Byla to strategická chyba, že se Evropa otočila zády k jaderné energii, prohlásila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nechce přitom zůstat jen u lítostivých prohlášení. Nabízí příspěvek 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) na podporu vývoje a stavby prvních modulárních reaktorů založených na „domácí“ technologii.
Pojďme se spolu s postavou z filmu Pelíšky zeptat: „A bude to stačit, myslíte?“ Pravděpodobně nikoli. Nejvíc projaderné země Evropské unie nečekaly na změnu postoje Komise a pustily se do přípravy prvních projektů. Vsadily přitom na technologie pocházející ze zemí mimo EU, konkrétně na britský reaktor Rolls-Royce SMR, americký NuScale nebo na americko-japonské GE Hitachi.
Hodně prezentací a využití v nedohlednu
V pomyslném závodě o uvedení prvních menších modulárních reaktorů totiž zatím o několik koňských délek vedou dodavatelé ze zámoří. Dokonce ani francouzský jaderně energetický koncern EDF v této oblasti zatím neuspěl. Původní návrh 170megawattového reaktoru Nuward byl nucen přepracovat. Ztratil tím čas i možnost uspět v soutěžích na stavbu prvních modulárních reaktorů v Česku a Velké Británii. Teď EDF hovoří opatrně o komerčním využití prvních bloků Nuward někdy během třicátých let.
Ve všech zemích EU bychom napočítali desítky návrhů designu malých a středních reaktorů. Většina z nich však zůstává takříkajíc na papíře, respektive ve fázi líbivých powerpointových prezentací. V tomto ohledu vyniká i Česko. Výzkumný ústav ÚJV Řež ze Skupiny ČEZ přišel již se třemi takovými projekty, kterými jsou Energy Well, HeFASTo a CR-100. Vlastní projekty na malé reaktory připravují také společnosti Teplátor a Witkowitz Atomica.
Jiskra naděje z Francie
Mezi nemnoho projektů pocházejících z prostoru EU s reálnou šancí uspět patří francouzsko-italský podnik newcleo. Od roku 2021 získal od investorů celkem 645 milionů eur na vývoj inovativního olovem chlazeného rychlého reaktoru. Zajímavostí může být, že newcleo navázalo spolupráci se slovenskou státem vlastněnou společností JAVYS. Oba partneři zvažují možnou výstavbu až čtyř 200megawattových reaktorů poblíž stávající jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
Jisté šance může mít také Calogena náležící do francouzské průmyslové skupiny Gorgé. Ta se zaměřila na vývoj malého lehkovodního reaktoru CAL30. Počítá s tepelným výkonem 30 megawattů, což je asi stokrát méně než mají temelínské bloky. Počítá se s využitím při vytápění měst. Zájem o tuto technologii již projevila teplárna ve finském městě Kuopio. Podle dohody uzavřené loni v listopadu má plzeňská Škoda JS zajistit vývoj klíčových zařízení pro primární okruh tohoto malého reaktoru.
Češi s Brity, Poláci s Američany
Pokud bychom si měli dělat čárky za každý podepsaný jaderný reaktor, tak zatím vede konkurence ze zemí mimo Evropskou unii. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Společnost ČEZ se loni dohodla na partnerství s britským koncernem Rolls-Royce a podpořil jej nákupem 20procentního podílu v dceřiné firmě Rolls-Royce SMR. Ta se zaměřila na vývoj poměrně velkých 470megawattových jaderných reaktorů. První z nich by mohl mezi lety 2030 a 2035 vyrůst v jihočeském Temelíně, další tři bloky stejného typu chce ČEZ později postavit v Tušimicích na Chomutovsku.
Poláci si zvolili 300megawattový varný reaktor BWRX-300 z díly americko-japonského podniku GE Vernova Hitachi Nuclear Energy. Stavět je bude společný podnik, který napůl vlastní rafinerský a energetický koncern Orlen se společností Synthos miliardáře Michała Sołowowa. První z nich má vyrůst do roku 2035 ve Włocławku, kde Orlen provozuje závod na výrobu hnojiv a plastů Anwil. Reaktor BWRX-300 si vybrali také v Estonsku. Švédský státní elektrárenský koncern Vattenfall zatím váhá mezi technologií Rolls-Royce a GE Hitachi.
Další šampioni z USA přijdou později
Svého dodavatele menších jaderných bloků si vybralo také Rumunsko. Státem většinově vlastněná společnost Nuclearelectrica postaví na místě bývalé uhelné elektrárny Doicești šestici propojených malých reaktorů od americké firmy NuScale Power. První z nich by mohl zahájit provoz v roce 2033. O technologii NuScale se vážně zajímá také polský těžařský koncern KGHM, který chce s jejich pomocí snížit emise při těžbě a zpracování mědi a stříbra.
Další ambiciózní vývojáři modulárních reaktorů se pokusí na evropském trhu uspět poté, co postaví první pilotní projekty ve Spojených státech. Mnozí z nich se teď chytají příležitosti, kterou představují zdroje energie pro velká datová centra. Zmínit můžeme třeba sodíkem chlazený rychlý reaktor společnosti TerraPower, který nedávno získal od amerického regulátora povolení ke stavbě první jaderné elektrárny ve státě Wyoming.
