Mnichovská bezpečnostní konference potvrdila zásadní zlom v evropské obraně. Éra bezvýhradného spoléhání na americkou ochranu končí. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz zahájili historický dialog o rozšíření francouzského jaderného arzenálu na zbytek kontinentu. O vlastním jaderném programu ale uvažují i země ve Skandinávii nebo Polsko.
Mnichovská bezpečnostní konference ukázala, že se evropská sedmadvacítka musí ve větší míře soustředit na posílení bezpečnostní autonomie bez záštity Spojených států. Zásadní otázkou, kterou musí nyní evropský blok řešit, je alternativa k americkému jadernému deštníku. Původně chránil západní část kontinentu v době studené války před ruskými atomovými zbraněmi.
Macron a Merz o jaderném deštníku
V Mnichově došlo k rozhovorům mezi Francií a Německem o možném využití odstrašujícího potenciálu jaderných zbraní. Z unijní sedmadvacítky Paříž zůstává jedinou jadernou mocností. Německý kancléř Friedrich Merz potvrdil probíhající jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Bavili se o tom, zda mohou být francouzské jaderné kapacity rozšířeny i na další evropské partnery.
„Zahájili jsme strategický dialog s kancléřem Merzem a dalšími evropskými lídry, abychom prozkoumali, jak lze naši národní doktrínu formulovat na evropské úrovni,“ potvrdil šéf Elysejského paláce Macron.
Evropské jaderné odstrašení
Zdůraznil, že cílem této výměny názorů je zasadit jaderné odstrašení Evropy do širší vize obrany a bezpečnosti a pomoci sladit francouzské a německé strategické myšlení. Zatímco se Berlín zdá být otevřený pařížskému návrhu, skepticismus přetrvává jinde v Unii.
Španělský premiér Pedro Sánchez, který se prezentuje jako protiváha trumpismu, využil svého mnichovského projevu k varování před obnovením jaderných zbrojních závodů. Tvrdil, že takové odstrašování je „příliš nákladné a nebezpečně křehké“. Přesto se očekává, že francouzský prezident v nadcházejících týdnech představí konkrétní plán, jak sdílet jaderné kapacity s dalšími spojenci v Evropě.
Sdílení jaderných kapacit
Už v roce 2020 Macron prohlásil – během prvního funkčního období Donalda Trumpa –, že by země galského kohouta měla jaderný arzenál sdílet s ostatními evropskými státy. „Životní zájmy Francie mají nyní evropský rozměr,“ zdůraznil. Navrhnul otevření evropské debaty o „roli francouzského jaderného odstrašování v naší kolektivní bezpečnosti“.
Americká nezisková organizace The Nuclear Threat Initiative (NTI) odhadla, že Francie disponuje 280 jadernými hlavicemi. Má k dispozici přibližně 48 nukleárních balistických střel odpalovaných z ponorek a 50 leteckých střel s plochou dráhou letu. V roce 1960 se stala Paříž po svém prvním jaderném testu čtvrtou jadernou mocností po Spojených státech, Sovětském svazu a Spojeném království.
Severský jaderný program
Obavy z Ruska společně s hrozbami Trumpa na získání Grónska oživily téma evropského jaderného odstrašení také v severských zemích. Finsko připustilo možnost, že by na jeho území mohly být rozmístěny jaderné zbraně, tuto možnost nevylučuje ani Švédsko. Jedná o spolupráci nejen s Francií, ale také se Spojeným královstvím.
Podle britského časopisu The Economist začínají severští bezpečnostní stratégové uvažovat o společném jaderném programu pro ochranu Dánska, Finska, Švédska, Norska a Islandu. Mohly by na něm spolupracovat s Německem.
Mohlo by vás zajímat
Polský prezident: Chceme mít vlastní jaderní zbraně
Také Polsko stále častěji připouští, že by mělo mít vlastní jaderný arzenál, aby odstrašilo od potenciálního útoku Rusko. Polský prezident Karol Nawrocki uvedl, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastní jaderné obrany.
„Cesta k polskému jadernému potenciálu je cestou, kterou bychom se měli vydat,“ prohlásil v rozhovoru pro televizi Polsat News. Polsko je ale signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Není proto jasné, jak by mohlo rozvíjet svůj vlastní jaderný program bez porušení stávajících mezinárodních závazků.
