Zamýšlené zastropování důchodového věku na 65 letech začne zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do poloviny století by vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard korun ročně. Vyplývá to z podkladu ministerstva práce pro tripartitu. Podle ministerstva se ale další pokračování v posouvání důchodové věkové hranice o měsíc ročně od 30. let, jak počítá schválená reforma minulé vlády, jeví kvůli dosavadnímu navyšování jako příliš razantní. Zástupci zaměstnavatelů se zastropováním věku nesouhlasí. Poukazují na budoucí výpadek pracovních sil. Odbory naopak záměr vítají.
Důchodový věk se v Česku zvedá už léta u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády má kvůli udržitelnosti penzí pak posouvání pokračovat o měsíc ročně na 67 let. V tomto věku by se tak šlo poprvé do penze za 31 let, tedy v roce 2057.
67 let: Příliš razantní
„Toto nastavení, přestože odpovídá doporučení OECD i zahraničním trendům v severní a západní Evropě, se v podmínkách České republiky jeví jako příliš razantní s ohledem na více než třicetileté dosavadní zvyšování důchodového věku o dva měsíce ročně,“ uvedlo ministerstvo práce.
Podle ekonomů a části politiků by se kvůli stárnutí systém penzí bez úsporných změn propadl do stamiliardových deficitů. Udržitelnost je možné zajistit posunem věku, snížením penzí či zvýšením odvodů. Experti pomalé navyšování věkové hranice považují za nejméně bolestivé opatření.
Miliardové úspory po roce 2030
V nejbližších letech se zmrazení věku ve výdajích neprojeví. „Nicméně pozorovatelný dopad lze očekávat až v roce 2030,“ uvedlo ministerstvo. Podle jeho propočtů by kvůli stropu na 65 letech v roce 2030 dopad činil 2,2 miliardy korun. Suma by pak rostla. V roce 2035 by činila 18,2 miliardy korun a v roce 2040 pak 57,6 miliardy. Zhruba v polovině století by bylo na penze potřeba navíc 128,7 miliardy a v roce 2060 pak 190,7 miliardy korun.
„V horizontu do roku 2060 lze očekávat zvýšení výdajů na důchody dosahující přibližně 190 miliard korun ročně,“ píše ministerstvo. Podle něj částka poroste rychleji na přelomu 30. a 40. let, kdy trh práce opustí silné ročníky takzvaných Husákových dětí.
Důchodový strop bude později
Vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje zmrazení věku na 65 letech v programovém prohlášení. Podle podkladů pro tripartitu se důchodová novela měla přijmout a do Sbírky zákonů dostat do konce srpna, účinná měla být od příštího roku. Kabinet důchodový bod z programu tripartitního jednání v pondělí stáhl. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) novinářům před zasedáním vlády řekl, že věk se zastropuje až v další vlně důchodových změn spolu s úpravou penzí náročných profesí.
Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v lednu po tripartitě uvedl, že zaměstnavatelé s věkovým stropem nesouhlasí. Kvůli demografickému vývoji nepovažují tento krok za šťastný. Chtějí s kabinetem spolupracovat aspoň na motivačních opatřeních, která pomohou lidi v práci udržet i po dosažení 65 let. Odborový předák Josef Středula naopak řekl, že odbory plán vítají.
Do důchodu v 67, později i v 69 letech
Vyspělé země kvůli prodlužování života a stárnutí důchodový věk zvyšují. V Dánsku se chodí teď do důchodu v 67 letech, narození mezi lety 1963 a 1966 půjdou v 68 letech a narození po roce 1967 v 69 letech. V Německu se penzijní hranice zvedá o dva měsíce, v 67 letech půjdou do důchodu narození po 1. lednu 1964. Podle údajů EU penzijní věk 67 let mělo v roce 2023 i Řecko či Itálie. Ve Španělsku, Nizozemsku či Portugalsku byl nad 66 lety, dál rostl. K navyšování přikročilo i Polsko a další země.
Podle odborů a části politiků Češi a Česky déle pracovat nevydrží a mají horší zdraví než v jiných státech. Dřívější studie to nepotvrdily.
