě mezivládní dohody, kterou v lednu 2014 podepsal ruský prezident Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, stal koncern Rosatom. Každopádně bude zajímavé sledovat, zda bude v tomto kontroverzním projektu chtít pokračovat také nová maďarská vláda. Podle průzkumů totiž k vítězství ve volbách vypsaných na 12. dubna míří opoziční strana TISZA. Její lídři jsou na rozdíl od Orbána a jeho kabinetu ke spolupráci s Rusy skeptičtí.
