Evropská ekonomika čelí po ruské invazi dalšímu geopolitickému šoku, který tentokrát přichází z Perského zálivu. Uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války mezi USA a Íránem vyhnalo ceny zemního plynu o 60 % vzhůru a ropa Brent atakovala hranici 100 dolarů za barel. Nejde pouze o drahé energie. Ochromená námořní doprava, nucené obeplouvání Afriky a nouzové příplatky ve výši tisíců dolarů za kontejner prodražují dovoz elektroniky, léků i autodílů.
Když se Evropa začal zotavovat z energetického šoku z roku 2022, který následoval po vpádu Ruska na Ukrajinu, přišla další geopolitická krize. Válka mezi Spojenými státy a Íránem uzavřela Hormuzský průliv pro ropné tankery.
Energetická krize
To vedlo k růstu cen zemního plynu v pro evropský trh o 60 procent. V nizozemském uzlu TTF se plyn prodává na 50 EUR za megawatthodinu. Cena ropy Brent se ještě před poklesem na úroveň pod 90 dolarů prodávala za více než 100 dolarů za barel.
Ekonomové z Chatham House odhadli, že prodloužený konflikt by mohl snížit HDP eurozóny o 0,4 procentního bodu. Analytici americké investiční banky Goldman Sachs již snížili svou prognózu růstu pro rok 2026 o 0,2 bodu. Italská ekonomika Martina Daga z investiční společnosti AcomeA varovala, že vypuknutí války v Íránu představuje „riziko pro inflaci v eurozóně prostřednictvím dvou kanálů: cen energií a směnných kurzů“.
Nejen energie
Dovoz fosilních paliv je ale pouze částí problému. Evropští politici se musí vypořádat také s narušenou logistikou, dražšími dovozy veškerého zboží, nervózními dluhopisovými trhy a váhavými spotřebiteli. Riziko nespočívá v bezprostřední ekonomické recesi. Spíše jde o pomalý úbytek důvěry, který by mohl znovu roznítit obavy ze stagflace.
„Vyhlídka na trvale vyšší ceny energií a zhoršující se náladu spotřebitelů obnovila obavy z rizik stagflace,“ varoval britský ekonom Henry Cook z finanční skupiny MUFG.
Válka s Íránem znamená, že se obchodní výměna procházející Hormuzským průlivem zastavila. Přes něj prochází přibližně čtvrtina světové námořní přepravy ropy a pětina LNG. „V současné době je hlavním problémem spíše narušení obchodu než ztráta produkce,“ uvedla energetická analytička Bridget Paynová z britské Oxford Economics.
Přes 80 tisíc za kontejner
Zásadně se zvyšuje cena námořní přepravy. Data shromážděná přepravní platformou Freightos ukazují, že přepravci kontejnerů zavedli nouzové příplatky za konflikt ve výši až čtyř tisíc dolarů (84 tisíc korun) za kontejner. Lodě plující mezi Asií a Evropou obeplouvají Mys Dobré naděje, což prodlužuje plavbu až o čtrnáct dní.
„Údery USA a Izraele na Írán a následná íránská odplata způsobují v regionu značné logistické problémy, které by se mohly začít projevovat v širším měřítku, pokud se konflikt bude prodlužovat,“ varoval Judah Levine ze společnosti Freightos.
Evropští výrobci automobilů uvedli, že pokud budou trasy v oblasti Blízkého východu i nadále rizikové, do několika týdnů dojde k nedostatku dílů. Vyšší ceny by se ale dotkly také elektroniky, zdravotnických přístrojů nebo oblečení. Těžkou ránu dostal turistický ruch. Každý den války přichází v oblasti Blízkého východu o půl miliardy eur.
Mohlo by vás zajímat
Válka má dopad také na evropskou měnu. Euro od konce února oslabilo vůči dolaru téměř o dvě procenta, forint a zlotý si vedly ještě hůře. Investoři se totiž v nejistých dobách vrací například ke zlatu.
Když Evropa naposledy bojovala s vysokými cenami energií, evropské vlády utratily stovky miliard na podporu firem a domácností. Nyní jsou ale státní rozpočty unijních zemí o poznání napjatější.
Řada nástrojů
Evropská unie má k dispozici řadu nástrojů k tlumení šoků. Mnohé z nich jsou připraveny k rychlému nasazení, jiné vyžadují politickou vůli.
Nejzásadnější je zajištění bezpečnosti námořních tras. Francie a Itálie mají v regionu válečné lodě, Německo může nabídnout logistiku. Kritici se ale obávají eskalace, bez vojenského námořního doprovodu obchodních lodí může Evropa čelit postupnému nedostatku všeho od amoniaku po helium.
Dalším krokem jsou logistická opatření. Brusel může kompenzovat nouzové příplatky za zdravotnické prostředky a baterie do elektromobilů v rámci nařízení o reakci na krize, financovaného z rezervy pro nepředvídané výdaje v rozpočtu EU. Rychlost je důležitější než dokonalost. Náklady by se mohly vyšplhat až na 4 miliardy eur (97,6 miliardy korun), ale odstávka evropských továren by byla ještě horší variantou.
Celý článek v angličtině, který vyšel na EU Perspectives, si přečtěte ZDE.
