Z práce do obýváku a zpět k dětem. Právě tak by se dal shrnout jeden z trendů posledních let, který má překvapivý dopad i na demografii. Mezinárodní studie německého institutu Ifo a Stanfordovy univerzity ukazuje, že práce z domova neovlivňuje jen pracovní režim, ale i rozhodování o tom, kolik mít dětí.
Domácnosti, kde oba partneři pracují z domova alespoň jeden den v týdnu, mají v průměru o 14 procent vyšší porodnost než domácnosti bez této možnosti. V přepočtu to znamená, že část žen má během života o jedno dítě více než srovnatelné skupiny bez práce na dálku.
Flexibilita jako klíč k vyšší porodnosti
Efekt práce z domova se podle autorů studie neprojevuje jen u již narozených dětí, ale i u plánování rodiny. Lidé, kteří mají možnost pracovat z domova, častěji uvažují o větší rodině a zároveň své plány častěji naplňují.
Pro rodiče je přitom bez této flexibility každodenní logistika často velmi složitá. Vyzvedávání dětí ze školky nebo školy, odvozy na kroužky, řešení náhlých nemocí nebo návštěvy lékaře – to vše se s pevnou pracovní dobou jen obtížně skládá. Právě tyto praktické překážky pak mohou hrát roli v rozhodování, zda si rodina troufne na další dítě.
Vyzvednutí ze školky či lékař
Typické situace, které flexibilita řeší, jsou podle autorů studie banální, ale zásadní: vyzvednutí dítěte ze školy, návštěva lékaře, řešení nemoci nebo třeba přítomnost doma kvůli opravám. Právě tyto každodenní překážky často rozhodují o tom, zda si rodina troufne na další dítě.
Efekt je přitom nejsilnější ve chvíli, kdy tuto flexibilitu mají oba partneři. „Efekt je největší, když z domova pracují oba partneři. Týká se to jak počtu již narozených dětí, tak počtu dětí plánovaných,“ uvádí výzkumník Mathias Dolls z institutu Ifo.
Studie vychází z rozsáhlého dotazníkového šetření ve 38 zemích a zaměřuje se na populaci ve věku 20 až 45 let. Sleduje jak skutečnou porodnost v letech 2023 až 2025, tak i plány do budoucna a celkovou očekávanou velikost rodiny.
Jeden den home office stačí
Zásadní zjištění studie je, že nejde o to, kolik dní lidé pracují z domova. Klíčové je, že tuto možnost vůbec mají. Už jeden den týdně dokáže výrazně změnit fungování domácnosti. Práce z domova totiž podle výzkumníků snižuje takzvané „koordinační náklady“ rodinného života. Jinými slovy, usnadňuje sladění práce a péče o děti.
„Naše výsledky naznačují, že širší dostupnost práce z domova zvyšuje počet dětí, pravděpodobně proto, že snižuje časovou i organizační náročnost sladění pracovního a rodinného života,“ říká Dolls. Typické situace, které flexibilita řeší, jsou podle autorů studie banální, ale zásadní: vyzvednutí dítěte ze školy, návštěva lékaře, řešení nemoci nebo třeba přítomnost doma kvůli opravám. Právě tyto každodenní překážky často rozhodují o tom, zda si rodina troufne na další dítě.
Mohlo by vás zajímat
Největší dopad v USA, ale trend je globální
Nejsilnější efekt se ukázal ve Spojených státech. Pokud oba partneři pracují z domova alespoň jeden den týdně, je počet dětí na jednu ženu o 18 procent vyšší než u párů bez home office. Celkově pak studie odhaduje, že když oba partneři využívají práci z domova, celoživotní porodnost roste přibližně o 0,32 dítěte na ženu. To je v demografickém měřítku významný rozdíl.
Zároveň platí, že vyšší porodnost se projevuje jak u skutečně narozených dětí, tak u plánů do budoucna. Lidé s flexibilnější prací nejen více dětí mají, ale také je častěji plánují.
Home office jako levnější alternativa k drahým opatřením
Z pohledu ekonomiky je zajímavé i srovnání s tradičními prorodinnými politikami. Řada států investuje miliardy do podpory porodnosti, například do školek, rodičovských příspěvků nebo daňových úlev. Studie ale naznačuje, že rozšíření práce z domova může mít srovnatelný, nebo dokonce vyšší efekt než některé nákladné veřejné programy.
Zároveň jde o opatření, které nevzniká primárně jako sociální politika, ale jako vedlejší efekt změn na trhu práce po pandemii. Mnoho firem ale dnes vrací zaměstnance do kanceláří a trend se tak neprohlubuje.
Neřeší vše, ale může trend zpomalit
Autoři studie upozorňují, že práce z domova sama o sobě demografický pokles nezastaví. Může ale významně přispět ke zpomalení dlouhodobého poklesu porodnosti, který dnes řeší většina vyspělých zemí. Důležitou roli přitom hraje i dostupnost těchto pracovních režimů. Práce z domova je častější u kvalifikovaných profesí a ve službách, méně dostupná je například ve výrobě nebo manuálních oborech.
To znamená, že její pozitivní dopady na porodnost nejsou rozloženy rovnoměrně napříč společností. Čím více flexibility lidé mají, tím snazší je pro ně rozhodnutí mít děti. Práce z domova tak není jen pracovním benefitem, ale může se stát i jedním z faktorů, které ovlivní budoucí demografický vývoj.
