Polská vláda sníží sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Oznámil to premiér Donald Tusk. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny pro paliva. Polsko se tak podobně jako další země snaží zmírnit dopady války na Blízkém východě na ceny paliv.

Vláda podle premiéra Tuska také případně podnikne kroky, aby zabránila zahraničním řidičům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Dodal, že případná opatření musejí splňovat právní požadavky. Polsko proto analyzuje i opatření zavedená na Slovensku, uvádí agentura Reuters.

Polský premiér také oznámil, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí Andrzej Domański už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky.

Tankování pohonných hmot se i Čechům stále více prodražuje. Ilustrační foto: Pixabay

Zatím se jen sledují marže

Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Podle údajů společnosti CCS se průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku dostala na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku. Jen za poslední týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 2,40 Kč na průměrných 41,44 korun za litr. Nafta vyskočila o 4,75 Kč v průměru na 47,90 za litr.

U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila 50 korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty překročí právě hranici 50 korun.

Ministerstvo financí ale v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nevzrostly nad úroveň v sousedních zemích.

Pokračující zdražování však předpokládají analytici. Nafta například podle Petra Lajska z Purple Trading v Česku zdražuje nejrychleji v EU. „Příčinou je oblíbenost nafty jako paliva – v ČR na ni jezdí přes 70 procent vozů a jedná se o hlavní palivo pro dopravce. U nafty je navíc EU i ČR závislé na dovozu ze zahraničí – lokální rafinérie nedokáží uspokojit veškerou poptávku. Jedna země za druhou navíc zakazuje export pohonných hmot, současná situace tak již připomíná energetickou krizi. Nafta je navíc poptávána i na topné účely,“ popsal Lajsek.

Mohlo by vás zajímat

Slovensko zdraží naftu, ale ne Slovákům

Slovensko od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou. Místo nynějších 1,826 eura (44,62 korun) za litr stoupne na 2,012 eura (49,17 Kč). Ministerstvo financí to uvedlo v nové vyhlášce.

Dvojí ceny nafty zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování paliva zahraničními řidiči. Kritizuje to mimo jiné Evropská komise. Slovenský antimonopolní úřad ve svém stanovisku adresovaném vládě upozornil, že dvojí ceny a další opatření vlády při prodeji nafty mohou z dlouhodobého hlediska vést k vyšším cenám pohonných hmot.

Levnější nafta na Slovensku způsobila, že ji začali vykupovat hlavně polští motoristé. Ještě před zavedením dvojích cen, které podle Komise odporují unijnímu právu a jsou diskriminační, Slovensko minulý týden zavedlo objemové a finanční limity při tankování nafty až na výjimky pro řidiče všech vozidel.

Maďarsko v roce 2022 po zdražení pohonných hmot kvůli válce na Ukrajině začalo regulovat ceny paliv. Po skončení regulace ale ceny benzinu v Maďarsku podle antimonopolního úřadu stouply a od té doby byly nad úrovní okolních zemích a také Německa.