Novou energetickou strategií chce Evropská unie zajistit nízké ceny elektřiny. Součástí návrhu je také podpora malých modulárních reaktorů. V debatě na půdě Evropského parlamentu na sebe upoutal Ondřej Knotek (ANO). Požaduje oslabení emisních a klimatických cílů Unie. Jeho švédská kolegyně Emma Wiesnerová namítla, že delší závislost na ropě a plynu naopak zdraží energie všem.
Nový energetický balíček před zákonodárci vysvětloval evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Dorazil do Evropského parlamentu v době, kdy nejen evropský kontinent, ale také zbytek světa, trápí otřesy na globálních energetických trzích kvůli válce s Íránem a omezení produkce a dopravy ropy a zemního plynu v oblasti Perského zálivu.
Jádro, ale možná i plyn a uhlí
Součástí balíčku je také první specializovaná strategie EU pro malé modulární jaderné reaktory (SMR). Do roku 2050 by jejich instalovaný výkon měl dosáhnout až 53 gigawattů. Tuto část návrhu ocenili především čeští poslanci.
„Vítám body týkající se SMR a také myšlenku snížení daní. Potřebujeme jadernou energii bez zbytečných omezení. A za určitých podmínek bychom měli zvážit také uhlí a plyn,“ reagoval Ondřej Knotek zvolený za ANO (PfE/Česko).
„Komise představuje další dílek do skládačky evropské energetické politiky. Pozitivní je zejména to, že Komise začíná nastavovat pravidla pro malé modulární reaktory. Obecně více otevírá prostor pro jadernou energetiku. Zároveň nesmíme zapomínat, že levnější energie nezajistí jen výroba, ale také funkční přenosové sítě,“ uvedl k návrhu europoslanec Ondřej Krutílek zvolený za ODS (ECR/Česko).
Debata se stočila k cenám energie
Poslanci opakovaně připomínali, že se občané i firmy v evropské sedmadvacítce obávají hlavně nárůstu cen za energie a pohonné hmoty. Konzervativní a krajně pravicoví poslanci argumentovali, že obchodování s emisemi a další předpisy zvyšují ceny energie a poškozují evropský průmysl.
Také Knotek, kritik Zelené dohody pro Evropu, a zpravodaj návrhu pro klimatické cíle pro rok 2040, zopakoval, že by své zelené cíle a ochranu klimatu měla Unie přehodnotit. Nelíbí se mu hlavně plánovaný systém obchodování s povolenkami ETS2, který se bude vztahovat na dopravu a vytápění budov. Zatím byl odložen o rok a měl by platit od roku 2028. Knotek ale chce, stejně jako vláda Andreje Babiše (ANO), jeho úplné zrušení.
Vy chcete zrušit klimatickou politiku?
Jeho poznámky ale vyvolaly kritiku od poslankyně Emmy Wiesnerové (Renew/Švédsko). Zpochybnila logiku oslabování klimatické politiky v době, kdy závislost na fosilních palivech přispívá ke skokovému růstu cen energií, jak to ukazuje i současná krize na Blízkém východě.
„Chápu správně, že ceny ropy a zemního plynu raketově stoupají kvůli válce v Íránu a situaci na Blízkém východě, a vy chcete zrušit klimatickou politiku, která nám pomáhá zbavit se závislosti na fosilních palivech,“ ptala se Wiesnerová Knotka.
Mohlo by vás zajímat
Není jí jasné, jak by oslabování klimatických cílů mělo zajistit nižší ceny energií pro evropské spotřebitele. Knotek oponoval s argumentem, že by Unie měla pouze tempo dekarbonizace zpomalit. „Nezpochybňuji dekarbonizaci jako takovou, ale způsob, jakým k ní směřujeme. Jsme příliš ambiciózní,“ řekl.
Komunitní energetika
Hlavním cílem bruselského balíčku je nejen snížit Evropanům účty za energie, ale také je motivovat k přechodu na čistou nízkoemisní energii. Jørgensen prohlásil, že by se do roku 2030 měla desetinásobně zvýšit výrobní kapacita z obnovitelných zdrojů v energetických komunitách a zásobovat čistou energií až 30 milionů domácností.
Právě decentralizace zelených zdrojů má přispět k poklesu cen elektřiny. Evropská investiční banka má na podporu přechodu k čisté energii poskytnout v příštích třech letech více než 75 miliard eur (1,8 bilionu korun). Návrh Komise nyní vstupuje do počáteční fáze evropského legislativního procesu, o konečném znění budou jednat europoslanci i členské země v rámci Rady EU.
